Shrnutí předpisů o advokacii

Nakladatelství Wolters Kluwer je známo různorodými odbornými počiny, mj. i v právní problematice. Nyní vychází v edici Právo prakticky publikace nazvaná Shrnutí předpisů o advokacii, kterou napsal mladý brněnský advokát Martin Pelikán. 

Navzdory názvu, který povrchnímu kolemjdoucímu naznačuje, že publikace obsahuje pouhý výčet právních norem, které na výkon této profese dopadají, je obsah recenzované publikace jiný. Jak autor v úvodu přiznává, její základ tvoří jeho vlastní poznámky zpracovávané pro účely advokátní zkoušky. Přibližně polovinu knihy představuje výklad zákona o advokacii, advokátního tarifu a kárného řádu, v druhé části publikace se autor věnuje advokátním stavovským předpisům, zejména etickému kodexu, organizačnímu řádu a smírčímu řádu. V závěru knihy stručně pojedná ještě o praní špinavých peněz, ověřování podpisů, vyhledávání důkazů, o úschovách, vedení dokumentace a o substituci. Text doplňuje seznam předpisů použitých v textu a věcný rejstřík.

Obsahově publikace čtenáři poskytuje, co mu autor slíbil, v úvodu plném upřímnosti tedy překlad právních a stavovských norem z paragrafového a článkového znění do poznámek. Pokud text příslušné normy zmocňuje či odkazuje, autor doplní odkaz nebo vysvětlení. Kusý výklad na několika místech obohatí vlastní kreativní činností, například organizačním schématem České advokátní komory ilustračním grafem na str. 61 či matematickými vzorci způsobu výpočtu mimosmluvní odměny na str. 78. 

Je přirozeně otázkou, jakému okruhu čtenářů je tato publikace určena. Kritikové totiž mohou namítnout, že její uvedení na trh je poněkud nadbytečné, neboť k překladu norem autor až na pár výjimek žádnou přidanou hodnotu neposkytuje. Čtenář v textu nenajde komentář, výklad, praktické příklady, judikaturu, kritická místa, odpovědi na nejasnosti či mezery v právu ani osobní pohled autora. Přesto si lze představit dvě cílové skupiny, kterým je tato kniha určena a jež po ní ku vlastní spokojenosti rády sáhnou. První skupinou zcela jistě budou advokátní koncipienti, kteří tak dostanou bezpracnou, a přitom komplexní informaci o advokátním minimu pro přípravu na advokátní zkoušku. Druhou skupinou by mohla být obecná veřejnost, nepřivyklá čtení právních norem, avšak lačná seznámení se s advokátní problematikou. Inu, časy se mění a tato publikace naznačuje, že tlustým monografiím možná pomalu zvoní umíráček. 

Autorka, která knihu přečetla a recenzi zpracovala, je advokátkou, prezidentkou Unie rodinných advokátů a bývalou ministryní spravedlnosti. 

Publikaci si můžete zakoupit ZDE.