Účinnost novely insolvenčního zákona od 1. července 2017
publikováno: 30.06.2017
Poté, co byl zákon č. 64/2017 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) publikován v březnu tohoto roku ve Sbírce listin, nyní nabývá účinnosti. Cílem dlouho diskutované novely insolvenčního zákona je především posílení transparentnosti insolvenčního řízení, omezení administrativních úkonů insolvenčních soudů a změna systému přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení. Novela insolvenčního zákona si podle důvodové zprávy klade za cíl přiblížit výkon činnosti insolvenčního správce dlužníkům, úsporu nákladů insolvenčního správce a dlužníka a rovnoměrné rozložení insolvenčních správců podle požadavků trhu. Přijatá úprava reaguje na aktuální situaci v oblasti oddlužení a měla by vést ke zkvalitnění insolvenčních řízení, jakož i k potírání nekalých a korupčních praktik, na které v mnohých případech poukazovala praxe. Zákonem č. 64/2017 Sb. se mění zákon č. 182/2006 Sb.
Změna v přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení
Za účelem redukovat počet masivně zřizovaných provozoven insolvenčních správců dojde od zítřka, tj. 1. července 2017, ke změně v přidělování jednotlivých případů v oblasti oddlužení. Podle původní právní úpravy zavedené revizní novelou byli insolvenční správci ustanovováni podle pořadí zápisu svého sídla nebo provozovny do seznamu správců vedeného pro jednotlivé okresní soudy. V praxi tato úprava vedla ke zřizování provozoven jednotlivých insolvenčních správců za účelem uměle navýšit počet případů insolvenčních věcí připadajících jednomu správci.
Po novele se budou seznamy vést podle krajských soudů, což bude mít značný dopad do praxe. Insolvenčnímu správci zůstane zachována možnost zřídit si v rámci jednoho kraje více provozoven, do seznamu se ovšem zapíše pouze jeho sídlo resp. jedna provozovna. Z toho důvodu lze očekávat opětovné snížení počtu zřizovaných (leckdy fiktivních) provozoven a jako důsledek spravedlivou distribuci insolvenčních kauz mezi správce.
Dohled Ministerstva spravedlnosti nad insolvenčními správci
Další novinkou, od které si navrhovatel zákona slibuje zkvalitnění výkonu funkce insolvenčního správce, je zavedení nové agendy Ministerstva spravedlnosti, která bude vykonávat posílený dohled nad insolvenčními správci a též agendy, která bude vykonávat veškeré činnosti související s udělováním a odebíráním akreditace subjektům oprávněným poskytovat služby související s institutem oddlužení.
Povinností ministerstva je nově zajistit dodržování normativního regulatorního rámce požadavků kladených na insolvenční správce a vykonávat sankční pravomoc nad správními delikty. Příkladem je pravomoc ministerstva zrušit akreditaci insolvenčnímu správci, poruší-li on závažným způsobem své povinnosti, jakož i tehdy, nespolupracuje-li při výkonu kontroly dohledového orgánu a znemožní tím tedy odhalení svého protiprávního jednání.
Regulace subjektů poskytujících služby v oblasti oddlužení
Novela upravuje i dosud neregulovanou oblast poskytovatelů služeb v oblasti oddlužení. Za současné právní úpravy se insolvenční soudy nezřídka setkávaly s nekvalitně zpracovanými návrhy na povolení oddlužení, vyhotovenými komerčními oddlužovacími společnostmi, pro něž institut oddlužení představoval relativně stálý zdroj vysokých příjmů. Po novele se okruh těchto subjektů zužuje tak, aby poradenství v oblasti oddlužení bylo poskytováno výlučně osobami, o jejichž kvalifikaci není důvod pochybovat, tedy advokátem, notářem, insolvenčním správcem, soudním exekutorem nebo osobami s udělenou akreditací.
Novinkou je zároveň i to, že akreditované subjekty nebudou moci od svých klientů přijímat odměnu ani náhradu nákladů v souvislosti s poskytováním služeb v oblasti oddlužení. V případě sepsání návrhu ostatními zástupci v řízení, tedy advokátem, notářem, insolvenčním správcem nebo soudním exekutorem, dochází k limitaci odměny do maximální výše 4 000 Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů do výše 6 000 Kč bez DPH.
Požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního věřitele
Podle stávající právní úpravy v § 105 insolvenčního zákona je věřitel, podá-li insolvenční návrh, povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.
Novela tyto povinnosti dále rozšiřuje pro případ, je-li dlužníkem právnická osoba a insolvenčním navrhovatelem osoba, která vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Insolvenční věřitel je v takovém případě povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím, notářským nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.
Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
V poslední době insolvenční soudy zároveň zaznamenaly rozmach tzv. šikanózních insolvenčních návrhů, jejichž cílem je v prvé řadě poškodit jiného na dobré pověsti nebo důvěryhodnosti. Důsledkem zahájeného insolvenčního řízení docházelo v některých případech k výraznému poškození dotčeného subjektu vůči smluvním partnerům a veřejnosti, čemuž má novela zabránit. Nová regulace se zaměřuje zejména na fázi od zahájení insolvenčního řízení okamžikem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu, do oznámení o zahájení insolvenčního řízení.
Zavádí se tzv. předběžné posouzení věřitelského návrhu, a pokud soud z posouzení vyvodí, že zde existuje nejistota o zneužití práv nebo nejistota ohledně jiného nedostatku insolvenčního návrhu, který je důvodem pro odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost, bude moci rozhodnout o tom, že se takový návrh až do uplynutí sedmidenní lhůty nezveřejní.
Právo nahlížet do insolvenčního spisu budou mít v této prvotní fázi pouze navrhovatel a dlužník. Cílem popsané úpravy je zabránit šíření zpráv o insolventnosti daného subjektu a jejich pozdějšímu dementování.
Zdroj: Taylor Wessing