Soudní dvůr EU: K autorským právům autorů fotografií a jejich umístění na webech

Rozsudek Soudního dvore EU ze dne 7. 8. 2018 ve věci C-161/17 Land Nordrhein-Westfalen v.  Dirk Renckhoff

Dirk Renckhoff, fotograf, udělil provozovatelům internetových stránek věnovaných cestování svolení ke zveřejnění svých fotografií na jejich stránkách. Žákyně střední školy nacházející se ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (Gesamtschule de Waltrop) stáhla tuto fotografii z těchto stránek (na kterých byla volně dostupná) za účelem ilustrace školního referátu. Tato fotografie byla poté zveřejněna na internetových stránkách školy. Dirk Renckhoff podal k příslušným německým soudům návrh na zahájení řízení proti spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, aby bylo této zemi zakázáno rozmnožovat jeho fotografii. Domáhá se rovněž zaplacení 400 eur jako náhrady škody.

V tomto ohledu D. Renckhoff tvrdí, že poskytl právo k užívání jen provozovatelům cestovatelských internetových stránek a užívání fotografie online na internetových stránkách školy porušuje jeho autorské právo.

V tomto kontextu Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) žádá Soudní dvůr o výklad směrnice o autorském právu, podle níž má autor díla v zásadě výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jeho děl veřejnosti.

Bundesgerichtshof se snaží zjistit, zda pojem „sdělování veřejnosti“ zahrnuje zpřístupnění na internetových stránkách takové fotografie, která předtím byla bez omezujícího opatření zabraňujícího jejímu stažení a se svolením nositele autorského práva zveřejněna na jiných internetových stránkách.

V rozsudku odpovídá Soudní dvůr na tuto otázku kladně. Soudní dvůr nejprve připomíná, že fotografie může být chráněna autorským právem za podmínky (jejíž splnění přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu), že je duševním výtvorem autora, který odráží jeho osobnost, a je výrazem jeho rozhodnutí učiněných na základě jeho tvůrčí svobody při vytváření této fotografie. Soudní dvůr dále konstatuje, že s výhradou výjimek a omezení, které jsou taxativně uvedeny ve směrnici, musí být každé užití díla třetí osobou bez předchozího svolení autora považováno za porušení práv autora tohoto díla. Cílem směrnice je totiž zavedení vysoké úrovně ochrany autorů, která jim umožní obdržet přiměřenou odměnu za užívání jejich děl, zejména při jejich sdělování veřejnosti.

V projednávaném případě musí být zpřístupnění na internetové stránce fotografie, která byla předtím zveřejněna na jiné internetové stránce (fotografie, která byla mezi dvěma zpřístupněními na internetu zkopírována na soukromý server), kvalifikováno jako „zpřístupnění“, a tudíž „sdělování“.

Kromě toho zpřístupnění online díla chráněného autorským právem na jiných internetových stránkách, než jsou stránky, na kterých došlo k prvotnímu sdělení se svolením nositele autorského práva, musí být za takových okolností, jako jsou okolnosti daného případu, kvalifikováno jako zpřístupnění nové veřejnosti. Za takových okolností je totiž veřejnost, kterou vzal v potaz nositel autorského práva při udělování svolení se sdělováním svého díla na internetových stránkách, na kterých bylo prvotně zveřejněno, tvořena jen uživateli těchto stránek, a nikoli 1) uživateli internetových stránek, na kterých bylo dílo později zpřístupněno bez svolení nositele, a 2) ostatními uživateli internetu.

V tomto ohledu Soudní dvůr uvádí, že takové zpřístupnění online musí být odlišeno od zpřístupnění chráněných děl prostřednictvím hypertextového odkazu na jiné internetové stránky, na kterých došlo k prvotnímu sdělení. Na rozdíl od hypertextových odkazů, které přispívají k řádnému fungování internetu, nepřispívá k takovému cíli zpřístupnění online na internetových stránkách díla bez svolení nositele autorského práva, které bylo předtím zveřejněno na jiných internetových stránkách se svolením uvedeného nositele. Soudní dvůr konečně zdůrazňuje, že není relevantní, že – jako v projednávaném případě – neomezil nositel autorského práva možnosti užití fotografie uživateli internetu. 

Rozhodnutí zpracovala JUDr. HANA RÝDLOVÁ.