Zápis do veřejných rejstříků by za poplatek mohli provádět notáři

Norma, kterou dostal k projednání sněmovní ústavně právní výbor, má také zvýšit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu například dlužníkovi. Výše se má srovnat s poplatkem za návrh na zahájení občanského soudního řízení. 

Ministryně spravedlnosti uvedla, že žalobci mnohdy podávají návrh na platební rozkaz právě proto, že poplatek za něj je nižší. Dvě třetiny těchto návrhů ale přesto končí u soudů a zvýhodnění v podobě nižšího poplatku za platební rozkaz tak ztrácí smysl. Navíc nárůst využívání platebních rozkazů v uplynulých letech prý může do konce letošního roku zapříčinit propad příjmů státního rozpočtu až o 280 milionů korun proti roku 2012. 

Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je zaplacení částky do 20 000 korun, by tak tak mají lidé nově zaplatit tisícikorunu. Nyní platí podle výše požadované částky 400 nebo 800 korun. 

Zbyněk Stanjura poukázal na stanovisko Sdružení dopravních podniků, podle něhož se o 600 na 1000 korun zvýší poplatek za návrh na zaplacení dlužného jízdného. Bude to mít dopady na rozpočty obcí nebo na zvýšení jízdného, varoval. „Nemyslím, si, že by se měly příjmy státu zvyšovat na úkor obcí,“ podotkl. Výbor by podle něj měl navrhnout řešení. 

Nově má podle novely soudní poplatek přímo hradit také ten, kdo požádá notáře o přímý zápis do veřejného rejstříku. Dosud byl poplatníkem podle zákona notář, který podával soudu návrh na zápis do rejstříku. Za první zápis akciové společnosti požaduje novela 8000 korun, za první zápis jiné osoby 2700 korun a za změny ve veřejném rejstříku tisícikorunu. „Tento soudní poplatek je nižší než v případě podání návrhu na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku na soud,“ zdůraznilo ministerstvo. 

Rejstříkové soudy by měly pouze spravovat soudní poplatky vybrané notáři. Ministryně si od této změny slibuje odlehčení agendy těchto soudů a zároveň zrychlení zápisů. 

Na základě doporučení ombudsmana má být novelou osvobozeno od soudního poplatku řízení o dávkách podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a o dávkách pěstounské péče. Řízení o těchto dávkách by se měla nově konat u těch krajských soudů, v jejichž obvodu bydlí navrhovatel. Doposud se místní příslušnost soudu určovala podle sídla příslušného správního orgánu, takže značná část řízení směřovala k přetíženému Městskému soudu v Praze.

Zdroj: ČTK