Společné jednání představenstev ČAK a SAK

MÍSTOPŘEDSEDA ČAK Mgr. ROBERT NĚMEC, LL.M., K TOMU UVÁDÍ:

Hlavním účelem společných zasedání je vzájemná výměna informací a zkušeností z činností obou advokátních komor, které mají velmi obdobné postavení. Představenstva se vzájemně informují o vývoji legislativní činnosti, kárné praxe a o způsobech řešení dalších otázek, které jsou často oběma komorám společné.

Aktuální informace o legislativním procesu v SR a v ČR

Tajemník SAK JUDr. Andrej Popovec informoval o nových civilních procesních předpisech, které nabyly účinnosti 1. 7. 2016 a ke kterým SAK zorganizovala sérii vzdělávacích akcí pro advokáty, stejně jako o připravovaném návrhu tzv. protischránkového zákona. Podle aktuálního záměru by měly být vytvořeny dva seznamy – seznam konečných uživatelů výhod (tj. seznam fyzických osob, které jsou napojeny na společnosti, se kterými orgány veřejné moci uzavírají smlouvy), a seznam partnerů veřejného sektoru splňujících podmínky pro to, aby mohli uzavírat smlouvy se státem. Advokát, notář, auditor a banka by mohli být osobami oprávněnými provádět zápisy do obou seznamů.

Místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec za ČAK představil stručný přehled probíhajících a legislativních změn v ČR. Česká advokátní komora jako připomínkové místo aktivně sleduje řadu návrhů právních předpisů, které se buď přímo dotýkají výkonu advokacie, nebo jde o zásadní právní předpisy (např. kodexového typu), běžně aplikované při poskytování právních služeb. Česká advokátní komora uplatnila ve vnějším připomínkovém řízení řadu připomínek, prostřednictvím kterých se snaží prosadit zejména ochranu klientů a postavení advokátů na trhu právních služeb.

Neoprávněné poskytování právních služeb jako nekalosoutěžní jednání

Dlouhodobým problémem, kterému se věnují obě advokátní komory, je neoprávněné poskytování právních služeb subjekty, které k tomu nemají náležité oprávnění. V této souvislosti referoval předseda SAK JUDr. Ľubomír Hrežďovič o zřízení komise na ochranu spotřebitelů právních služeb jakožto poradního orgánu SAK. Komise byla zřízena v rámci pracovní skupiny pro advokátní záležitosti. Její úlohou je odhalovat, zjišťovat a dokumentovat jednání různých subjektů, které působí na trhu právních služeb z prostředí mimo advokacii. Podle strategie postupu, přijatého SAK proti nekalosoutěžním praktikám třetích osob v oblasti poskytování právních služeb, komise přijímá podněty advokátů a řeší je formou podávání trestních oznámení pro trestný čin neoprávněného podnikání.

Zajímavostí slovenského přístupu je spolupráce SAK se sdružením na ochranu spotřebitele právních služeb, které proti neoprávněnému poskytování právních služeb postupuje cestou právních prostředků ochrany proti nekalé soutěži, což umožňuje právnickým osobám oprávněným hájit zájmy spotřebitelů domáhat se, aby se rušitel protiprávního jednání zdržel a odstranil závadný stav. S ohledem na obdobnou úpravu ochrany proti nekalé soutěži v ČR (viz § 2989 o. z.) mohou být zkušenosti slovenských kolegů velmi inspirativní i pro advokáty v ČR.

Dle zkušeností ČAK je totiž ochrana proti neoprávněnému podnikání na trhu právních služeb v rámci trestního práva velmi neúčinná a nedostatečná. Jak informoval vedoucí odboru sekretariátu ČAK JUDr. Milan Hoke, je situace v ČR dlouhodobě z hlediska posuzování právních služeb neadvokáty a naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného podnikání ovlivněna usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011, č. j. 5 Tdo 209/2011-35, a rozhodnutími na tento judikát navazujícími. Pro naplnění uvedené skutkové podstaty se vyžaduje, aby pokoutní činnost byla dlouhodobá, soustavná, provozovaná ve větším rozsahu a s úmyslem získat trvalý zdroj příjmů obdobný závislé činnosti či podnikání.

Navíc například pro legitimní a legální živnost „realitní činnost“ platí, že její součástí je i sepisování smluv o převodu vlastnictví k nemovitostem, včetně zastoupení ve správním řízení před katastrálním úřadem. Trestní postih má být až ten poslední, Nejvyšší soud žádá využívat více nástrojů práva občanského a správního. Orgány činné v trestním řízení musí posuzovat, zda poskytování služeb pokoutníky není obsahem některého ze živnostenských oprávnění, kterými živnostník disponuje. Proto případů obviněných pokoutníků je velmi málo. Za poslední tři roky však do deseti advokátů bylo řešeno kárně za to, že se podíleli na činnosti osob, které neoprávněně právní služby (posuzováno z hlediska Komory) poskytovaly.