Představitelé právnických organizací debatovali o mlčenlivosti

publikováno: 02.07.2018

Dne 28. června 2018 se v sídle Jednoty českých právníků v budově Obvodního soudu pro Prahu 1 uskutečnilo setkání signatářů Memoranda o spolupráci mezi JČP a organizacemi sdružujícími právnické profese, jehož tématem byla mlčenlivost.

Účastníky schůzky, mezi nimiž byli kromě představitelů JČP a jejího Pražského sdružení, reprezentanti České advokátní komory, Notářské komory, Exekutorské komory, Soudcovské unie, Unie státních zástupců a Unie podnikových právníků, úvodem krátce pozdravil předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Michal Princ.

Debatu zahájil předseda JČP a předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský. Následná diskuse potvrdila, že problém s tlakem na porušení povinnosti mlčenlivosti, byť v různé podobě, má většina právnických profesí.

Jak v debatě zdůraznil místopředseda České advokátní komory Mgr. Robert Němec, LL.M., mlčenlivost je advokátům, ale nejen jim, uložena na ochranu práv jejich klientů - občanů, na ochranu jejich ústavních práv. Uvedl v této souvislosti známou kauzu Zadech, kdy soudce zařadil do soudního spisu v trestní kauze přepisy odposlechů mezi obžalovaným a jeho obhájci.

Prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer zmínil z notářských zkušeností jako příklad tohoto ohrožování práv občanů oprávnění celní a finanční zprávy vstupovat do rejstříku zástav, kdy tak činí výslovně s úmyslem lustrovat si jednotlivé subjekty, tedy zcela proti smyslu toho, proč byl rejstřík zástav zřízen. Jako zcela mimořádnou věc v novodobé historii Notářské komory pak Neubauer uvedl případ, ve kterém soudce žádal po notářce vydání závěti žijící osoby.

Mgr. Richard Baček z Unie podnikových právníků vidí jako problém to, že právě podnikoví právníci při poskytování právních služeb zákonem uloženou mlčenlivost nemají a například jejich komunikace s vedením podniku je zcela přístupná orgánům činným v trestním řízení.

Z jiného úhlu pak mají problém při zachovávání mlčenlivosti exekutoři. Ti se podle slov náhradníka prezidia Exekutorské komory JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., běžně setkávají s žádostmi o poskytovaní informací ze spisů telefonicky či nijak nepodepsanými e-maily. Kdyžto v zájmu ochrany údajů osob, na něž jsou exekuce vedeny, odmítnou, setkávají se se silnou nevraživostí.

V další debatě se právě otázka poskytování informací ukázala jako téma pálící všechny přítomné. Poskytování informací podle zákona 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, proto bude tématem další schůzky signatářů Memoranda, která se bude konat v září 2018 v Brně.

ivac