Z judikatury ESLP

Rozsudek ze dne 16. 6. 2016, č. 49176/11[1] 

Odposlech a záznam telefonních hovorů advokáta (koncipienta) s klientem a jejich použití pro účely kárného řízení.  

Oba stěžovatelé, advokát Jean-Pierre Versini-Campinchi a advokátka Tania Crasnianski, jsou občané Francie žijící v Paříži. Poté, co zemřelo několik osob, u kterých existovalo podezření, že smrt byla způsobena v důsledku pozření hovězího masa nakaženého bovinní spongiformní encefalopatií, bylo v prosinci 2000 zahájeno soudní vyšetřování. Společnost Districoupe, dceřiná společnost řetězce restaurací Buffalo Grill, která působí jako dodavatelka hovězího masa, byla podezřelá z porušení embarga na dovoz hovězího masa z Velké Británie, z oblasti postižené zmíněnou chorobou. Advokát pan Campinchi zastupoval výkonného ředitele společnosti Districoupe a předsedu dozorčího orgánu Buffalo Grill’s, pana Picarta. Paní Crasnianski byla v té době advokátní koncipientkou pana Campinchiho. Na základě soudního příkazu byl v roce 2002 zahájen odposlech pana Picarta, telefonické hovory mezi panem Picartem a stěžovateli byly odposlouchávány a přepsány. Na základě těchto odposlechů byl pan Picart zadržen a dne 18. 12. 2002 byl vzat do vazby spolu s dalšími třemi osobami.

Mezitím státní zástupce poslal dopis Pařížské advokátní komoře, aby zahájila kárné řízení se stěžovateli, a to z důvodu porušení povinnosti mlčenlivosti advokátní koncipientkou paní Crasnianskou, která telefonicky informovala pana Picarta o obsahu a průběhu výslechu jeho dvou spolupracovníků, kteří byli ve vyšetřovací vazbě a se kterými se setkala (čl. 63-4 francouzského trestního řádu stanoví, že advokát nesmí komukoliv podávat zprávy během doby vyšetřovací vazby, nesmí zpřístupnit třetím osobám obsah výslechů ani informace, které v této souvislosti získá). Advokátní komora uložila panu Versini-Campinchimu dočasný zákaz činnosti advokáta na dva roky s podmíněným odkladem na 21 měsíců (s ohledem na to, že jako advokát udělil paní Crasnianské pokyn) a paní Crasnianské uložila zákaz výkonu činnosti na jeden rok podmíněně.

Po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků[2] podali oba[3] 1. 8. 2011 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na základě čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (tj. právo na respektování rodinného a soukromého života), ve které se odvolávali na zachycení a přepis komunikace mezi nimi a jejich klientem a jejich následné použití v kárném řízení. ESLP se nejprve zabýval čl. 100 a násl. francouzského trestního řádu a návazně také judikaturou odvolacího soudu, který se v minulosti zabýval odposlechem komunikace mezi advokátem a klientem a který rozhodl, že odposlech může být použit a přepsán v případě, že se advokát podílel na trestné činnosti. ESLP shledal, že v rámci francouzského právního řádu – práva na obhajobu, musí zůstat telefonní hovory mezi advokátem a jeho klienty důvěrnými a zakazují se přepisy těchto hovorů, a to i těch, které jsou vyslechnuty a jsou součástí výkonu zákonného vyšetřovacího opatření. Existuje pouze jediná výjimka: přepis hovoru je možný tehdy, pokud obsah hovoru může založit podezření, že se advokát sám podílel na nezákonném jednání. V rozhodnutí z 1. 10. 2003 odvolací soud výslovně uvedl, že trestná činnost, na které se advokát podílí, nemusí být součástí vyšetřovaného případu.

ESLP v návaznosti na to uvedl, že paní Crasnianski (o jejíž odposlechy šlo) mohla předvídat, že telefon pana Picarta bude odposloucháván, a tedy že jí hrozí trestní stíhání, jelikož v rámci komunikace s klientem porušila svou povinnost mlčenlivosti. ESLP zhodnotil, že přestože výklad ohledně důvěrné komunikace mezi advokátem a klientem je obecně restriktivní, aby poskytoval záruky proti zneužití, právo na obhajobu klienta (pana Picarta) v tomto případě nebylo žádným způsobem dotčeno a zaznamenaná komunikace proti němu nebyla nijak použita, jelikož ta, která se dotýkala jeho práv, byla vymazána. Důvodem použití odposlechů bylo čistě odhalení porušení povinnosti mlčenlivosti paní Crasnianské a soud navíc zdůraznil, že právní profesionál, jako je advokát, má dostatečnou kvalifikaci pro to, aby věděl, kde jsou hranice zákonnosti, tj. že v konkrétním případě komunikace s klientem naplňuje znaky trestného činu (čl. 226-13 francouzského trestního zákona stanoví, že za porušení povinnosti mlčenlivosti hrozí trest odnětí svobody v délce jednoho roku a pokuta 15 000 eur). Čl. 8 Úmluvy tedy nebyl porušen. 

Odbor mezinárodních vztahů ČAK