Tomáš Novák: Znalecké posudky dětí pod drobnohledem

Nakladatelství Linde Praha, a. s., přineslo v květnu stávajícího roku všem svým čtenářům sto dvanácti stránkovou publikaci (v brožovaném vydání, ve formátu A5) s názvem Znalecké posudky dětí pod drobnohledem. Kniha z edice Praktické právní příručky je určena primárně laikům, za něž jsou v psychologii považováni nejen otec a matka, ale i většina právníků. Její těžiště spočívá v popisu možností, jak se bránit při nespokojenosti s textem psychologického posudku; je prospěšným rádcem v občanskoprávních řízeních týkajících se úpravy poměrů k nezletilým a v trestněprávních řízeních, ve kterých je potřeba psychologického znaleckého vyšetření nezletilých.

Autorem knižního díla je PhDr. Tomáš Novák (* 14. srpna 1946, Brno), působící jako poradenský psycholog v oblasti mezilidských vztahů, specializující se na manželské a rodinné poradenství, zejména na problémy při výchově dětí a na problematiku náhradní rodinné péče. Dr. Novák zpracoval během patnácti let znalecké praxe více než šest set znaleckých posudků. Na svém kontě má stovky odborných článků a přes osmdesát knih, které napsal nebo při jejichž vzniku spolupracoval (je možné mezi nimi nalézt např. tituly jako Předrozvodové a rozvodové poradenství. Praha, Grada 2005, ISBN 978-80-247-1449-3, spoluautor s Bohumilou Průchovou; Předmanželské poradenství. Praha: Grada, 2007. 144 s. ISBN 9788024717302, spoluautor s Martou Hargašovou; Manželské a rodinné poradenství, Praha, Grada 2006, ISBN 80-247-1316-0; Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči, Praha, Grada 2008, ISBN 978-80-247-1788-3, spoluautor se Zbyňkem Gabrielem). Kromě poradenské a publikační činnosti se věnuje i vzdělávání vysokoškolských studentů – působí jako externí vyučující na Filosofické fakultě a na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Mezi předměty, které vyučuje, bychom našli Výcvik komunikace zaměřený na techniky asertivity, Psychologii v praxi zkušenostně reflektivního učení, Manželské a rodinné poradenství či Práci s klientem v manželské a rodinné poradně.

Dr. Novák ve svém nejnovějším literárním díle nabízí zasvěcený pohled na problematiku znaleckých posudků dětí. Odborný výklad podává pro čtenáře příjemnou a srozumitelnou formou, čtivou a zábavnou, jak již i v předmluvě na straně 11 poznamenává profesorka Milana Hrušáková, děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci: „Devízou této knihy je kromě jejího vysoce odborného přínosu a konkrétních ukázek kvalitních i nekvalitních výstupů znalců, její čtivost daná humorem a lehkým perem zkušeného autora. Její přečtení tak není nutným (či dokonce snad nudným) vzděláváním, které k našim profesím patří, ale pohlazením po duši, neboť ji jistě přečtete jedním dechem.“ Samotný výklad je v publikaci doprovázen komentáři – příhodami nejen z autorovy znalecké a studijní praxe, příklady znaleckých posudků a polemikou nad jejich správností.

Znalecké posudky dětí pod drobnohledem jsou rozděleny do devíti kapitol, jež jsou dále děleny na podkapitoly. V první kapitole s názvem Minikurz „pro neplavce“ autor předestírá nejzákladnější informace, jež by měl znát každý laický účastník znaleckého šetření. V následující kapitole se pak čtenáři dozví, jak posudek vůbec vzniká a jak by se lidé v kontaktu se znalcem měli chovat. Zajímavá může být zejména pasáž, ve které autor nabízí pohled na hry, které se znalci lidé rádi hrají: „To je hrozné viďte“, „Kopejte do mě!“, „Ještě budete rádi, že jste mně potkali“, „Myslím to s vámi dobře“, „Ty darebáku já ti ukážu“, „Naivka“, „Ať si to spolu rozdají“, Neříkám nic, ale na moje slova dojde“ a mnoho dalších.

Třetí kapitola se věnuje otázkám, jež si je potřeba zodpovědět, za účelem určení, zda je znalecký posudek napsaný kvalitně. Na ní pak navazuje kapitola věnující se otázce, jak reagovat na špatně napsaný posudek, resp. i jak nereagovat: „Tyto fantasmagorické výplody nemají být v seriózním vyjádření člověka, který se označuje za psychologa. Neskutečně odporné, vysloveně hnusné. Co věděl a ví nějaký pan XY (znalec) o mých motivacích?“ [1]

Kapitola pátá, s výmluvným titulem Kritéria pro posuzování kvality výchovných schopností rodičů, vychází z metodického materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR publikovaného v roce 1993 pod názvem Nové pohledy na rozvodovou problematiku, který PhDr. Eduard Bakalář, CSc., vedoucí pracovní skupiny sestavující metodický materiál, následně přetiskl a obšírně komentoval i v publikaci určené širší veřejnosti – Průvodci rozvodem pro všechny zúčastněné, Lidové noviny, 1996. Autor uvedenou metodiku blíže rozebírá a zároveň s ní polemizuje.

V šesté kapitole pak čtenáře čekají tři ukázky dobře zpracovaných znaleckých posudků. V komentáři na jejím konci se autor vyjadřuje i k ideální délce posudku: „I když současní znalci zřejmě můj názor nesdílejí, jsem přívržencem spíše stručných posudků. Stručnost ovšem není synonymem nepřesnosti či nekorektnosti.“[2] Osobně se domnívám, že s takovým názorem nelze nesouhlasit a mělo by si jej osvojit vícero znalců.

Sedmá kapitola seznámí čtenáře s možností dítěte svobodně se vyjádřit, se kterým z rodičů by chtělo žít a s pohledem na soukromá psychologická vyšetření, o nichž autor jednoznačně říká, že je potřeba si na ně dávat pozor, „… zvláště pokud při nich není slyšena i druhá strana.“[3] A ihned dodává: „Nezřídka bývají poněkud kontroverzní.“[4] V kapitole osmé se pak čtenáři dozvědí, jakých chyb by se v souladu se zásadou Primum nihil nocere (Především neškodit) znalec v posudku dopustit neměl.

V závěrečné krátké kapitolce, deváté, autor poskytuje návod, jak asertivně jednat při manželských a rodinných problémech. V úplném závěru publikace je pak možné nalézt krátký seznam literatury (10 knižních titulů a 1 měsíčník), kterou v případě zájmu o danou problematiku dr. Novák dále doporučuje k prostudování.

V případě, že bych měl upozornit na nesrovnalosti, kterých se autor dopustil, tak jedinou mou možností by bylo vypíchnout drobného nedopatření, kdy na straně 82 autor uvádí, že „citace vyšetření je doslovná s výjimkou údajů, jež by mohly dítě a jeho blízké identifikovat. Úmyslně proto není uvedeno pohlaví dítěte…“, přičemž na straně 84 pak v souvislosti se zmíněným dítětem, jehož pohlaví nechce prozradit, mluví o snaze „…zachovat image neproblémové dívky.“ Tento drobný, patrně neúmyslný, překlep však všichni, kteří po knize sáhnou, můžou autorovi určitě bez váhání odpustit.

Někteří čtenáři by mohli autorovi dále vytýkat, že v osmé kapitole polemizuje se znaleckým posudkem, který však v publikaci z důvodu své délky (70 stran) odcitován není. Je tudíž těžké ověřit důvodnost uvedených připomínek k posudku. Avšak tuto skutečnost si plně uvědomuje i autor a své jednání odůvodňuje podle mě dostatečným poukazem na skutečnost, že nechce, aby námitky byly vnímány jako polemika se znalcem, ale spíše jako připomenutí toho, nač si dát pozor.[5]

Jak již z výše uvedeného popisu vyplývá, publikace není primárně určena znalcům. Pro ty se nejspíš bude jevit jako nedostatečně zacházející do podrobností. Tento průvodce psychologickým posuzováním je však užitečným pomocníkem pro advokáty, soudce, ale i státní zástupce, vyšetřovatele, jakož i sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí a další osoby zúčastněné na výše uvedených řízeních.

Na závěr bych si jenom s odkazem na výše uvedené dovolil konstatovat, že nelituji, že jsem po Znaleckých posudcích dětí pod drobnohledem sáhl a zařadil je do své osobní knihovny. Domnívám se, že obdobně bude na tom každý čtenář této nové publikace dr. Nováka.

JUDr. Andrej Lobotka, doktorand na Katedře trestního práva PrF MU a koncipient v AK David Zahumenský

Můžete objednat  Z D E