Vláda chce otázku mezd soudců dostat před Ústavní soud


publikováno: 04.02.2015

Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle předsedy vlády v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu. O problému bude dnes jednat vláda a koaliční rada. „Budeme hledat takové řešení, které bude odpovědné a bude šetrné vůči státnímu rozpočtu, čili musíme poměřovat všechna rizika, která tady v této chvíli existují pro veřejné rozpočty, a zvolit takovou cestu, která z pohledu státu bude právně nejbezpečnější a také ekonomicky nejbezpečnější,“ poznamenal premiér.
   
Podle ministryně spravedlnosti je důležité, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší, ale aby byl zároveň respektován princip právního státu. Z odhadovaných 1,7 miliardy korun by soudcům připadlo 1,25 miliardy, což představuje doplatek za roky 2012 až 2015 a částečně též za rok 2011. Částka přitom nezahrnuje náklady na soudní řízení, které mohou státu vzniknout v souvislosti s již podanými nebo potenciálními dalšími žalobami. V podkladech pro vládu resort upozorňuje na to, že ve svém rozpočtu potřebné peníze nemá, a že situaci bude nutné řešit s ministerstvem financí.

Ministerstvo práce argumentuje tím, že počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona. Podle resortu norma stanovuje, že se při výpočtu má vycházet z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy - přepočtené počty.

ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.

Zdroj: ČTK