Společné memorandum Nejvyššího soudu a Nejvyšší rady soudnictví Itálie k vzájemné podpoře nezávislosti justice a zřízení Nejvyšší rady soudnictví v České republice

publikováno: 26.07.2018

Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší rada soudnictví Itálie podpisem společného memoranda deklarují vzájemnou podporu základním hodnotám právního státu a reformě justičního systému v České republice s cílem zřídit Nejvyšší radu soudnictví, která by měla přispět k větší nezávislosti soudů. Společné memorandum za obě instituce v Římě podepsali předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a místopředseda CSM Giovanni Legnini.

Italská Nejvyšší rada soudnictví (CSM) v posledních letech usiluje o intenzivnější spolupráci se zeměmi střední Evropy. Myšlenka společného memoranda o podpoře vzniku Nejvyšší rady soudnictví v České republice vznikla v květnu letošního roku při návštěvě předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala u Nejvyššího soudu Itálie a CSM. 

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti uvedl: “Justice potřebuje v České republice reprezentativní orgán, který bude koncepčně a dlouhodobě řešit její potřeby. Stávající model státní správy soudnictví v čele s Ministerstvem spravedlnosti je z hlediska řádného fungování soudního systému dlouhodobě nevyhovující. Nejvyšší rada soudnictví je cestou k zajištění kvalitnějšího, rychlejšího a otevřenějšího soudnictví, a tedy i soudnictví důvěryhodnějšího.“ 

Nejvyšší radu soudnictví Itálie aktuálně tvoří 27 členů, tento počet však není dán Ústavou a může se měnit. Prezident republiky, první předseda Nejvyššího soudu a Nejvyšší státní zástupce jsou ze zákona automaticky členy CSM. Dále v radě působí 16 zástupců soudů, kteří jsou voleni soudci a jsou rozděleni podle funkcí (soudci trestní, civilní, státní zástupci). Rada zastupuje jak soudce, tak i státní zástupce. V mnoha zemích Evropy existují dvě rady, jedna pro soudce, jedna pro státní zástupce. V Itálii však působí pouze jedna, protože státní zástupci působí v rámci moci soudní. Soudci a státní zástupci mohou v Itálii během kariéry měnit své přidělení (soudci trestní, soudci civilní, státní zástupci). 

Zřízení Nejvyšší rady soudnictví jako řádného zástupce soudní moci ve vztahu k moci zákonodárné a výkonné se stalo zvláště v posledních letech jedním z nejdiskutovanějších témat české justice. Za prioritu považuje zřízení Nejvyšší rady soudnictví nejen vedení Nejvyššího soudu, ale rovněž také Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a zástupci Soudcovské unie.   

Zdroj: Nejvyšší soud ČR.