Z judikatury
SD EU k porušování autorského práva
publikováno: 05.05.2017
Porušení autorského práva může představovat i prodej multimediálního přehrávače, který umožňuje zdarma shlédnout na televizní obrazovce filmy protiprávně zpřístupněné na internetu. Soudní dvůr EU rozhodl o tom, že dočasné rozmnožení díla chráněného autorským právem během kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu („streamování“) na multimediálním přehrávači není vyňato z práva na rozmnožování.
ÚS: Za skutečnou škodu na vozidle je nutné považovat i rozdíl mezi tržními cenami auta před havárií a po opravě
publikováno: 04.05.2017
II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky TERMA a. s. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a usnesení Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky vlastnit majetek a právo na spravedlivý proces.
ÚS k nezabavitelnosti dávek důchodového zabezpečení ani u osoby ve výkonu trestu odnětí svobody
publikováno: 04.05.2017
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil exekuční příkaz Krajského soudu v Brně, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na ochranu vlastnictví a na pokojené užívání majetku. Dále zakázal Vězeňské službě – Věznici Karviná pokračovat v porušování tohoto základního práva stěžovatele a přikázal jí, aby stěžovateli umožnila disponovat s jednou polovinou peněžních prostředků zaslaných mu na účet vedený věznicí – do úhrady pohledávek stěžovatele však pouze za účelem hrazení poskytnutých zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění a na nákup podle § 23 zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
K podmínkám uložení ústavního ochranného léčení osobám s duševní poruchou
publikováno: 25.04.2017
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, neboť jimi došlo k porušení stěžovatelčina práva na osobní svobodu a jejího práva na soudní ochranu.
Právo na svobodu projevu soudce a jeho limity
publikováno: 25.04.2017
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zamítl ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, neboť nebyl zjištěn zásah do základních práv stěžovatele. Stěžovatel (soudce krajského soudu) byl kárným senátem Nejvyššího správního soudu uznán vinným, že publikací dvou svých článků na webu www.pravyprostor.cz narušil důstojnost soudcovské funkce a tím spáchal kárné provinění, za které mu bylo uloženo kárné opatření ve formě důtky.
Ve věci podezření ze zneužití Vojenského zpravodajství nedošlo změnou soudkyně k porušení práva obžalovaných na zákonného soudce
publikováno: 20.04.2017
Ústavní soud dne 13. 4. 2017 rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů (dvou dřívějších ředitelů Vojenského zpravodajství) a stěžovatelky (bývalé vrchní ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky), kteří byli obžalováni z toho, že v roce 2012 a 2013 měli protiprávně použít zpravodajské prostředky za účelem sledování tehdejší manželky předsedy vlády a dvou zaměstnanců Úřadu vlády ČR. Toto sledování mělo probíhat, aniž by vláda nebo prezident republiky tento úkol Vojenskému zpravodajství uložili, bez předchozího písemného povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze k použití zpravodajské techniky a mimo meze působnosti Vojenského zpravodajství. Ústavní soud dospěl v této věci k závěru, že změnou soudkyně soudu prvního stupně nedošlo k porušení práva obžalovaných na zákonného soudce.
SD EU: Vnitrostátní orgány mohou odmítnout udělit vízum ke studiu z důvodu veřejné bezpečnosti, ale musí to řádně odůvodnit
publikováno: 11.04.2017
Vnitrostátní orgány mohou z důvodů veřejné bezpečnosti odmítnout udělit íránské státní příslušnici, která získala diplom na univerzitě, na kterou se vztahují omezující opatření, vízum za účelem studia v takové citlivé oblasti, jako je bezpečnost informačních technologií. I když vnitrostátní orgány mají široký prostor pro zvážení hrozby pro veřejnou bezpečnost, jejich zamítavé rozhodnutí musí být nicméně řádně odůvodněno.
Pozůstalí rodiče mají právo na informace z trestního spisu, vedeného o vyšetřování úmrtí jejich dítěte
publikováno: 10.04.2017
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelů a zrušil vyrozumění Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, o neumožnění nahlédnutí do spisu, vyrozumění Městského státního zastupitelství v Brně o neumožnění nahlédnutí do spisu a vyrozumění Krajského zastupitelství v Brně o odložení podání, neboť jimi došlo k porušení práva stěžovatelů na ochranu rodičovství a rodiny podle čl. 32 odst. 1 a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve zbývající části byla ústavní stížnost odmítnuta pro nepřípustnost. Ve věci náhlého úmrtí novorozeného syna stěžovatelů bylo v roce 2014 zahájeno trestní řízení pro trestný čin usmrcení z nedbalosti, k němuž mělo dojít tak, že stěžovatelé odmítnutím hospitalizace svého tehdy týden starého syna měli způsobit pozdní odhalení zdravotních komplikací, které následně vedly k jeho smrti. Na základě stížnosti stěžovatelů státní zástupkyně usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání zrušila, protože nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním stěžovatelů a úmrtím dítěte. Policie následně věc odložila, protože podle ní nešlo o podezření z přečinu.