Předseda ČAK JUDr. Martin Vychopeň k situaci po zrušení vyhl. č. 484/2000 Sb.: Pracujeme na novém tarifu

Předseda ČAK JUDr. Martin Vychopeň k situaci po zrušení vyhl. č. 484/2000 Sb.:
Pracujeme na novém tarifu

Ústavní soud svým nálezem ÚS ČR sp. zn. Pl. 25/12 (publikovaným ve Sbírce zákonů dne 7. 5. 2013) zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Byť tímto nálezem byla zrušena „jen“ vyhláška, vyvolal nález velkou pozornost, neboť jím byla zrušena prakticky denně používaná právní úprava, která zde fungovala více než deset let. V odůvodnění tohoto nálezu sice absentují podrobnější důvody a hodnocení, nicméně se zde striktně konstatuje, že paušální vyhláška je neústavní. Za pozornost nepochybně stojí i zcela nepřehlédnutelné jediné disentní stanovisko.
Tímto nálezem mělo dojít k řešení údajné dlouhodobé kritiky dvojkolejnosti, tedy rozdílné výše skutečně vynaložených nákladů na právní zastoupení účastníkem řízení a částky, kterou stanovil soud jako náhradu nákladů na právní zastoupení. Připomenu, že na tuto tzv. dvojkolejnost Česká advokátní komora poukazovala již v době tvorby této paušální vyhlášky. Ke stanovisku ČAK však tehdy nebyl vzat zřetel.
Výše citovaný nález Ústavního soudu byl dále doplněn diskutabilním výkladovým stanoviskem (Sdělení k účinkům nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013), podle nějž se v případě nároků na paušální odměnu přiznaných dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. pravomocným rozhodnutím soudu, vydaným před vykonatelností předmětného nálezu, neuplatní ustanovení § 71 odst. 2 věty za středníkem zákona o Ústavním soudu (zák. č. 182/1993 Sb.) a nároky plynoucí z těchto rozhodnutí mohou být předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce. Je sice sporné, zda jde o pouze jeden z několikerých výkladů naříkaného ustanovení, nebo zda jde o nabádání k porušování tohoto ustanovení; v každém případě jde o výklad závazný. Citovaný nález Ústavního soudu vyvolal poněkud složitou právní situaci při přiznávání náhrady nákladů účastníků soudního řízení (viz zejm. aplikace blanketové normy uvedené v ust. § 151 odst. 2 o. s. ř.).
Česká advokátní komora neprodleně reagovala, a zejména z důvodů ochrany práv účastníků soudních řízení a jejich právní jistoty zveřejnila stanovisko sekce pro advokátní tarif na svých webových stránkách. Vedle toho jsem ve spolupráci s JUDr. Vladimírem Papežem, místopředsedou pro legislativu, a tajemníkem JUDr. Ladislavem Krymem, opakovaně jednal s ministrem spravedlnosti za účelem dosažení novelizace advokátního tarifu a jeho přizpůsobení současným podmínkám, když poslední úprava advokátního tarifu je starší deseti let. Výsledkem jednání bylo ustanovení společné odborné komise, která by v průběhu prázdnin měla analyzovat stávající situaci, zhodnotit podněty, které k této problematice došly od členů právnických profesí, odborné veřejnosti i veřejnosti laické. Analýza této komise s doporučeným postupem bude pak projednávána na odborném semináři, který by se měl konat v průběhu září na ministerstvu spravedlnosti. O průběhu jednání a jeho výsledku budu samozřejmě advokátní veřejnost informovat.
Pokud jde o naši základní vyjednávací pozici, pak je zapotřebí uvést, že ČAK bude prosazovat názor, že jednotlivé konkrétní sazby advokátního tarifu musí splňovat různé funkce a požadavky. Náhrada nákladů řízení má nejen funkci reparační (tj. náhrada nákladů úspěšnému účastníkovi řízení), ale také sankčně výchovnou (závazky a dluhy se musí plnit dobrovolně, je lepší se dohodnout, než se soudit apod.) a představuje také nezbytný prvek právní jistoty pro účastníky soudního řízení v tom smyslu, že mají předem přesnou představu o výši nákladů, nutných pro soudní uplatnění jejich práva. S ohledem na některé hysterické mediální reakce související zejména s problematikou vymáhání bagatelních pohledávek bude prosazování výše uvedeného nepochybně náročné, a to i proto, že z reakcí, které mi advokáti posílají, nelze vyvodit jednotný či převažující názor advokátního stavu. V každém případě zastávám názor, že advokátní tarif je předpisem nezbytně nutným, historicky dlouhodobě osvědčeným a předpisem, který odpovídajícím způsobem musí upravovat nejen problematiku náhrady nákladů řízení pro účastníky řízení a adresáty právních služeb, ale i stanovit výši odměny advokátů za jejich práci pro případ, že se advokát s klientem nedohodnou jinak.
Je samozřejmé, že vás budu prostřednictvím advokátních médií průběžně informovat o probíhajících jednáních a jejich výsledcích.

JUDr. Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory