Společné prohlášení justičních představitelů k úmrtí Karla Čermáka

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás navždy opustil doyen české právnické obce JUDr. Karel Čermák. 

Patřil k symbolům českého advokátního stavu a zasloužil se o obnovu naší svobodné advokacie po roce 1989 a její uznání vyspělými demokratickými zeměmi. To však není zdaleka vše a dokonce asi ani to nejdůležitější. Karel Čermák byl v první řadě člověk, jenž byl nám i mnoha našim kolegům vzorem – etickým, profesním, lidským. 

Jakkoliv působil převážně v advokacii, měl jako málokdo jiný z právních praktiků přesah i mimo tuto sféru. Ve zralém věku se stal ministrem spravedlnosti a v nelehké funkci obstál; srovnání v tomto ohledu snese asi jen s Otakarem Motejlem. 

Nejde o to, co konkrétního prosadil či které zákony za jeho působení byly schváleny. Jako ministr spravedlnosti byl především uvážlivý, prost jakéhokoliv populismu a nepřítel zbrklých a krátkodechých, avšak politicky atraktivních, kroků. Měl smysl pro stabilitu a kontinuitu justice a věděl, že soudy, ale i jiné justiční instituce a právnické profese, musí mít autoritu a být důvěryhodné, aby dokázaly plnit svou ústavní roli. 

Věděl, že k tomu, aby „práva šla“, musí právnické profese spolupracovat, a přitom zachovávat přísné etické standardy. Karel Čermák byl i v tomto vzorem – diskutoval o právu, etice i hodnotách, jimiž má být právo vedeno, se všemi právnickými profesemi, s každým, kdo k věci měl, co rozumného říci. Zájmy advokátního stavu a justiční obce však hájil vždy jen způsoby poctivými a čestnými.  

Své názory opíral Karel Čermák o fakta a přesnou úvahu. Mistr slova, znalec historie, filosof schopný mimořádně hlubokých úvah o společenských otázkách. Renesanční člověk a intelektuál v tom nejlepším slova smyslu. Liberální svým přístupem k druhým, konzervativní v hodnotách, o něž se opíral. Moderní, západní, otevřený, a zároveň vědom si tradic, na nichž stojí euroatlantická civilizace a z nichž vzcházejí hodnoty a síla. 

Takové lidi naše země potřebuje. V právu, v politice, ve veřejné debatě.

Bude nám mimořádně chybět. 

Za českou justici:

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu

Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu

Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu

Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory

Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce

Robert Pelikán, ministr spravedlnosti

Vladimír Jirousek, bývalý předseda České advokátní komory

Martin Šolc, prezident International Bar Association a bývalý předseda České advokátní komory

Stanislav Balík, bývalý předseda České advokátní komory

Milan Skalník, bývalý předseda České advokátní komory

Luboš Tichý, bývalý předseda České advokátní komory

Radim Neubauer, prezident Notářské komory

Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie

Jan Lata, prezident Unie státních zástupců

Martin Foukal, předseda Jednoty českých právníků

a další…