Vázanost stran rozhodčí smlouvou v případě postoupení pohledávky
autor: JUDr. Vojtěch Trapl publikováno: 13.03.2019
Do doby platnosti duální úpravy na základě obchodního i občanského zákoníku bylo postoupení pohledávky jako částečná změna smlouvy zdrojem možných námitek nedostatku pravomoci rozhodce nikoli ze strany postupníka jako právního nástupce postupitele, ale dlužníka, který se nemusel takovou změnou smlouvy cítit vždy vázán, zejména s poukazem na to, že výše uvedeným právním nástupnictvím není dotčen, takže bez jeho výslovného souhlasu účinnost rozhodčí doložky danou změnou smlouvy zanikla. Proto je třeba zkoumat, zda současná právní úprava cokoli změnila, a k tomu chce přispět i následující článek.
V teorii i v praxi mohly vznikat některé výkladové pochybnosti ohledně toho, zda postoupení toliko pohledávky vyvolávající právní nástupnictví v podobě singulární sukcese způsobí, že postupník pohledávky je vázán rozhodčí smlouvou uzavřenou mezi postupitelem pohledávky a dlužníkem.[1]
Pro postoupení pohledávky je určující, že smlouvou o postoupení pohledávky nelze převést celý závazkový vztah, nýbrž jen pohledávku jako právo na plnění.
Pokud by rozhodce vycházel z dikce „práva s pohledávkou spojená“ vyjádřené v § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), co do jeho využití pro procesní nástupnictví v případě postoupení pohledávky, jako předpokladu pro platnost sjednané rozhodčí smlouvy mezi postupitelem a dlužníkem pro postupníka, pak případná úvaha, že by vázanost rozhodčí doložkou snad bylo možné subsumovat pod § 1880 odst. 1 o. z. a přechod „práv s pohledávkou souvisejících“, by nebyla správná. Právo s pohledávkou spojené jistě zakládá právo vymáhat nárok v soudním řízení, ale vázanost obou stran původní rozhodčí smlouvy rozhodčí doložkou není tímto ustanovením nijak dotčena.
Skutkový stav
V dané věci byla smlouva o zápůjčce změněna smlouvou o postoupení pohledávky a u rozhodce bylo žalováno o zaplacení pouze ze smlouvy o postoupení pohledávky, když obě uvedené smlouvy byly sjednány za účinnosti o. z.
Dlužník, jako strana žalovaná, vznesl námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu s odvoláním na skutečnost, že rozhodčí doložka, jako samostatná smlouva, byla sjednána toliko mezi dlužníkem a zapůjčitelem, později postupitelem, ve smlouvě o zápůjčce, a že postoupením pohledávky na základě smlouvy nepřecházejí na postupníka práva a povinnosti z rozhodčí doložky.
Je tak otázkou, zda je dlužník z postoupené pohledávky oprávněn namítat nedostatek pravomoci rozhodčího soudu, protože:
a) postoupením pohledávky nepřešla na postupníka rozhodčí doložka, a dále
b) rozhodčí doložka existuje navzdory postoupení pohledávky pouze mezi postupitelem a dlužníkem.
Povaha rozhodčí smlouvy a její závaznost
Jistě není pochyb, že rozhodčí smlouva představuje dohodu stran, kterou dochází k podmíněnému přenesení pravomoci obecných soudů na rozhodce ohledně projednání a rozhodnutí majetkového sporu. Podmíněné přenesení znamená, že navzdory sjednané rozhodčí smlouvě lze za podmínek § 106 o. s. ř.[2]projednat věc před obecným soudem.
Povaha rozhodčí smlouvy je procesní, nikoli hmotněprávní, protože neupravuje žádná hmotná práva jejích stran, je předpokladem zvláštního procesního vztahu a pro její procesní povahu mluví i to, že má výlučně procesní důsledky a je upravena předpisy procesního práva.[3]
Podle § 2 odst. 5[4] zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, rozhodčí smlouva váže právní nástupce stran, pokud to strany výslovně nevyloučí.
Zákon o rozhodčím řízení nespecifikuje právní nástupce stran, proto se tento pojem vztahuje jak na univerzální sukcesi, tak i na singulární sukcesi, a vyplývá z hmotněprávních ustanovení občanského zákoníku.
V případě singulární sukcese nevstupuje postupník do právního postavení postupitele v celém rozsahu, postupník nabývá jen určitou pohledávku a s ní spojená práva.
Vždy však platí, že rozhodčí doložka zavazuje postupníka jako právního nástupce postupitele a že díky tomu je rozhodčí doložka závazná pro postupníka, neboť dohoda o způsobu řešení sporů před rozhodci představuje neoddělitelnou vlastnost postoupeného práva.
V případě sukcese univerzální jsou zavázány obě strany smlouvy jako právní nástupci, včetně rozhodčí smlouvy.
Postoupení pohledávky
Podle § 1895 o. z., jako zcela nové úpravy o možném postoupení smlouvy, lze postoupit nejenom práva, ale i povinnosti. Ke změně může dojít nejen na straně věřitele, ale i na straně dlužníka nebo obou těchto stran.
Vzhledem k tomu, že se při postoupení smlouvy převádějí i povinnosti, vyžaduje zákon vždy souhlas druhé smluvní strany, kterou označuje jako stranu postoupenou.
Písemná podoba smlouvy není zákonem předepsána, lze ji tedy uzavřít jen ústně a jistou zvláštností je, že může být uzavřena „na řad“.[5]
Postoupení pohledávky vede ke změně pouze v osobě věřitele a je zřejmě speciálním ustanovením k postoupení smlouvy podle § 1879[6] a násl. o. z., že věřitel jako postupitel může postoupit smlouvou celou pohledávku nebo její část jiné osobě.
Věřitele, který právo na plnění převádí, označuje zákon jako postupitele, nového věřitele jako postupníka. Postoupení pohledávky není podmíněno souhlasem dlužníka, takže se původní věřitel postupované pohledávky bez souhlasu dlužníka zcela obejde, na rozdíl od postoupení smlouvy.
Postoupit lze každou pohledávku, kterou lze zcizit.
Smlouva o postoupení pohledávky může být sjednána jakkoli, podle § 1756 o. z.[7]nemusí být uzavřena ani slovy, tedy ji lze sjednat i konkludentně.
Smlouva o postoupení pohledávky byla podle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a je i nyní podle § 1879 a násl. o. z. právní skutečností na základě univerzální nebo singulární sukcese práva nebo povinnosti, tedy na základě úkonu podle hmotného práva, jímž se mění subjekt, kterému náleží právo nebo jehož stíhá povinnost, a v tomto směru také zakládá i procesní nástupnictví postupníka jako žalobce (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 3999/2009).
V této souvislosti bylo řečeno, že takovou skutečností není právní názor rozhodčího soudu o neplatnosti smlouvy vyjádřený v odůvodnění rozhodčího nálezu.
Pokud jde o otázku ad a) vázanosti nástupců na straně věřitele, postupitele a postupníka rozhodčí smlouvou, platí, že jsou ve vztahu právního nástupnictví, ve smyslu § 2 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení. Vázanost právních nástupců rozhodčí smlouvou při postoupení pohledávky byla potvrzena i v dalších rozhodnutích, např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012,[8] stejně jako v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4788/2016,[9] které na uvedené rozhodnutí 33 Cdo 2975/2012 odkazuje, ale o postavení dlužníka z hlediska vázanosti rozhodčí doložkou při postoupení pohledávky nešlo.
V souvislosti s postoupením pohledávky tak vzniká otázka ad b), zda dlužník je vázán či nikoli i v případě postoupení práva z původní smlouvy v důsledku singulární sukcese smlouvy postoupené rozhodčí doložkou. Dosavadní judikatura zastávala stanovisko, které lze nalézt např. v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3876/2013, které se věnovalo otázce (nedostatku) pravomoci rozhodce dokonce až v exekučním řízení. Soud ve svém rozhodnutí, ve spojení s odůvodněním nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. III. ÚS 1624/2012, dovodil, že:
1. samozřejmou podmínkou toho, aby byl majetkový spor vyňat z pravomoci soudů, je existence rozhodčí smlouvy (§ 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení[10]). Není-li tu rozhodčí smlouva, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout. Dále, že
2. singulární sukcese, vedle zřejmého právního nástupnictví postupníka, nevede k založení právního nástupnictví dlužníka ve vztahu ke smlouvě o postoupení pohledávky,
3. výslovný souhlas dlužníka se změnou rozhodčí smlouvy musel být vždy dán, protože pokud šlo o otázku, zda s postoupením pohledávky před zahájením rozhodčího řízení (…) může současně přejít právo z rozhodčí smlouvy z postupníka na postupitele, anebo zda bylo nutné tyto závazky upravit samostatnou dohodou, a zda je soud (…) povinen zabývat se otázkou, že „povinná žádnou smlouvu, tedy ani rozhodčí doložku, s oprávněným nepodepsala, tudíž jí ani nemůže být vázána“, platí, že „pokud (ani konkludentně) povinná strana (dlužník) nevyjádřila souhlas s tím, aby se (…) spor (…) vedl u rozhodce, a naopak se proti tomu ohrazovala, pak (…) nedošlo k naplnění podmínky včasného přijetí návrhu a (rozhodčí) dohoda nebyla uzavřena“ a „není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým (exekučním titulem) bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítl“.
Jiný závěr nelze ze žádného rozhodnutí vydaného za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nijak dovodit (včetně např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2857/2006,[11] nebo ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3284/2008[12]).
Současný právní stav
V daném případě byla smlouva o postoupení pohledávky uzavřena podle o. z., takže zde obecně pro převod smlouvy anebo její části podle § 1895 odst. 1 o. z. platí, že nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana „převést jako postupitel“ – tedy zřejmě „postoupit“ – svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.
Na postoupení pohledávky podle § 1879[13]o. z. – jako zřejmě speciálního ustanovení k § 1895[14] o postoupení smlouvy – lze aplikovat ust. § 1896 o. z.,[15] které se vztahuje nejen na postoupení celé smlouvy, ale také zároveň i jen na její část, a které je tak z hlediska hmotněprávního režimu vázanosti dlužníka rozhodčí smlouvou při postoupení pohledávky podstatné.
Občanský zákoník v § 1896 stanoví výslovně, že při částečném postoupení smlouvy, stejně jako i při postoupení smlouvy několika postupníkům, nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě, tedy zejména ujednání o podmínce, záloze, závdavku, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a odstupném nebo také a zde zejména práva vyplývající z ujednání o rozhodčí doložce. Jen na okraj lze bez dalšího poznamenat, že o. z. neužívá pojem „rozhodčí smlouva“.
Pokud nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek, a tím také z rozhodčí doložky, jistě platí, že kromě toho, že rozhodčí doložkou je vázán postupník, jako právní nástupce postupitele, který s dlužníkem rozhodčí doložku uzavřel, je rozhodčí doložkou vázán i dlužník, jako strana postoupená, protože postavení postoupené strany nesmí být zkráceno.
Současně platí, že bez ohledu na to, zda si byl dlužník změny původní smlouvy v důsledku ujednání mezi postupníkem a postupitelem vědom, je rozhodčí doložka postoupením pohledávky jistě zachována i po postoupení pohledávky, díky zákazu zkrácení postoupené strany.
Závěr
Závěr proto zní, že jak postupitel, žalobce, tak i dlužník, žalovaný, jsou sjednanou rozhodčí doložkou plně vázáni a že pravomoc rozhodce je dána.[16]
Autor JUDr. Vojtěch Trapl působí jako advokát, senior partner kanceláře Dr. Trapl a partner, s. r. o., místopředseda RS HK ČR a AK ČR a jako člen Sekce pro rozhodčí řízení ČAK.
[1] M. Olík, M. Maisner, R. Pokorný, P. Málek, M. Janoušek: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, Komentář, Wolters Kluver, a. s., Praha 2015, str. 11; L. Lisse: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů s kometářem, Linde, a. s., Praha 2012, str. 113.
[2] Ust. § 106 odst. 1 o. s. ř.: Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají.
[3] Viz F. Zoulík: Některé problémy rozhodčího řízení, Bulletin advokacie č. 1/2007, str. 15.
[4] Ust. § 2 odst. 5 zákona: Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí.
[5] Blíže viz A. M. Kindl, A. Rozehnal: Nový občanský zákoník, Problémy a úskalí, Aleš Čeněk, Plzeň 2014, str. 283 a násl.
[6] Ust. § 1879 o. z.: Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
[7] Ust. § 1756 o. z.: Není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.
[8] Právní věta: Vstoupení do řízení na místo dosavadního účastníka řízení. / Soud vyhoví návrhu žalobce, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení v první řadě tehdy, bude-li prokázáno, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, že se tato právní skutečnost týká práva nebo povinnosti dosavadního účastníka řízení a že tato právní skutečnost nastala (došlo k ní) až po zahájení řízení.
[9] Z odůvodnění: Nejvyšší soud řešil otázku, zda smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práv nebo povinností i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva a povinnosti byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek v usnesení ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti ve smyslu ust. § 107a o. s. ř. i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek.
[10] Ust. § 2 odst. 1 zákona: Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).
[11] Právní věta:
1. Již ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) se soud zabývá (mimo jiné) tím, zda rozhodnutí, jehož nucené vymožení se navrhuje, bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc. Zjistí-li soud, že rozhodnutí vydal orgán, který nebyl oprávněn rozhodovat o otázce pojaté do rozhodnutí, návrh na nařízení jeho výkonu zamítne.
2. Podmínkou toho, aby majetkový spor mezi účastníky byl vyňat z pravomoci soudů a mohl být rozhodnut v rozhodčím řízení, je existence rozhodčí smlouvy. Není-li tu rozhodčí smlouvy, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout. Okolnost, že povinný byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, nezúčastnil se jednání, neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal a rozhodčí nález mu byl doručen, na tom nic nemění.
3. Ze zák. č. 216/1994 Sb. nelze dovodit, že by pasivita a nečinnost žalovaného v rozhodčím řízení měla za následek podrobení se pravomoci rozhodce; takový následek by bylo možné spojovat pouze s chováním žalovaného, jenž by byl aktivní při projednávání sporu, aniž by nejpozději při svém prvním úkonu ve věci samé neexistenci rozhodčí smlouvy namítl. Jiná situace by nastala v případě, že by rozhodčí smlouva uzavřena byla, byť neplatně. V takovém případě by pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu založena byla; obrana žalovaného by spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.
4. Při neexistenci rozhodčí smlouvy je návrh na nařízení exekuce na podkladě rozhodčího nálezu třeba zamítnout.
[12] Právní věta: Není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítl.
[13] Ust. § 1879 o. z.: Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
[14] Ust. § 1895 odst. 1 o. z.: Nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.
[15] Ust. § 1896 o. z.: Při částečném postoupení smlouvy nebo při postoupení smlouvy několika postupníkům nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě, jako jsou zejména ujednání o podmínce, záloze, závdavku, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a odstupném nebo o rozhodčí doložce.
[16] Příspěvek byl autorem přednesen na Setkání rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky dne 20. listopadu 2018 v Praze.