Vláda odmítla povinné vymáhání škody po úřednících

publikováno: 26.03.2019

K opětovné poslanecké novele Starostů a nezávislých, podle níž by stát byl povinen vymáhat po svých úřednících škodu, kterou mu způsobili nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným postupem, zaujala vláda negativní stanovisko. Novinářům to po jednání kabinetu 25. března řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO).

Novela usiluje o změnu současné praxe, kdy stát škodu vymáhat může, ale nemusí. Starostové argumentují tím, že kraje a obce takovou povinnost mají. Kritici se ale obávají například toho, že se státní úředníci budou bát rozhodovat. Zastánci změny to odmítli. „I nečinnost, prodlevy a případně jiné obstrukční postupy úředníků jsou samy o sobě nesprávným úředním postupem,“ uvedli poslanci Starostů.

Jan Kněžínek uvedl, že vymáhání by často bylo kontraproduktivní kvůli tomu, že by bylo dražší než nevymáhání částky. „Velká administrativa pro stát, neúčelně vynaložené náklady. Už dnes platí, že stát tam, kde je to skutečně důvodné a úředník zaviněně porušil své povinnosti, už škodu vymáhá,“ řekl.

Proti novele se postavily i ministerstvo vnitra, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Notářská komora. Ministerstvo financí nesouhlas zdůvodnilo mimo jiné tím, že novela nebere v úvahu takzvaný řetězec velení. Jde o stav, kdy podřízení úředníci, formálně odpovědní za nezákonné rozhodnutí, jsou při svých postupech vázáni interními předpisy, a navíc nemusí mít rozhodující vliv na konečný výsledek rozhodnutí.

Podle tvůrců předlohy úřady k vymáhání škody po úřednících až na výjimky nepřistupují. Proto chtěli výslovně stanovit, že takový postup by byl povinný v případech, kdy stát musí lidem újmu způsobenou pochybením úředníka zaplatit. Předloha měla stanovit i výjimky. Škodu by stát nemusel vymáhat například v případě, že na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory.

Zdroj: ČTK, ilustrace - Pixabay