Soudní znalci se budou muset od roku 2021 řídit přísnějšími pravidly
publikováno: 06.03.2019
Poslanci dnes zachovali půlmilionovou sankci za pochybení znalců, zpřísnili požadavky na posudky (měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad) a naopak odmítli požadavek na pravidelný přezkum posudků ministerstvem spravedlnosti. Sněmovna navíc rozhodla o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Schválení nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech Poslaneckou sněmovnou je výsledkem velmi dlouhého a komplikovaného procesu, během kterého bylo v průběhu let předloženo vícero návrhů řešících problematiku soudních znalců z nejrůznějších úhlů. Poptávka po novém zákoně zde existovala již od 90. let, kdy stávající zákon z roku 1967 přestal postupně vyhovovat společenským poměrům, a to jak z hlediska moci veřejné (tj. z hlediska správy soudněznalecké činnosti a požadavků na tuto profesi kladených), tak z hlediska znalců jako takových.
Názory na jeho podobu se však různily a různí se i v současné době, neboť návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou nepředstavuje výsledek, na kterém by se všechny strany shodly.
Sněmovna například dnes odmítla požadavek vlády na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Poslanci rozhodli o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní návrh to od ústavů nevyžadoval.
Poslanci na návrh bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové rozhodli také o tom, že výše smluvních odměn znalců nebude uváděna v evidenci znaleckých posudků. Zrušili také povinnost ministerstva tyto odměny přezkoumávat. Na návrh Jakuba Michálka poslanci zpřísnili požadavky na znalecké posudky – měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.
Sněmovna v zákoně snížila horní hranici sankce pouze za nejméně závažné přestupky, a to ze 100.000 korun na 75.000 korun. Vládou navrhovanou až půlmilionovou pokutu za nejzávažnější provinění zachovala. Platný zákon je umožňuje potrestat za pochybení sankcí ve výši maximálně 400.000 korun. Znalcům chtěla vláda nově uložit povinné pojištění za škodu, kterou by případně mohl jejich posudek způsobit. Sněmovna povinné pojištění omezila na znalecké kanceláře.
V tom vidí problém Česká advokátní komora, která se domnívá, že nová právní úprava musí posílit odpovědnost znalecké profese ruku v ruce s adekvátním odměňováním za jejich činnost. Vzhledem k tomu, že na znaleckých posudcích záleží významné zásahy do osobní i majetkové sféry účastníků řízení a vzhledem k tomu, jaká je odpovědnost znalců za vadné posudky, je nezbytné, aby stát zajistil těmto osobám dostatečnou odměnu za jejich práci. Toto lze považovat za největší problém.
„Další výrazný problém se týkal úmyslu předkladatele znemožnit stranám sporu v občanském soudním řízení předložit vlastní znalecký posudek, resp. jeho předložení mělo být podmíněno souhlasem protistrany, což je v kontradiktorním řízení absurdní, aby protistrana souhlasila s předložením důkazu, který by mohl svědčit v její neprospěch),“ připomněl JUDr. Johan Justoň, vedoucí odboru vnější legislativy ČAK. Tuto změnu občanského soudního řádu považovala Česká advokátní komora z hlediska činnosti znalců za velmi nebezpečnou, neboť by vzala stranám sporu možnost nechat si vypracovat znalecký posudek o své vlastní vůli jako součást své procesní strategie. Změna však naštěstí nenalezla u poslanců podporu a byla z návrhu zákona vypuštěna pozměňovacím návrhem ústavně právního výboru.
Zdroj: ČTK + redakce BA
Foto: Pixabay