Z judikatury

Soudní dvůr EU: Vozidlo, které není oficiálně vyřazeno z provozu, musí být kryto povinným ručením, i když „jen“ parkuje a majitel je neprovozuje

publikováno: 06.09.2018

Členské státy mohou stanovit, že pokud osoba, která byla povinna sjednat pojištění občanskoprávní odpovědnosti za vozidlo, které se zúčastnilo nehody, tuto povinnost nesplnila, může se vnitrostátní subjekt pro odškodnění domáhat náhrady po této osobě, i když tato osoba není za tuto nehodu občanskoprávně odpovědná.

Další nález Ústavního soudu k problematice tzv. souběhu funkcí

publikováno: 31.08.2018

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Nejvyššího soudu, rozsudek Krajského soudu v Ostravě a rozsudek Okresního soudu v Opavě, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na svobodné jednání podle čl. 2 odst. 3, zásadou pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a s právem na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod.

K právu právnické osoby zvolit si obhájce

publikováno: 23.08.2018

II. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky – právnické osoby a rozhodl, že postupem Policie České republiky, Krajského státního zastupitelství v Brně a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kterým stěžovatelce nebylo umožněno zvolit si obhájce prostřednictvím osoby oprávněné za ni činit úkony v trestním řízení, která je ve věci svědkem, s odkazem na § 34 odst. 4 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, bylo porušeno právo stěžovatelky na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Zároveň těmto orgánům zakázal pokračovat v porušování tohoto ústavně zaručeného práva.

Obžalovaný je oprávněn průběžně znát právní náhled soudu na svůj status spolupracujícího obviněného

publikováno: 16.08.2018

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) částečně vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ve výroku o trestu odnětí svobody uloženém stěžovateli, na něj navazující část výroku rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a usnesení Nejvyššího soudu, neboť jimi byla porušena práva stěžovatele na spravedlivý proces zaručená čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ve zbývající části ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.