Zákonné úroky z prodlení (vývoj právní úpravy, mechanismů stanovení a počítání, formulace žalobních petitů)
autor: Richard W. Fetter publikováno: 20.05.2015
Úprava zákonných úroků z prodlení prošla v posledních letech zajímavým vývojem, pravidla se často měnila, a proto je třeba pečlivě rozlišovat, kdy k prodlení došlo, věnovat náležitou pozornost počítání úroků a formulaci žalobních návrhů (petitů), pokud jde o úroky z prodlení. K orientaci v problematice by měl napomoci tento příspěvek.
VÝVOJ ÚROKŮ Z PRODLENÍ
Pevná sazba
- Před 15. červencem 1994 činily úroky z prodlení 3 % ročně;[2] šlo o pevnou sazbu, která nebyla odvozována od žádné sazby České národní banky resp. předtím Státní banky československé.
Dvojnásobek diskontní sazby a neměnná sazba
- Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 výše úroků z prodlení činila ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB.
Reposazba + 7 procent a případná změna dvakrát do roka
- Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do 30. 6. 2010 včetně stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Procentní sazba úroků se tedy event. měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjela od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.
Reposazba + 7 procent a neměnná sazba
- Od 1. července 2010 do 30. června 2013 výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstávala, zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila nebo změní repo sazba ČNB. Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjela od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.
Reposazba + 8 procent a neměnná sazba
- Od 1. července 2013 do 31. prosince 2013 výše úroku z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstávala, zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjela od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)
- Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale už ani od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.)
Tabulka: Vývoj sazby úroků z prodlení
| Období od – do | Roční výše úroku z prodlení (v %) |
|---|---|
| 15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 | 16 |
| 24. 10. 1994 – 25. 6. 1995 | 17 |
| 26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 | 19 |
| 21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 | 21 |
| 27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 | 26 |
| 14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 | 23 |
| 27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 | 20 |
| 23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 | 15 |
| 12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 | 12 |
| 3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 | 11 |
| 27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 | 10 |
| 23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 | 8 |
| 27. 7. 2001 – 29. 11. 2001 | 8,5 |
| 30. 11. 2001 – 21. 1. 2002 | 7,5 |
| 22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 | 7 |
| 1.2. 2002 – 25. 4. 2002 | 6,5 |
| 26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 | 5,5 |
| 26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 | 4 |
| 1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 | 3,5 |
| 31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 | 3 |
| 26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 | 2,5 |
| 1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 | 2 |
| 25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 | 2,5 |
| 27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 | 3 |
| 28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 | 2,5 |
| 1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 | 2 |
| 28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 | 9,5 |
| 1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 (2. pololetí r. 2005) | 8,75 |
| 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 (1. a 2. pololetí r. 2006) | 9 |
| 1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 (1. pololetí r. 2007) | 9,5 |
| 1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 (2. pololetí r. 2007) | 9,75 |
| 1. 1. 2008 – 30. 6. 2008 (1. pololetí r. 2008) | 10,5 |
| 1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 (2. pololetí r. 2008) | 10,75 |
| 1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 (1. pololetí r. 2009) | 9,25 |
| 1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 (2. pololetí r. 2009) | 8,5 |
| 1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 (1. pololetí r. 2010) | 8 |
| 1. 7. 2010 – 31. 12. 2010 (2. pololetí 2010) | 7,75 |
| 1. 1. 2011 – 30. 6. 2011 (1. pololetí 2011) | 7,75 |
| 1. 7. 2011 – 31. 12. 2011 (2. pololetí 2011) | 7,75 |
| 1. 1. 2012 - 30. 6. 2012 (1. pololetí 2012) | 7,75 |
| 1. 7. 2012 – 31. 12. 2012 (2. pololetí 2012) | 7,5 |
| 1. 1. 2013 – 30. 6. 2013 (1. pololetí 2013) | 7,05 |
| 1. 7. 2013 – 31. 12. 2013 (2. pololetí 2013) | 8,05 |
| 1. 1. 2014 – 30. 6. 2014 (1. pololetí 2014) | 8,05 |
| 1. 7. 2014 – 31. 12. 2014 (2. pololetí 2014) | 8,05 |
| 1. 1. 2015 – 30. 6. 2015 (1. pololetí 2015) | 8,05 |
Pozor na časté změny
S ohledem na to, že byl opakovaně podstatným způsobem změněn mechanismus výpočtu úroků z prodlení, je třeba přesně rozlišovat, kdy k prodlení došlo, a věnovat maximální pozornost přechodným opatřením, aby úroky byly počítány správným způsobem:
- Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před 15. 7. 1994, řídí se výše úroků z prodlení ode dne 15. 7. 1994 nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění; výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
- Výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem 28. 4. 2005, tedy ode dne 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v (původním) znění před 28. dubnem 2005; výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
- Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády (novely) č. 163/2005 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010; výše (procentní sazba) úroků z prodlení zprvu použitá pro daný případ prodlení se případně mění.
- Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády (novely) č. 33/2010 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013; výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
- Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády (novely) č. 180/2013 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013; výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
- Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 1. 2014; výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího prodlení).
Postupně bylo zavedeno několik rozdílných právních úprav a mechanismů výpočtu úroků z prodlení. Přitom všechny jsou současně uplatňovány v praxi. Je třeba vzít v potaz, že dlužné částky nejsou v praxi soudně vymáhány bezprostředně poté, co dlužník neplní své povinnosti dobrovolně a ocitne se v prodlení; že nikoliv nevýznamnou dobu trvá nalézací soudní řízení, z něhož (resp. než z něho) vzejde pravomocné a (exekučně) vykonatelné rozhodnutí ukládající dlužníkovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení; že další čas uplyne, než jsou dlužné částky – včetně úroků z prodlení – vymáhány exekučně; úroky z prodlení jsou proto vyčíslovány obvykle zpětně – často za časově poměrně vzdálené období.
Určující – pro výběr správného mechanismu počítání úroků z prodlení - je první den prodlení, nikoliv období trvání (období, kdy trvalo) prodlení. Ostatně to potvrzuje i názor Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 5. 4. 2000, spis. zn. 25 Cdo 213/2000 uzavřel: „Pro stanovení výše úroků z prodlení… není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení.“
Výpočtové vzorce
Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu), jestliže prodlení nastalo po 30. 6. 2010, lze shrnout v následujícím vzorci: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně)/ počet dnů daného kalendářního roku.
| Úrok z prodlení za určité období prodlení |
= |
dlužná částka (v Kč) |
X |
příslušná roční úroková sazba (v %) 100 |
X |
počet dnů prodlení počet dnů příslušného kalendářního roku |
Jestliže prodlení nastalo od 28. dubna 2005 do 30. června 2010, tak se uplatňuje odlišný výpočtový vzorec: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení [od 1. dne prodlení resp. ode dne změny sazby úroků z prodlení (vždy 1. 1. nebo 1. 7.) resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne předcházejícího dni (následující) změny sazby úroků z prodlení (vždy 30. 6. nebo 31. 12.) včetně resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně resp. do dne úhrady dluhu včetně]/ počet dnů daného kalendářního roku.
Doba prodlení
Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady), úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.
Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: „Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.“[3] Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009 uzavřel: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“
Jak žalovat na zaplacení úroků z prodlení
Při sestavování žalobních návrhů, jakož i v dalším průběhu soudního řízení, je třeba věnovat náležitou pozornost a péči formulaci žalobního petitu (navrhovaného výroku soudu), pokud jde o přiznání (vymáhání) úroků z prodlení. Lze navrhnout (doporučit) následující znění požadovaných deklaratorních výroků rozhodnutí soudů (žalobních petitů):
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) do 27. 4. 2005:
|
1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku …….. Kč s …… % (dvojnásobek diskontní sazby ČNB ke dni, v němž byl žalovaný prvně v prodlení) úroků z prodlení p. a. (ročně) od ………… (první den prodlení žalovaného) do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ nebo 2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. dubna 2005, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ |
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém)
od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010:
|
1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do ............ (poslední den prvního kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 30. 6., 31. 12.) a dále s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od ..................(první den následujícího kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 1. 1., 1. 7.) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ nebo 2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ |
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém)
od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013
|
1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ nebo 2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ |
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém)
od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013
|
1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ nebo 2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., nařízení vlády č. 33/2010 Sb. a nařízení vlády č. 180/2013 od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ |
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 1. 1. 2014
|
1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ nebo 2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“ |
Autor je právníkem v Praze.
[1] Právní úprava účinná od 31. 12. 2013 byla postavena na zákazu anatocismu. Úročeny však mohou být nově i úroky z prodlení. Podle ust. § 1932 odst. 1. nového občanského zákoníku má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li však dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se podle ust. § 1932 odst. 2 náklady i úroky. Jakkoliv však byly dříve úroky z úroků nepřípustné, již v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, spis. zn. 35 Odo 101/2002, se konstatuje: „Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.“ Z toho je zřejmé, že bylo a je též možno dosáhnout toho, aby mohl věřitel úspěšně požadovat platbu úroků z příslušenství dlužné pohledávky, smluvním ujednáním mezi stranami o tom, že příslušné příslušenství pohledávky – úroky - se stávají součástí jistiny.
[2] Dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., v tehdy platném znění.
[3] Výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 252 odst. 2 věty druhé daňového řádu ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.