Vyškrtnutí ze seznamu advokátů

§ 7a

(Vyškrtnutí ze seznamu advokátů)

Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:

nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b,

rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a § 10.

K § 7a

Komentované ustanovení bylo do zákona o advokacii doplněno novelou zákona č. 210/1999 Sb., účinnou od 5. října 1999. Jeho účelem bylo zpřesnění okamžiku, v němž zaniká oprávnění k výkonu advokacie. Ustanovení nyní výslovně stanoví, že oprávnění k výkonu advokacie zaniká pouze jedním ze dvou v zákoně uvedených důvodů: vyškrtnutím ze seznamu advokátů Komorou podle § 7b nebo podle § 10 anebo vyškrtnutím rozhodnutí ve správním řízení podle § 8 (srov. komentář k tomuto ustanovení).

Jak uvádí § 1 a § 2 tohoto zákona, advokacii může vykonávat jen advokát zapsaný v seznamu vedeném ČAK. Vyškrtnutím z tohoto seznamu zaniká advokátovi oprávnění k výkonu advokacie a spolu s tímto krokem i všechna ostatní práva a povinnosti vyplývající ze zákona o advokacii a ze stavovských předpisů. Opětovný zápis do seznamu advokátů je možný jedině za splnění všech podmínek stanovených v § 5 (srov. komentář k tomuto ustanovení), které se posuzují, jako kdyby předchozího zápisu do seznamu advokátů vůbec nebylo.

Komentovaným ustanovením začíná souhrnná pasáž dopadající na vyškrtnutí ze seznamu, která dále pokračuje až k § 10. Prováděcím předpisem ke všem zmíněným ustanovením je organizační řád (usnesení sněmu ČAK ze dne 8. prosince 1999, č. 3/1999 Věstníku, kterým se schvaluje organizační řád, v platném znění), konkrétně jeho čl. 49:

Čl. 49

Záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů a jeho výmaz

1) Záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů obsahuje tyto údaje:

a) den, kdy došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

b) důvod vyškrtnutí ze seznamu advokátů s odkazem na příslušné ustanovení zákona.

2) Byl-li záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě rozhodnutí soudu proveden v rozporu se zákonem nebo pokud bylo prokázáno, že neexistoval důvod, pro který došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů ze zákona, Komora provede výmaz záznamu o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, a to i bez návrhu bezodkladně poté, kdy se o příslušné skutečnosti dozvěděla; výmaz záznamu Komora v seznamu advokátů vyznačí s odkazem na tuto skutečnost.

3) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) jsou údaji neveřejnými (čl. 43 odst. 6).

Podívejme se nyní souhrnně na všechny situace a důvody, jimiž zaniká oprávnění k výkonu advokacie. Přehled je zřejmý z následující tabulky:

Tabulka č. 3: Přehled důvodů zániku oprávnění k výkonu advokacie

Rozdíl mezi postupem podle písmene a) a postupem podle písmene b) je následující: nastane-li některá ze skutečností předvídaných § 7b, Komora pouze ověří (zjistí) skutečnosti a poté provede záznam v seznamu advokátů, tedy advokáta vyškrtne ze seznamu. V případech uvedených v § 8 a § 10 Komora rozhodne ve správním řízení se všemi důsledky, které z této skutečnosti vyplývají. 

O vyškrtnutí podle § 8 a § 10 rozhoduje představenstvo ČAK na svém zasedání, které je neveřejné [viz § 44 odst. 2 písm. a)], popř. předseda ČAK [podle § 45 odst. 2 písm. d), i)]. Komentované ustanovení nedopadá jen na českého advokáta, ale analogicky také na evropského usazeného advokáta (srov. § 35m odst. 7) a na advokátního koncipienta (srov. § 37 odst. 3, 4). 

Dodejme dále, že advokát je podle § 29 odst. 2 povinen oznámit Komoře ve lhůtě do jednoho týdne všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Nečinnost zakládá kárnou odpovědnost. Jako příklad ocitujme rozhodnutí kárného senátu kárné komise ČAK ze dne 24. října 2014, sp. zn. K 74/2014: „Je kárným rozhodnutím, jestliže advokát neoznámí ČAK do týdne, že byl obžalován.“ Za toto jednání byla advokátovi uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.

Jak jsme již uvedli dříve, jakmile je advokátovi pozastaven výkon advokacie, končí jeho oprávnění poskytovat právní pomoc. Nastává tedy srovnatelná situace, jako kdyby advokát klientovi vypověděl plnou moc. Na tuto situaci dopadá režim § 20 odst. 6 (srov. komentář k tomuto ustanovení), podle něhož nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. Opačný postup zakládá kárnou odpovědnost, jak ilustrativně uvádí kárný příkaz kárného senátu kárné komise ČAK ze dne 25. března 2013, sp. zn. K 15/13: „Je kárným proviněním, jestliže advokát jako obhájce, po pozastavení výkonu advokacie a výpovědi plné moci, neoznámí soudu ukončení obhajoby a nedohodne si zástupce, a navíc neoznámí klientovi doručení soudního usnesení.“ Za toto jednání byla advokátovi uložena pokuta ve výši 18 000 Kč.

Rozhodnutí kárné komise ČAK:

viz rozhodnutí citovaná v textu komentáře k tomuto ustanovení

Související ustanovení:

§ 5, § 7b, § 8, § 10, § 20 odst. 6, § 29 odst. 2, § 35m odst. 7, § 37 odst. 3, 4, § 44 odst. 2 písm. a), § 45 odst. 2 písm. d), i)

Související předpisy:

čl. 49 organizačního řádu

Z publikace Zákon o advokacii a stavovské předpisy. Komentář. Knihu lze zakoupit ZDE.