Sněmovna zachovala částečné omezení práva na informace

publikováno: 13.03.2019

Právo na informace, které se týkají údajů o trestním řízení nebo českých zájmů v zahraničí, bude částečně omezeno. Snahu Senátu toto omezení zrušit dnes Sněmovna odmítla. Prosadila znovu soubor čtyř desítek novel navazujících na evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Přijala jej v podobě, kterou schválila v prosinci. Předlohu, která nabude účinnosti od příštího roku, nyní dostane k posouzení prezident.

Poslanci v rámci předlohy svěřili Úřadu pro ochranu osobních údajů agendu odvolacího správního orgánu pro odmítnutí žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obdobné ustanovení přitom na popud Senátu vyškrtli z nového zákona o zpracování osobních údajů. ÚOOÚ také získal právo informačním příkazem nařídit úřadům v případě jejich obstrukcí poskytnutí požadované informace do 15 dnů. Změny by měla doladit chystaná novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Původní vládní návrh počítal s tím, že by se tento zákon o poskytování informací neměl vztahovat nejen na údaje o probíhajícím trestním řízení, ale také na "informace týkající se trestního řízení" s výjimkou rozsudků. Podle kritiků by nebylo možné získat informace o řízení politiků nebo významných kauz. Sněmovna proto přijala kompromisní návrh, podle něhož informace nemají být poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, "zejména zajištění práva na spravedlivý proces".

Další přijaté zmírnění se týkalo vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly "ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí". Úřady by v případě schválení vládní verze mohly podle kritiků nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU, například i informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Podle přijaté verze se zveřejňování nebude vztahovat pouze na údaje, jejichž poskytnutí "významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí". Týkat se tedy má jen diplomatických vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.

Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení.

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay