Renáta Šínová, Lenka Westphalová, Zdeňka Králíčková a kolektiv: Rodičovská odpovědnost
publikováno: 19.07.2017
Leges, Praha 2017, 352 stran, 450 Kč.
Monografie Rodičovská odpovědnost vytvořená autorským kolektivem pod vedením Renáty Šínové z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci představuje publikační výstup navazující na knihy odborně se zaměřující na rodinné právo, vydané stejným nakladatelstvím v letech minulých.[1] Ve své anotaci dílo slibuje komplexní výklad aktuální právní úpravy rodičovské odpovědnosti jako jednoho z pilířů vztahů mezi rodiči a dětmi, a to v její rovině hmotněprávní i procesněprávní.
Po seznámení s publikací konstatuji, že autorský kolektiv skutečně přináší zpracování právních norem zabývajících se jednotlivými složkami rodičovské odpovědnosti v doposud nezpracovaném rozsahu. Recenzovaná publikace je bezesporu odbornou knihou se všemi jejími atributy a je v ní výrazně patrný její vědecký charakter, který se odráží v úvodu nastaveným výkladovým cílem, směřujícím ke zhodnocení souladu české právní úpravy s principy evropského rodinného práva ve věcech rodičovské odpovědnosti. Existence evropského rozměru v tak citlivých otázkách, jakými jsou vztahy mezi rodiči a dětmi a vzájemné rodičovské konflikty, je v knize dále patrná i v její kapitole přehledově zpracovávající rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v těchto souvislostech. V daném kontextu zároveň pozitivně hodnotím zařazení kapitoly věnované problematice rodičovské odpovědnosti s mezinárodním prvkem. Nutno ale podotknout, že jde o kapitolu, která se svým charakterem spíše vymyká celkovému rázu publikace, neboť autorský kolektiv se jednotlivým složkám rodičovské odpovědnosti věnuje velmi podrobně a snaží se o zodpovězení všech otazníků vznášených aktuální praxí. Kapitola je poměrně stručná, a poskytuje proto spíše jen základní přehled o postupech, jež mají být v případě mezinárodního prvku v rodinných věcech dodržovány.
Jak již z výše uvedeného vyplývá, nelze mít jinak proti rozsahu zpracování problematiky v knize zásadní výtky. Jako soudce musím zdůraznit především velmi rozsáhlé zpracování procesních souvislostí, ve kterých se autorský kolektiv vyjadřuje i k nejasnostem aktuální právní regulace, v odborných kruzích velmi diskutovaným, jakými jsou meze použití ust. § 5 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, upravujícího tzv. přenesení místní příslušnosti. S autorským kolektivem lze souhlasit v tom, že toto ustanovení je v praxi náchylné ke zneužívání. Za velmi důležitý považuji rozbor toho, kdy je možné v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé vydat předběžné opatření a jaké jsou potenciální možnosti formulace jeho výroku, byť soudní praxe by v těchto souvislostech přivítala možná i rozbor ještě podrobnější. Zejména v souvislosti např. se stále aktuální otázkou výběru vzdělávacího zařízení a přesnou identifikací toho, co je ještě možné předběžným opatřením nařídit a co již nikoli.
V rámci hmotněprávních otázek je možné v publikaci nalézt nejen obecné vymezení obsahu rodičovské odpovědnosti (kniha podle mého názoru velmi výstižně odlišuje složku osobní, složku majetkovou a složku zahrnující zastupování nezletilého jako základní tři složky rodičovské odpovědnosti[2]), ale také kapitoly detailně analyzující jednotlivá práva a povinnosti rodičů, jež pro ně jako nositele rodičovské odpovědnosti z právní úpravy vyplývají. Z těchto si dovoluji vyzdvihnout především kapitoly zaměřené na péči o zdraví dítěte a péči o jmění dítěte, neboť tyto otázky patří v oblasti vzájemných práv mezi rodiči a dětmi k nejsložitějším. Autorský kolektiv se jich však zjevně neobává a zabývá se i tak důležitými, avšak současně složitými problémy, jako je vzájemný vztah právních norem upravujících zásahy do integrity nezletilého v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, či možnost aplikovat na postavení rodičů spravujících jmění nezletilého ustanovení o povinnosti spravovat jmění s péčí řádného hospodáře podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Publikace Rodičovská odpovědnost z výše uvedených důvodů proto dle mého přesvědčení představuje velmi zdařilé dílo, které si v aplikační praxi, především pak v té, jež je vysoce odborně zaměřena na oblast rodinného práva, najde v budoucnu určitě své místo. Z celkového pohledu se domnívám, že jde o dílo z výše vzpomínané publikační řady tohoto autorského kolektivu doposud kvalitativně nejlepší, jež si jistě zaslouží pozornost nejen opatrovnických soudců, ale i advokátů poskytujících právní služby v oblasti rodinného práva, mediátorů apod.
Mgr. PETR SEDLÁK, Ph.D., soudce Krajského soudu v Brně