Zasedání zastupitelstva obce

autor: doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc., Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc., doc. JUDr. Petr Havlan, CSc., JUDr. Bc. Jan Janeček, Ph.D.
publikováno: 17.07.2015

§ 92
(Zasedání zastupitelstva obce)
(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.

K § 92

Stanoví-li obecní zřízení pravidla pro svolávání a jednání ustavujícího zasedání zastupitelstva (v § 91), tím spíše musí také stanovit příslušná zákonná pravidla pro svolávání a jednání běžných, pravidelných zasedání zastupitelstva v průběhu celého funkčního období.

K odst. 1

Zákonná konstrukce zasedání zastupitelstev obcí vychází z toho, že jde o orgán, který se ke svému zasedání schází sice víceméně pravidelně, nicméně jednotný termín či interval pro pravidelné svolávání a zasedání zastupitelstva obce zákon nestanoví. Limitem je toliko zákonný požadavek, aby se zastupitelstvo obce scházelo nejméně jedenkrát za tři měsíce (tato lhůta je však víceméně pořádková, viz komentář k § 89 odst. 1). Jinak jako základní pravidlo platí, že zastupitelstvo obce se má scházet podle potřeby, což přirozeně nevylučuje, aby si zastupitelstvo (právě s ohledem na potřeby jednání) stanovilo pro termíny svých zasedání určitý, alespoň rámcový časový harmonogram. Přitom je zcela zřejmé, že se intervaly mezi jednotlivými zasedáními zastupitelstev obcí mohou výrazně lišit. Například praxe ukazuje, že v malých obcích, kde se nevolí rada obce (rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů), jsou zasedání zastupitelstva obce obvykle častější než v obcích, v nichž se rada obce volí. Nicméně i tam, kde by případně byl dohodnut, odsouhlasen, a tedy stanoven přesný termín zasedání zastupitelstva na další období, vždy platí, že zasedání zastupitelstva musí svolat starosta, popř. místostarosta, určený k zastupování starosty v době starostovy nepřítomnosti. Tato zasedání zastupitelstva obce, i když obecní zřízení předmětný termín neužívá, je možno považovat a označit za zasedání „řádná“.

Naopak zasedání „mimořádná“ by byla ta, která by byla svolána k požadavku členů

zastupitelstva. Na tyto případy obecní zřízení pamatuje s tím, že o svolání takového zasedání musí požádat alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce. Potom je starosta obce povinen zasedání zastupitelstva obce svolat tak, aby se konalo nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena obecnímu úřadu. Stejně musí starosta postupovat tehdy, pokud o svolání zastupitelstva požádá hejtman kraje.

Pokud jde o řízení zasedání zastupitelstva, resp. jednání při něm, obecně platí, že zasedání řídí zpravidla starosta. Výraz „zpravidla“ potom umožňuje v případě potřeby postupovat jinak.

K odst. 2

Ustanovení je pojistkou pro eventuální případ, že starosta zasedání zastupitelstva tak, jak mu ukládá § 92 odst. 1, nesvolá. To se týká jak svolání „řádného“, tak svolání „mimořádného“ zasedání zastupitelstva obce. Pravomoc starosty svolat zasedání zastupitelstva obce v takovém případě přechází na místostarostu, je-li v obci zvoleno místostarostů více, pak se tímto rozumí tzv. první místostarosta.

Pokud zákon v této souvislosti hovoří o možnosti svolat zasedání zastupitelstva obce případně jiným členem zastupitelstva, pak toto přichází v úvahu prakticky jen za situace, kdy i místostarosta zůstane nečinný. Může však jít i o případ, který předvídá § 103 odst. 6, kdy byl starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a současně se starostou byl odvolán nebo se funkce vzdal místostarosta.

K odst. 3

Podmínkou pro to, aby bylo zastupitelstvo schopno se na svém zasedání usnášet (přijímat usnesení, rozhodovat o volbě), je, že na zasedání je přítomna alespoň nadpoloviční většina všech jeho členů. Nadpoloviční většinu je přitom třeba počítat z počtu aktuálně obsazených mandátů (viz komentář k § 87).

Proto je třeba vždy při zahájení jednání zastupitelstva ověřit, zda je na zasedání zastupitelstva obce přítomen potřebný počet členů zastupitelstva, a pokud tomu tak není, je třeba zasedání zastupitelstva obce ukončit. Obdobně je třeba postupovat tehdy, pokud počet přítomných členů zastupitelstva obce sice při zahájení jednání zastupitelstva byl dostatečný, ale v průběhu jednání poklesl pod tuto hranici. Potom platí, že do té doby přijatá usnesení jsou platná, avšak o dalších návrzích na usnesení již jednat nelze a zasedání zastupitelstva je třeba ukončit.

Další zasedání zastupitelstva se svolává postupem obvyklým pro svolání řádného zasedání zastupitelstva, avšak s tím, že toto zasedání zákon označuje jako náhradní (to souvisí zejména s programem jednání), a současně platí, že toto zasedání má být konáno do 15 dnů od zasedání zastupitelstva, jež je takto nahrazováno.

Jak v tomto případě svolání a konání zastupitelstva obce, tak i v případě svolání a konání zastupitelstva obce podle předchozích odstavců tohoto zákonného ustanovení (§ 92 odst. 1 a 2) platí, že při nesplnění dané povinnosti, tj. zejména při nedodržení stanovených lhůt, bezprostředně nenásleduje žádná sankce. A to ani pro příslušného svolavatele, ani pro zastupitelstvo obce či pro obec. Povahu sankčního charakteru má teprve eventuální rozpuštění zastupitelstva obce, pokud se nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet (§ 89 odst. 1).

Z judikatury:

Pokud náplní setkání zastupitelů obce, není projednání a rozhodnutí konkrétní věci, a to v podobě přijetí usnesení či jiných závazných právních aktů při respektování procedurálních pravidel, tak zastupitelstvo obce nevykonává svoji zákonem svěřenou působnost. Nekoná se tedy zasedání zastupitelstva ve smyslu § 92 zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení, nýbrž neformální setkání, zastupitelů v rámci výkonu jejich mandátu, jehož cílem je zpravidla připravovat podmínky pro projednání a rozhodnutí věci v konečné podobě právě na veřejném zasedání zastupitelstva. O těchto neformálních setkáních zastupitelů pak nemusí být vyrozumívána veřejnost a rovněž tak veřejnostinemusí být umožněn přístup na takové neformální setkání zastupitelů. (KS Ústí nad Labem 15 Ca145/2005-28).

Z publikace Zákon o obcích. Komentář. Koupit lze ZDE.