Glosy

Svět naruby

autor: JUDr. Karel Čermák jr., Ph.D., LL.M.
publikováno: 07.02.2019

exkluzivně

Glosa: K rozsudku NS ve věci postavení svědků a jejich způsobilosti při pořizování prosté allografní závěti

publikováno: 27.01.2019

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 7. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2704/2017

Proč stát vlastně nevěří státu?

autor: JUDr. Petr Kolman
publikováno: 16.01.2018

exkluzivně Jako právníkovi i občanovi mi dlouho nejde do hlavy proč stát (resp. správní orgány) může v Česku podávat kasační stížnosti? Nevěří snad náš stát státu?

Malesherbes, advokát

autor: Mgr. Šárka Niemczyková
publikováno: 08.08.2016

Plným jménem se jmenoval Chretién Guiillaume Lamoignon de Malesherbes a právě v něm Ludvík XVI. našel po svém nezdařeném útěku svého obhájce. Přesněji jednoho ze tří, které v procesu měl.

Limity obhajoby

autor: JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.
publikováno: 05.08.2016

Každý advokát se při své práci dennodenně potýká s otázkou, do jaké míry může být jeho zastupování zájmů klienta konfrontační, útočné nebo dokonce agresivní. V poslední době se totiž setkáváme zejména u státních zástupců s názorem, že advokáti se při zastupování dopouští řady excesů.

O úpadku advokacie

autor: Mgr. Šárka Niemczyková
publikováno: 26.07.2016

Obecně platí, že advokáti „berou velké peníze a škrábou se v uchu“. Nositelé tohoto povolání tak převzali „štafetu zatracení“ po biblických celnících, katech středověku a továrnících právě zrozené průmyslové revoluce majících zálibu ve dvacetihodinové pracovní době. Pracovní době svých zaměstnanců, ne své, to dá rozum. Nešťastní právní rádcové se tak ocitli v nevítané společnosti jiných nevítaných. Exekutorů, realitních makléřů, vlků z Wall streetu, správců kampeliček, prodavačů hrnců a spin doktorů všeho druhu. A to, ač každé řemeslo má svého Henriho Rousseaua a svého Saint Simona. Až na prodavače hrnců, samozřejmě.

Parkování před domem v ulici Ztracená

publikováno: 24.05.2016

exkluzivně Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je nezbytné při aplikaci právní normy dbát jejího smyslu a účelu. Není možné vycházet pouze z jazykového výkladu. Toto např. vychází z nálezu pléna Ústavního soudu ÚS-33/97, který stanoví: „Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu. Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“

Zážitky z naší obce - soumrak demokracie?

publikováno: 26.04.2016