Velikonočně jarní zamyšlení?

Nechtěl jsem se věnovat žádným vážným otázkám trápícím naši advokacii, včetně jejího postavení a úloze, kterou hraje, nebo bohužel častokrát spíše nehraje, v dnešní společnosti, respektu, který má nebo by spíše měla mít, ani neustálé snaze ze strany státu její svobodné postavení, ke kterému se před 25 lety konečně vrátila, omezovat, oklešťovat či dokonce přímo znevažovat.
Ani jsem nechtěl polemizovat nad důvody těchto snah, když podobných diskusí již proběhlo, probíhá a jistě bude probíhat nepočítaně. A to, i když dané diskuse, až na výjimky, pomíjejí jednu, pro nás všechny, poměrně zásadní věc, tedy nejen možné důsledky a dopady takového konání na advokáty, resp. advokacii jako takovou, ale především na naše klienty a jejich práva (a ve svém důsledku základní svobody).

Je zjevné, že dané snahy o stále větší ingerenci státu do veškerého konání, které na nás – a zdaleka nejen advokáty, ale především naše klienty – chystá, resp. již přichystal náš stát pod rouškou záměru omezit údajné nebo i skutečné nelegální činnosti, ať již jde o různá kontrolní hlášení, EET, centrální databáze účtů, kontrolu a možnost blokování internetu a další nápady na zavedení různých centrálních registrů čehokoli, a to častokrát bez řádné kontroly či alespoň důkladné ochrany proti zneužití, mají za cíl stále více a důkladněji omezovat základní práva a svobody. Otázkou v tomto ohledu je, zda je to skutečně ve prospěch „všech“ či pouze někoho a kde jsou přijatelné hranice takových zásahů.

Ale nakonec jsem nechtěl psát ani o tom, že přes veškeré problémy, které my advokáti vnímáme jako zásadní pro výkon našeho povolání a postavení, a přes veškeré problémy, které obecně jsou vnímány jako důležité v našem malém světě Čech a Moravy, je vždy dobré podívat se na dané věci z nadhledu a pokud možno perspektivou našich sousedů, Evropy, světa. Vždyť se stačí podívat na problémy, se kterými se potýkají například v Maďarsku, kde se demokracie a svobody zdají být oklešťovány a omezovány více, než by se na demokratický stát 21. století a navíc členský stát EU slušelo, v Polsku, které je na pokraji možné ústavní krize a kde každopádně nástup nové vlády (a před ní nového prezidenta) silně zamíchal zavedenými pořádky a kde je poměrně nejisté, jakým směrem se bude dále vydávat, když je však poměrně jisté, že to nebude směrem posílení a upevnění svobod, na Slovensku, kde si určití politici dovolí ukončovat a rušit divadelní představení způsobem, za který by se nemuseli stydět ani totalitní komunisté.

Právě díky takovému srovnání se naše problémy stále jeví jako poměrně standardní a ne příliš zásadní; jako problémy, kterým je třeba věnovat pozornost a aktivně je řešit a upozorňovat na ně, ale jako problémy, se kterými zatím není spojena otázka možnosti či nemožnosti svobodně vykonávat své povolání, svobodně podnikat, svobodně se vyjadřovat beze strachu z negativního zásahu ze strany státu a s obavou, že potřebnému nebude poskytnuta náležitá ochrana ze strany nezávislé justice a právní pomoc ze strany kvalitní a nezávislé advokacie.

Takže bych toto zamyšlení o věcech, o kterých jsem vlastně nechtěl psát, zakončil vyjádřením naděje, že Komora, ale i my všichni budeme odpovědně a důrazně pokračovat v aktivitách na ochranu a obranu svobod a nezávislosti advokátů a advokacie jako takové, a tak i práv a svobod našich klientů.

Mgr. Tomáš Matějovský, náhradník představenstva ČAK