Z judikatury
Evropské občanství a právo na volný pohyb
publikováno: 15.11.2017
Státní příslušník státu, jenž není členským státem EU, který je rodinným příslušníkem občana Unie, může mít právo pobytu v členském státě, ve kterém tento občan pobýval před tím, než nabyl občanství tohoto státu vedle svého původního občanství. Podmínky přiznání tohoto práva pobytu nesmí být přísnější než podmínky stanovené směrnicí o právu občanů Unie na volný pohyb.
Profesní požadavky náboženských organizací podléhají soudnímu přezkumu kvůli možné diskriminaci na základě víry
publikováno: 14.11.2017
Podle generálního advokáta Tančeva podléhají profesní požadavky náboženských organizací soudnímu přezkumu s ohledem na tvrzenou protiprávní diskriminaci na základě víry. Vnitrostátní soudy jsou povinny vážit právo organizace na autonomii a sebeurčení vůči právu zaměstnance či uchazeče o zaměstnání nebýt diskriminován na základě přesvědčení.
Odvolací soud bude muset znovu posoudit naléhavost právního zájmu stěžovatelky na určení neplatnosti jejího odvolání z funkce ředitelky MŠ
publikováno: 10.11.2017
II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a ústavní stížností napadené výroky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces.
Německý ÚS vydal přelomové rozhodnutí - vyzval zákonodárce k uznání třetího pohlaví
publikováno: 09.11.2017
Německý ústavní soud vyzval, aby zákonodárci umožnili zavedení třetího pohlaví v úředních dokumentech. V současnosti je v Německu možné zaznamenat při narození dítěte jako pohlaví buď mužské, ženské, nebo kolonku nechat nevyplněnou. V dnes zveřejněném rozhodnutí ústavní soudci požadují, aby mohly údaj o pohlaví vyplnit i intersexuální osoby, jejichž orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské.
NSS rozhodl, že Ministerstvo vnitra musí pokračovat v řízení o příspěvku ke zmírnění křivd souvisejících s perzekucí v době komunistického režimu
publikováno: 06.11.2017
Nejvyšší správní soud zrušil předchozí rozsudek Městského soudu v Praze i rozhodnutí Ministerstva vnitra, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce hudebníka Jaroslava Hutky o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem podle nařízení vlády č. 135/2009 Sb. (vydaného podle § 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu).
Právo účastníka civilního řízení jednat před soudem ve své mateřštině se nevztahuje na písemný styk soudu s účastníky a naopak
publikováno: 04.11.2017
Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo na svém zasedání dne 18. října 2017 k publikaci v tzv. zelené sbírce (Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, doplněná o některá důležitá rozhodnutí nižších soudů) rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 19 Co 218/2013, s následující právní větou: Z ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé o. s. ř. nelze dovozovat povinnost soudu zajistit překlad jím vydaného rozhodnutí do jazyka, jemuž rozumí účastník řízení, který neovládá český jazyk.
ÚS: ústavně konformní výklad § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím
publikováno: 02.11.2017
Informace o platu zaměstnance je osobním údajem, při jehož (ne)poskytnutí musí zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím důkladně zvážit střet práva na ochranu soukromého života zaměstnance a práva na informace ve veřejném zájmu. Poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu.
ÚS k výpočtu odměny advokáta ve sporu o určení vlastnického práva k nemovitosti, jejíž cena není známa (ústavně konformní výklad příslušných ustanovení advokátního tarifu po 1. 1. 2013)
publikováno: 31.10.2017
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Tomáš Lichovník) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil nákladové výroky rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces.