Správce stavby

autor: JUDr. Dita Špačková
publikováno: 20.12.2017

Výstavba pozemních komunikací v České republice, přesněji dálnic a silnic I. tříd, je po právní stránce řešena v režimu smluv o dílo, které vycházejí ze zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

Právní úprava smlouvy o dílo je dále modifikována a rozšiřována vzorovou úpravu smluvních podmínek FIDIC. Většinou jde o obecné smluvní podmínky pro výstavbu pozemních inženýrských staveb projektovaných objednatelem (Conditions of Contract for Construction, zkratka CONS, tzv. Red book), které jsou ovšem samy doplňovány, měněny a upravovány Smluvními podmínkami pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem, které vydalo Ministerstvo dopravy ČR [1]. Pro usnadnění dalšího rozboru budu pro tyto prameny užívat spojení „OP ve znění ZP“. Na oba typy smluvních podmínek je vždy ve smlouvě vlastní odkazováno, a to formou přílohy smlouvy, která je její součástí. Z tohoto vyplývá, že oba druhy smluvních podmínek, jak obecné smluvní podmínky FIDIC, tak i zvláštní smluvní podmínky vydané Ministerstvem dopravy ČR jsou nepřímým ujednáním, neboť nejsou obsahem vlastní smlouvy a je na ně odkazováno. Po obsahové stránce jsou oba typy smluvních podmínek ujednáními, která byla připravena odborníky v oboru, v případě zvláštních podmínek odborníky Ministerstva dopravy ČR a zájmovými sdruženími, v případě obecných smluvních podmínek Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) a Mezinárodní federací konzultačních inženýrů (FIDIC). Proto u obou typů smluvních podmínek jde o obchodní podmínky dle ust. § 1751 odst. 3 o. z.  

Jestliže docházím k závěru, že smluvní podmínky jsou obchodními podmínkami dle výše citovaného ustanovení, nemohu opomenout vázanost na právní domněnku dle ust. § 1789 odst. 2 o. z., která předjímá způsob sjednávání smluv tzv. adhézním způsobem. Dle tohoto ustanovení „použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek (což odkaz na přílohu smlouvy bezesporu je), má se za to, že smlouva byla uzavřena adhézním způsobem.“ Tato právní domněnka je domněnkou vyvratitelnou. Veškerá kontraktační činnost a právní jednání provedená za účelem sjednání smlouvy o dílo na výstavbu pozemních komunikací dálnic a silnic I. tříd jsou završená přijmutím nejvýhodnější nabídky podléhající režimu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pro posouzení otázky, zda je na sjednané smlouvy o dílo v této oblasti třeba pohlížet jako na smlouvy uzavírané adhézním způsobem, musíme rozklíčovat, zda byly, či nebyly adhézním způsobem ujednány základní podmínky smlouvy. Při zadávacím řízení se dodavatelé seznamují se základními podmínkami zadávacího řízení, ke kterým patří formulář souhrnu smluvních dohod, smluvní podmínky obecné a zvláštní, záruky za provedení díla a za odstranění vad díla, technické podmínky, soupisy prací, dokumentace staveb a další. Po seznámení se s podmínkami zadávacího řízení si dodavatelé sami stanovují cenu za provedení stavby s přihlédnutím ke všem nastaveným parametrům a s přihlédnutím ke všem rizikům spojeným s předmětnou zakázkou, resp. výstavbou. Tím, že si sami mohou určit svoji ideální nabídkovou cenu díla vyhovující jejich potřebám zahrnující rizika, mají dostatečný prostor a příležitost k tomu, aby svým právním jednáním dokázali ovlivnit význam a v přeneseném významu i obsah předmětných podmínek. Další podmínkou pro uzavření smlouvy adhézním způsobem je existence slabší strany. Pojem slabší strany je docela výstižně vyjádřen v ustanovení § 433 o. z. Dle odst. 1 citovaného ustanovení nesmí podnikatel vůči ostatním svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech. Má se dále za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Zde z tohoto výčtu je jasně zřetelné, že organizace, která vždy vystupuje ve smlouvách o dílo na straně objednatele, sice vystupuje v roli kvalitního odborníka podporovaného státem, ale nemůže být považována za silnější stranu při výstavbě pozemních komunikací už jenom z toho důvodu, že na stranách zhotovitelů jsou nadnárodní subjekty a mezinárodní konsorcia, která minimálně ve stejné míře disponují s rovnocennými prostředky, velkou finanční silou, vlastnictvím či přístupem k informačním technologiím a schopností ovládnout či ovlivnit republikové stavební prostředí a stavební trh. Jelikož vždy zhotovitelé vystupují při své činnosti jako podnikatelé, tedy v rámci podnikatelské činnosti, nemohou být považováni slabší stranou dle zákonné domněnky ustanovení § 433 odst. 2 o. z. Na základě tohoto rozboru se má za to, že smlouvy o dílo, které jsou při výstavbě dálnic a silnic I. tříd uzavírány nejsou smlouvami uzavíranými způsobem adhézním, ač jsou sjednávány odkazem na smluvní podmínky.

Ze smluvních vztahů upravených těmito podmínkami vychází jeden ze základních a nejdůležitějších institutů výstavby, který velkou měrou ovlivňuje chod každé jednotlivé stavby od jejího počátku až po úspěšné nebo i neúspěšné dokončení stavby. Jde o institut správce stavby.

Ještě předtím, než začneme podrobně rozebírat činnost a funkčnost osoby správce stavby, mi dovolte krátký historický exkurz. Správa stavby nebo též stavební správa není pojmem a institutem novým, právě naopak. Již v období první republiky se setkáváme s tímto termínem v souvislosti s vydáním Všeobecných a technických podmínek 1930 ministerstvem zemědělství republiky československé (dále jen „Všeobecné podmínky 1930“), které činnost stavební správy specifikují [2]. Článkem 10 je určeno, kdo je míněn stavební správou, jaké jsou povinnosti stavební správy vůči podnikateli a vůči stavebníkovi[3]. V textu se setkáváme s pojmem správce podniku (jako dnešní správce stavby), který byl ustanoven úřadem zastupujícím stavebníka nebo dozorčím úřadem za souhlasu ministerstva zemědělství. Při rozsáhlejších nebo obtížnějších stavbách mohl být ustanoven vedle správce podniku ještě pro stálý dohled místní odborný dozorce. Zástupci stavebníka, resp. místní odborný dozorce zastupoval správce podniku, pokud nebyl na stavbě trvale přítomen. Se zřetelem k tomu se začalo používat širšího označení stavební správa, namísto správce podniku. Nepleťme si však pojem stavební správy představující funkci a výkon určité činnosti při procesu výstavby s pojmem stavební správy, jakožto jistého organizačního útvaru či organizační složky, která v minulosti figurovala např. u podniku Stavby silnic a železnic n. p., který měl řadu stavebních správ rozmístěných po území státu. Stavební správa dle Všeobecných podmínek 1930 řídila a dohlížela na stavbu a její dodávky, předávala podnikateli stavbu, vydávala stavební plány, řešení a pokyny v technických otázkách, dohlížela na vytyčování a správné provádění stavby. Stavební správa určovala a zjišťovala postupy prací, skutečně provedené rozměry, vedla stavební deník, pokud toto nebylo svěřeno podnikateli. Dále se stavební správa přesvědčovala o počtu zaměstnaných dělníků, o množství a cenách dodaných hmot atd. Uznala-li stavební správa, že způsob provádění prací odporuje podmínkám, ze kterých by mohla vzniknout škoda, byli dělníci podnikatele, kteří práce prováděli, povinni uposlechnout nařízení a pokynů stavební správy. Neučinili-li toho, byla stavební správa oprávněna špatné práce zastavit, o čemž vyrozuměla podnikatele, aby zjednal nápravu. Z tohoto krátkého výčtu zjišťujeme a ještě zjistíme, že výkon činnosti správce podniku, potažmo stavební správy byl stejný nebo se přinejmenším mnoho nelišil, od současné funkce správce stavby, o čemž se dále přesvědčíme.

Osoba správce stavby z dnešního pohledu, jeho funkce a oprávnění jsou vždy obsahově řazeny v článku 3 OP ve znění ZP, který se dále skládá ze 7 pod-článků OP ve znění ZP. V anglickém překladu se pojem správce stavby překládá termínem „The Engineer“, v německém jazyce se tato funkce překládá pojmem „Der Ingenieur“[4].

Pod-článek 1.1.2.4 OP ve znění ZP pojmově definuje správce stavby v právním smyslu jako osobu jmenovanou objednatelem k výkonu funkce správce stavby pro účely smlouvy a uvedenou v příloze k nabídce nebo jinou osobu jmenovanou případně objednatelem a oznámenou zhotoviteli podle pod-článku 3.4. OP ve znění ZP. Z gramatického výkladu tohoto pojmu vyplývá, že půjde vždy o osobu. S přihlédnutím k ustanovení § 18 o. z., který rozděluje osoby na fyzické a právnické, bude vždy na objednateli, zda osobu správce stavby bude jmenovat z řad fyzických nebo právnických osob. Každá osoba bude muset nabýt právní osobnosti a svéprávnosti ve smyslu ustanovení § 15 o. z. Bude-li vybrané osobě jedna či obě uvedené vlastnosti chybět, nebude jí moci objednatel jmenovat do funkce správce stavby, popř. její jmenování bude neplatné. Ve výstavbě pozemních komunikací na dálnicích a silnicích I. tříd vystupuje na straně objednatele vždy Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, jejíž zřizovatelem je Ministerstvo dopravy ČR. Ta pro jmenování správce stavby postupuje dle příkazu GŘ č. 3/2015[5]. Správcem stavby má být jmenován ředitel organizačního útvaru objednatele, v jehož rámci jsou stavby zajišťovány. Tedy osoba fyzická, což je osoba odlišná od osoby objednatele. Situace se komplikuje v okamžiku, kdy ve smlouvách o dílo je za správce stavby dohodnut organizační útvar objednatele, který nemá právní osobnost. Zde dovozujeme, že osobou správce stavby je de iure objednatel, za kterého jedná příslušný ředitel útvaru objednatele. K faktickému výkonu činnosti správce stavby dochází, výstavba pozemních komunikací probíhá, ale smysl funkce správce stavby, tak jak je do podmínek FIDIC zakomponován a vykládán, tímto dosažen není. Správce stavby není jen stavební dozor nad plněním závazků ze smlouvy s důrazem na dodržování kvality prováděných prací. Správce stavby má ještě jednu funkci, a to býti jakýmsi rozhodcem či neutrální stranou k udržení spravedlivé rovnováhy mezi zhotovitelem a objednatelem, a to hlavně při předcházení sporů [6]. Tuto část činnosti správce stavby budu detailně rozebírat v posledním bodě řešícím určování správcem stavby. Světovou ideou pro výkon této činnosti je jmenování třetí osoby odlišné od objednatele a zhotovitele, která není jimi ovlivněna, nesleduje své osobní zájmy či subjektivní cíle z jakékoli pozice. Důvodem je to, aby mohla kompetentně a odpovědně řešit sporné situace, které při výstavbách vznikají, a tím předcházet soudním sporům. V současné době zmiňovaný příkaz GŘ č. 3/2015 prochází úpravou. 

1)      Pravomoci a povinnosti správce stavby

V pod-článku 3.1 OP ve znění ZP jsou upraveny povinnosti a pravomoci správce stavby. Povinnosti a pravomoci správce stavby na stavbách pozemních komunikací, krom OP ve znění ZP, které jsou součástí každé smlouvy o dílo, jsou dále specifikovány v Metodickém pokynu Ministerstva dopravy ČR ze dne 26. 4. 2006, o výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací[7]. Právě pro výstavbu pozemních komunikací platí, že provádění stavebního dozoru na těchto stavbách, které jsou vždy v režimu veřejných zakázek, zajišťuje objednatel jmenováním správce stavby. Stavební dozor je činnost zajišťující kontrolu (shodu) a dohled nad plněním smluvních závazků zhotovitele vyplývajících ze smlouvy o dílo se zvláštním důrazem na kvalitu a způsob provádění prací. Forma stavebního dozoru se rozlišuje na dozor stálý nebo občasný, a to v závislosti na typu stavby, rekonstrukce či opravy. Vždy se ale použije správce stavby. To, že tato dozorová činnost byla svěřena správci stavby, jakožto naprosto novému fenoménu ve výstavbě pozemních komunikací, svědčí i to, že znalostní a odborné požadavky na osobu správce stavby procházely dlouhým vývojem, prakticky od roku 2010 do roku 2016[8]. Z tohoto kontextu lze také vyvodit, že je možno považovat správce stavby jako dozor, který je zakotven v ustanovení § 2630 o. z. V současné době tento metodický pokyn prochází komplexní revizí a předpokládá se jeho brzká novelizace.

Ve vztahu k ustanovením § 1400 až 1447 o. z. týkajícího se správy cizího majetku se domnívám, že osoba správce stavby při výstavbách, opravách a rekonstrukcích pozemních komunikací dálnic a silnic I. tříd není osobou správce cizího majetku. Ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., zákona o pozemních komunikacích, specifikuje vlastníky pozemních komunikací na území České republiky: vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí, vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Pro účely správy dálnic a silnic I. třídy byla organizační složkou státu Ministerstvem dopravy ČR zřízena právnická osoba Ředitelství silnic a dálnic, státní příspěvková organizace, která vykonává správu majetku, ale nikoli dle ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku, ale dle § 9 odst. 3 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, jako lex specialis. Jak jsem již výše uvedla, Ředitelství silnic a dálnic vystupuje ve smlouvách o dílo o výstavbě vždy na straně objednatele. Domnívám se tedy, že správce stavby, je-li osobou odlišnou od Ředitelství silnic a dálnic, právně jedná za správce majetku jako zmocněnec v ujednaném rozsahu dle ust. § 441 a násl. o. z. Správci stavby není svěřen majetek vlastníka do jeho správy, aby s ním mohl nakládat či jej zhodnocovat (ať formou prosté cizí správy či plné cizí správy). Jeho náplní je předně oprávnění kontrolovat a monitorovat průběh prací spolu s dodržováním ustanovení smlouvy o dílo, které vykonává jménem objednatele a zároveň oprávnění činit spravedlivá určení.

Povinnost ke jmenování správce stavby přísluší objednavateli. Osoba správce stavby je uvedena v příloze k nabídce. Správci stavby nenáleží pravomoc měnit smlouvu. V případě, že správce stavby vykoná svoji pravomoc, ke které je potřeba schválení objednatele, existuje právní domněnka, že objednatel schválení nebo souhlas poskytl. Správce stavby musí získat zvláštní souhlas objednatele, než přistoupí ke krokům týkajícím se návrhů na zlepšení v případě variací, které mají vliv na přijatou smluvní částku (dle pod-článku 13.2), nebo skutečností týkající se prodloužení doby pro dokončení nebo prodloužení doby pro uvedení do provozu nebo doby pro splnění postupného závazného milníku.

Při výkonu příslušných povinností platí, že správce stavby jedná jménem objednatele. Zde tedy vidíme kolizní situaci, kdy osoba správce stavby je třetí osobou odlišnou od objednatele a jedná jménem objednatele, na rozdíl od správce stavby, který je sám objednatelem. Správce stavby nemá žádnou pravomoc zbavit smluvní stranu jakýchkoli povinností, závazků či odpovědnosti. Jakékoli právní jednání správce stavby, ať konáním či nekonáním, nezbavuje zhotovitele jakékoli odpovědnosti vyplývající ze smlouvy. 

2)      Přenesení pravomocí a pověření správcem stavby

Pod-článek 3.2 OP ve znění ZP upravuje možnost (nikoli povinnost), aby správce stavby písemně přenesl určité pravomoci na jinou či jiné osoby, které se nazývají asistenti. Odstavec první, věta první tohoto pod-článku OP ve znění ZP zní následovně: „Správce stavby může případně přenést pravomoc a pověřit plněním povinností asistenty a může též takové přenesení pravomoci nebo pověření odvolat“. Z textace tohoto pod-článku se dá dovozovat, že správce stavby může pracovat na úkolech mu svěřených objednatelem buď sám, nebo může pracovat v týmu více osob, které oplývají určitými vlastnostmi, znalostmi či zkušenostmi, které buď osoba správce stavby nemá, nebo je má, ale pro rozsáhlost a složitost stavby by jej sám nedokázal kvalitně či kvalifikovaně poskytnout. S poukazem na výše uvedený historický exkurs by se s rozšířením personálu správce stavby již jednalo o „stavební správu“ a nikoli o „správce podniku“. Z pohledu smlouvy půjde vždy o personál objednatele. Asistenti musejí být oprávněni vydávat pokyny zhotoviteli v rozsahu jejich pověření. Nemohou však vydávat pokyny nad rámec rozsahu jejich pověření či přenesení pravomocí.

Jakékoli právní jednání asistenta v rozsahu jeho pověření či přenesení pravomoci musí mít stejný účinek, jako kdyby šlo o právní jednání správce stavby. Z této uzance existuje výjimka, která ovšem platí, není-li všemi stranami smlouvy dohodnuto jinak. Správce stavby nesmí přenést pravomoc určovat jakoukoli věc v souladu s pod-článkem 3.5 OP ve znění ZP týkající se určení správcem stavby. Činnost určování správcem stavby bude podrobně rozebrána na konci článku. Textace pod-článku 3.2 odstavec první věta poslední OP ve znění ZP se výslovně týká zákazu přenesení pravomoci správce stavby určovat na asistenta či asistenty správce stavby. Z výše uvedeného víme, že asistent správce stavby může za správce stavby právně jednat na základě přenesení jeho pravomoci nebo na základě jeho pověření k plnění určitých povinností. Bylo-li mezi stranami dohodnuto, že tato výjimka neplatí a asistent správce stavby může též určovat dle pod-článku 3.5 OP ve znění ZP, může zhotovitel při pochybnostech oprávněnosti určitého právního jednání asistenta dle OP ve znění ZP postoupit záležitost správci stavby, který musí okamžitě potvrdit, zvrátit nebo pozměnit toto právní jednání. 

3)      Pokyny správce stavby

Dle pod-článku 3.3 OP ve znění ZP může správce stavby zhotoviteli kdykoli vydat pokyny a dodatečné nebo modifikované výkresy nutné pro provedení díla a odstranění všech vad. Co se týče pokynů, smí je zhotovitel přijmout pouze od správce stavby či jeho asistenta. 

4)      Výměna správce stavby

Dle pod-článku 3.4 OP ve znění ZP může objednatel kdykoli vyměnit osobu správce stavby. V případě, že objednatel takovou změnu zamýšlí, musí zhotoviteli tuto zamýšlenou změnu minimálně 14 dní před zamýšleným datem výměny oznámit. V oznámení uvede jméno, adresu a relevantní zkušenosti zamýšleného nového správce stavby.

V případě, že zhotovitel se zamýšlenou osobou nebude souhlasit a vznese důvodnou námitku s uvedením podrobností podporujících jeho nesouhlas, objednatel nebude smět osobu správce stavby vyměnit za osobu jím zamýšlenou. V této souvislosti je nutné rozebrat naplnění podmínek důvodnosti možné námitky. Jistě mohou nastat případy, kdy zhotovitel svoje důvody nesouhlasu s navrženou osobou namítne, ale objednatel specifikované důvody námitky neuzná důvodnými. Předně musíme vycházet z pod-článku 3.1 odst. 1 OP ve znění ZP, který vznáší požadavky na asistenty správce stavby jako na odborníky s vhodnou kvalifikací, kompetencí k výkonu svých povinností a s odkazem na pod-článek 3.2 odst. 2 OP ve znění ZP, plynule ovládající jazyk určený pro komunikaci. Jestliže jsou takové požadavky kladeny jako kritérium výběru asistentů správce stavby, metodou logického výkladu s argumentem a minori ad maius bychom dospěli i k důvodnosti těchto požadavků kladených i na osobu správce stavby. Domnívám se, že tyto skutečnosti nebudou konečným výčtem pro odůvodnění námitky. Vždy se bude muset posuzovat jednotlivý případ od případu a zvažovat všechny relevantní skutečnosti. 

5)      Určení správcem stavby

Dle pod-článku 3.5 OP ve znění ZP musí správce stavby postupovat tak, aby dohodl a určil nějakou záležitost vyplývající ze smlouvy v návaznosti na výstavbu. OP ve znění ZP používají výrazu určení, který je i názvem příslušného pod-článku. Toto pojmosloví vychází z anglického překladu slova „determination“, které s českým názvoslovím významově, a hlavně pocitově moc nekoresponduje. Obsahově si lze představit, že správce stavby dle pod-článku 3.5 OP ve znění ZP o něčem rozhoduje či něco schvaluje. Každopádně bylo jistě cílem autorů českých OP ve znění ZP, aby se používalo jednotného názvu pro celou oblast výstavby pozemních komunikací, který se následně projevuje i ve vzorových korespondencích správce stavby, tedy i já se budu držet pojmu „určení“.

Pro lepší pochopení určovací (rozhodovací) činnosti správce stavby je nutné dodat, že jakékoli určení (rozhodnutí) správce stavby o vzneseném nároku objednatele nebo zhotovitele je pouze „smluvní rozhodnutí“ v soukromoprávní rovině. Nijak to nezakládá překážku v řízení dle ust. § 159a zák. č. 91/1963 Sb., občanského soudního řádu, tedy překážku rei iudicate, neboli překážku věci pravomocně rozhodnuté. Obě smluvní strany, pakliže s určením správce stavby nesouhlasí, mohou svůj nárok uplatnit u obecných soudů ČR nebo na základě dohody u rady pro rozhodování sporů v případě její existence. Smluvní podmínky FIDIC s touto variantou počítají. U nás druhý způsob řešení sporů prostřednictvím rady pro rozhodování sporů není využíván, a pokud je mi známo, ani se v nejbližší době u nás tento způsob řešení nechystá. Je to velká škoda, neboť řešit spory z výstavby prostřednictvím alternativní instituce rady pro rozhodování sporů je všude ve světě využíván, neboť je mnohem operativnější, rychlejší a jejich rozhodnutí by byly kvalitnější a kvalifikovanější než rozhodnutí českých soudů v oblasti FIDIC. Je pravdou, že v minulosti bylo částečně využíváno rozhodování sporů ve výstavbě pozemních komunikací prostřednictvím rozhodčích soudů (např. spory vzniklé výstavbou částí dálnice D47), ale od této praxe se též odstoupilo. Cílem tohoto článku však není rozbor rady pro rozhodování sporů a její rozhodovací praxe, nicméně se domnívám, že nějaké odborné posouzení věnující se této problematice by bylo jistě přínosem.

Aby správce stavby dohodl nebo určil nějakou záležitost, musí se ve věci poradit s každou smluvní stranou a snažit se dosáhnout dohody. Jestliže dohody není dosaženo, musí správce stavby ve věci spravedlivě určit s tím, že vezme v úvahu všechny relevantní okolnosti. Z pod-článku 1.3 OP ve znění ZP vyplývá, že určení musí být písemné, odeslané poštou nebo kurýrem, odevzdané osobně nebo přenesená prostřednictvím elektronických přenosů, a dále určení nesmí být bez závažného důvodu zdržováno nebo zpožďováno.

Jednotlivá určení správce stavby se vztahují k jednotlivým uplatněným claimům (nárokům) ať objednatele, tak i zhotovitele a též i k jednotlivým pod-článkům OP ve znění ZP.

1) Dle pod-článku 1.9 OP ve znění ZP určuje správce stavby nárok na prodloužení doby, náklady, zisk zhotovitele v případě zpožděného dodání výkresů nebo pokynů správcem stavby.

2)  Dle pod-článku 2.1 OP ve znění ZP správce stavby určuje nárok zhotovitele na prodloužení doby, náklady a zisk v případě včasného neposkytnutí práva přístupu na staveniště.

3) Dle pod-článku 4.7 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok na prodloužení doby, náklady a zisk zhotovitele v případě chyb ve vytyčení díla a staveniště včetně vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou a dočasných záborů.

4) Dle pod-článku 4.12 OP ve znění ZP správce stavby určuje nárok zhotovitele na prodloužení doby a nákladů v případě nepředvídatelných fyzických podmínek, kterými jsou myšleny přírodní fyzické podmínky a umělé a jiné fyzické překážky a znečisťující látky, včetně podpovrchových a hydrologických podmínek s vyloučením klimatických podmínek. Všechny tyto fyzické podmínky musejí být jako „nepředvídatelné“, jinak zhotovitel ztrácí nárok na uplatnění. Pojem nepředvídatelný je definován a vysvětlen v pod-článku 1.1.6.8 OP ve znění ZP jako to, co není rozumně předvídatelné zkušeným zhotovitelem do data předložení nabídky.

5) Dle pod-článku 4.19 OP ve znění ZP správce stavby určuje nároky objednatele z plateb za užívání elektřiny, vody či jiných služeb jím poskytnutých zhotoviteli.

6) Dle pod-článku 4.20 OP ve znění ZP správce stavby dohodne nebo určí příslušná množství a částky způsobilé k platbě objednateli za používání jeho vybavení zhotovitelem.

7) Dle pod-článku 4.24 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok zhotovitele na prodloužení doby a nákladů v souvislosti s plněním pokynu správce stavby týkající se nálezů nalezených na staveništi. OP ve znění ZP nabízejí taxativní výčet položek představující nálezy nalezené na staveništi, do kterých zahrnují všechny fosilie, mince, cenné nebo starožitné předměty a konstrukce a jiné pozůstatky nebo předměty geologického a archeologického významu.

8) Dle pod-článku 7.4 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok zhotovitele na prodloužení doby, nákladů a zisku za zpoždění nebo navýšení nákladů z důvodu plnění pokynů správce stavby nebo jako následek zpoždění, za které odpovídá objednatel týkajících se zkoušení specifikovaných ve smlouvě krom zkoušek po dokončení díla.

9) Jestliže se přezkoumáním, kontrolou, měřením nebo zkoušením zjistí u jakéhokoli technologického zařízení, materiálů nebo řemeslného zpracování vada nebo jiný nesoulad se smlouvou, může správce stavby tato technologická zařízení, materiály nebo řemeslná zpracování odmítnout. Zhotovitel pak musí vadu okamžitě napravit a zajistit soulad odmítnuté položky se smlouvou. Dle pod-článku 7.5 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok objednatele na náklady, které vznikly objednateli odmítnutím a opakováním zkoušek ze strany zhotovitele.

10) Dle pod-článku 7.6 OP ve znění ZP musí zhotovitel splnit pokyn správce stavby k odvezení či nahrazení technologického zařízení nebo materiálu, nebo k odstranění a znovu provedení práce, nebo k provedení práce k zajištění bezpečnosti díla. Jestliže zhotovitel pokyn nesplní, je objednatel oprávněn nařízený pokyn splnit. Správce stavby pak určí nárok objednatele představující náklady, které vznikly nesplněním pokynu zhotovitelem.

11) Dle pod-článku 8.4 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok zhotovitele na prodloužení doby, pro zpoždění z důvodu variace nebo jiné podstatné změny v množství práce, nebo mimořádně nepříznivých klimatických podmínek, nebo z důvodu nepředvídatelného nedostatku personálu a věcí způsobený epidemií nebo zásahy veřejné moci, nebo z důvodu zpoždění, překážek či omezení způsobená objednatelem či z důvodu jiných příčin vyplývajících z OP ve znění ZP.

12) Dle pod-článku 8.5 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok zhotovitele na prodloužení doby z důvodu nepředvídatelného zpoždění prací či nepředvídatelného ztížení podmínek práce orgány veřejné správy.

13) Dle pod-článku 8.6 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok objednatele představující zvýšené náklady při postupu zhotovitele s úmyslem překonat zpoždění, které nabral při výstavbě, a za které zhotoviteli nenáleží nárok na prodloužení doby pro dokončení.

14) S předchozím nárokem úzce souvisí i další určení správce stavby dle pod-článku 8.7 OP ve znění ZP, kdy zhotovitel nedodrží termín pro dokončení díla a dílo dokončí později, než vyplývá ze smlouvy.

15) Dle pod-článku 8.9 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok zhotovitele na prodloužení doby pro dokončení a nákladů v případě, když správce stavby vydá pokyn k přerušení postupu prací. Ten může správce stavby vydat kdykoli a to pokyn, který se bude týkat části nebo celého díla. Během přerušení musí zhotovitel předmětnou část nebo celé dílo chránit, uskladnit a zabezpečit proti chátrání, ztrátě nebo poškození.

16) Dle pod-článku 9.4 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok objednavatele z důvodu vzniku nákladů, když zhotovitel neuspěje s vytvořeným dílem při opakovaných přejímacích zkouškách. Nastane-li tato situace, kdy budou přejímací zkoušky neúspěšné, správce stavby může nařídit další opakování přejímacích zkoušek, nebo odmítnout dílo, jestliže vady díla zbavují objednatele v podstatě celého užitku z díla, nebo vydat potvrzení o převzetí, jestliže tak požaduje objednatel. Nárok uplatněný objednatelem je v tomto smyslu vnímán jako jakýsi kompenzační mechanismus při neúspěšném zkoušení.

17) Dle od-článku 10.2 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok zhotovitele na prodloužení doby pro dokončení, náklady a zisk vzniklé při přebírání částí díla.

18) Dle pod-článku 10.3 OP ve znění ZP určí správce stavby nárok zhotovitele na prodloužení doby pro dokončení, náklady a zisk, jestliže je zhotoviteli bráněno v provedení přejímacích zkoušek z důvodů, za které nese odpovědnost objednatel po více než 14 dnů od data, kdy byl zhotovitel připraven k provedení přejímacích zkoušek, nebo kdy byl zhotoviteli oznámen termín provádění přejímacích zkoušek. Doba, která specifikována minimálním rozsahem 14 dnů může být odlišná, pakliže vychází z technické specifikace díla u určitých typů přejímacích zkoušek.

19) Dle pod-článku 11.3 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok objednatele na prodloužení záruční doby v případě vady či poškození díla či technologického zařízení, které by mařilo jeho používání. Jestliže vada brání v používání díla či zařízení po určitý počet dnů, může objednatel právě tento počet dnů nárokovat na určení. Záruční doba nemůže být prodloužena o více než pět let.

20) Dle pod-článku 11.4 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok objednatele na náklady v případě, že zhotovitel neodstraní vadu, za kterou odpovídá. Náklady mohou odpovídat nákladům vynaloženým za vykonanou práci svépomocí nebo jiné třetí osoby nebo částce určené ke snížení smluvní ceny. Zároveň objednateli náleží i právo na uplatnění smluvní pokuty. Její výše a způsob výpočtu vyplývá z přílohy k nabídce.

21) Dle pod-článku 11.8 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok zhotovitele na náklady a zisk za zjišťování příčiny vady, za kterou zhotovitel neodpovídá. Tento nárok úzce souvisí s předchozím nárokem, neboť jestliže vada nemá být odstraněna na náklady zhotovitele, nastupuje odpovědnost objednatele. Požadavek na zjištění příčiny vady musí vyjít od správce stavby.

22) Dle pod-článku 12.3 OP ve znění ZP správce stavby určí smluvní cenu (ocení) každé položky práce za použití dohodnutého nebo určeného měření a za použití vhodné ceny položky. Způsob oceňování a její proces vyplývají z tohoto pod-článku a jsou určeny pořadím priority.

23) Dle pod-článku 12.4 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok zhotovitele na náklady, které vznikly v souvislosti s vypuštěním prací, které, přestože původně položky byly zakalkulovány ve výkazu výměr, nemá zhotovitel pokryté.

24) Zhotovitel může kdykoli navrhnout zlepšení, které by mělo za následek urychlení dokončení díla nebo snížení nákladů objednatele na provedení, údržbu nebo provoz díla, nebo zvýší výkonnost nebo hodnotu díla, nebo bude jinak prospěšný. Jestliže má zlepšení za následek snížení smluvní hodnoty části díla, musí správce stavby dle pod-článku 13.2 OP ve znění ZP určit odměnu za zlepšení v určitých případech. Učená odměna bude zahrnuta do smluvní ceny.

25) Dle pod-článku 13.3 OP ve znění ZP správce stavby určí smluvní cenu v důsledku variací, které představují změnu díla.

26) Dle pod-článku 14.4 OP ve znění ZP správce stavby určí revidování neboli aktualizování splátek plateb, které musí zohlednit rozsah prací, které jsou v reálu pomalejší, než jak bylo dohodnuto. Zde vidíme první určení, kdy správce stavby nerozhoduje o čase nebo o peněžním nároku stran, ač toto určení má v konečném výsledku dopad na platby.

27) Dle pod-článku 15.3 OP ve znění ZP správce stavby určí hodnotu díla, věcí určených pro dílo a dokumentů zhotovitele a další skutečnosti náležející zhotoviteli za práce provedené v souladu se smlouvou v případě, že objednatel odstoupil od smlouvy. Při odstoupení ze strany objednatele může objednatel po zhotoviteli nárokovat dle pod-článku 15.4 OP ve znění ZP též škody a ztráty, které mu tím vznikly.

28) Dle pod-článku 16.1 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok na prodloužení doby pro dokončení, náklady a zisk, za přerušení prací či zpomalení prací v souvislosti s tím, že správce stavby nevydá potvrzení platby nebo objednatel nezaplatí potvrzenou částku nebo neposkytne důkaz o zajištění financování.

29) Tak jako objednatel může nárokovat ztráty a škody v případě odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, i zhotovitel může zvolit stejný postup a může nárokovat ztráty a škody v případě odstoupení od smlouvy z jeho strany. Správce stavby musí dle pod-článku 16.4 OP ve znění ZP tento nárok určit.

30) Správce stavby určí dle pod-článku 17.1 OP ve znění ZP nárok obou stran na odškodnění v souvislosti s tělesným úrazem, nemocí, chorobou nebo smrtí, ale i v případě škody či ztráty na nemovitých či movitých věcech.

31) Dle pod-článku 17.4 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok zhotovitele na prodloužení doby pro dokončení, náklady a zisk v případě nápravy poškození díla, věcí či dokumentů zhotovitele nebo jejich ztráty v důsledku rizik objednatele.

32) Dle pod-článku 19.4 OP ve znění ZP správce stavby určí nárok zhotovitele na prodloužení doby pro dokončení a náklady v souvislosti s vyšší mocí. Vyšší moc je definována v pod-článku 19.1 OP ve znění ZP jako výjimečnou událost či okolnost, kterou strana nemůže ovládat, nemohla učinit žádné opatření před uzavřením smlouvy, nemohla se jí nijak vyhnout či jí překonat a nelze jí v podstatné míře přičíst druhé straně. OP ve znění ZP podávají demonstrativní výčet výjimečných událostí a okolností, které se mohou považovat za vyšší moc a to např. válka, nepřátelské akty, rebelie, terorismus, revoluce, výtržnost, vzpoura, nepokoj, výbušný materiál, přírodní katastrofy, zrušení stavebního povolení příslušným orgánem po podpisu smlouvy.

33) Všechny nároky (claimy) zhotovitele správce stavby musí dle pod-článku 20.1 určit. Zhotovitel je povinen dodržet smlouvou předepsaný postup na nárokování a dodržet lhůty mu smlouvou dané pro vznesení claimu. V případě, že claim zhotovitel uplatní později, nárok mu zaniká. 

6)      Kontrolní dny

Správce stavby dle pod-článku 3.6 OP ve znění ZP je oprávněn svolávat kontrolní dny za účelem přijetí různých opatření pro další postup prací. Zástupce zhotovitele má za povinnost se těchto kontrolních dnů účastnit. Správce stavby musí vyhotovit záznamy o projednávaných záležitostech a musí poskytnout kopie záznamů účastníkům kontrolního dne. Tento pod-článek určuje jednu lhůtu, kterou musí správce stavby dodržet a tou je termín svolání prvního kontrolního dnu. První kontrolní den musí být správcem stavby svolán do 28 dnů po datu zahájení prací. 

7)      Registr rizik

Dle pod-článku 3.7 OP ve znění ZP správce stavby, ale i objednatel nebo zhotovitel mohou kdykoli svolat schůzku za účelem snížení rizik, řešení a vyjasnění si problémů, které by měly vliv na cenu díla, její kvalitu a dobu pro dokončení. Další rizika či problémy má za povinnost správce stavby zaznamenat do registru rizik, který musí vést a pravidelně jej aktualizovat. Cílem tohoto pod-článku je najít optimální řešení a předcházení škodám a ztrátám. 

Závěr

Doufám, že tímto rozborem jsem Vás nepatrně seznámila s dalším a v české kotlině relativně novým pojmem, jakým institut správce stavby bezesporu je. Je jasné, že funkce správce stavby je ve výstavbě pozemních komunikací, ale i obecně ve výstavbě, nadmíru důležitá. Nemělo by být v zájmu ani objednatele, ani zhotovitele proto omezovat pravomoci správce stavby. Jak jsem již výše naznačovala, v praxi se vyskytují jisté faktické problémy při jmenování správce stavby, nicméně věřím, že časem, až se tento institut v praxi zakotví a zvykne se na něj, budou současné nedostatky postupně odstraňovány. Nesmíme zapomínat na to, že cílem výstavby pozemních komunikací je mít v naší republice síť kvalitních dálnic a silnic, které by dosahovaly světové úrovně. Věřím, že naše republika má v tomto směru dobře nakročeno a jedním z řady nástrojů, jak toho složitého cíle dosáhnout je i institut schopného a kvalitního správce stavby.