ÚS odmítl ústavní stížnost KSČM proti výsledkům říjnových komunálních voleb v Brně

publikováno: 28.01.2019

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost Komunistické strany Čech a Moravy podanou proti výrokům usnesení Krajského soudu v Brně, kterými byly zamítnuty návrhy na vyslovení neplatnosti voleb a neplatnosti volby kandidátů v loňských volbách do zastupitelstva městské části Brno-střed a zastupitelstva města Brna.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že jí Krajský soud v Brně v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod odepřel účinnou soudní ochranu jejích základních práv podle čl. 21 Listiny, jestliže neprovedl přepočítání jí získaných hlasů alespoň v některých volebních okrscích v městské části Brno-střed, u nichž vyslovila pochybnost o správnosti volebního výsledku.

Ústavní soud k tomu uvádí, že v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta podle § 90 odst. 1 soudního řádu správního nemá soud bez dalšího povinnost provést přepočítání hlasů. Jak vyplývá z ustálené rozhodovací činnosti soudů ve věcech volebních, na kterou odkazuje krajský soud ve svém usnesení, v konkrétním případě by musela vyvstat tzv. zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Krajský soud vysvětlil důvody, pro které nemohl takovouto indicii spatřovat v poukazu stěžovatelky na údajnou zákonitost mezi počtem hlasů odevzdaných jejím kandidátům ve volbách do zastupitelstva městské části Brno-střed a zastupitelstva města Brna, když existenci takovéto zákonitosti zpochybnil jako zjednodušující tvrzení, jež nebere v úvahu řadu proměnlivých faktorů promítajících se do rozhodování voličů v těchto volbách. Tomuto hodnocení Ústavní soud nemůže nic vytknout.

Krajský soud v Brně se s návrhy stěžovatelky řádným a přesvědčivým způsobem vypořádal, v jeho odůvodnění nelze spatřovat svévoli či jakýkoliv jiný kvalifikovaný exces, jenž by opodstatňoval závěr o porušení základního práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, ani jiného ústavně zaručeného základního práva nebo svobody.

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4169/18 je dostupný zde.

Zdroj: Ústavní soud, Brno.

Foto: Pixabay