Pravidla odívání advokátů

ČLEN PŘEDSTAVENSTVA JUDr. MICHAL ŽIŽLAVSKÝ K TOMU UVÁDÍ: 

Je zajímavé, jakou pozornost téma vyvolalo. Sociální sítě ožily. O expresivní výrazy nebyla nouze. Zájem projevila i Česká televize. Možná vliv ospalé letní sezony. Nebo to narušilo mediální obraz advokáta jako podezřelého chlapíka s neudržovaným tělem a v nepadnoucím oblečení?

Byl jsem to já, kdo navrhl úpravu pravidel odívání advokátů. Vysvětlím, jaké důvody mne k tomu vedly.

Důvod prvý:

Nevhodný oděv advokáta, zejména v řízení před soudem, jde často ruku v ruce s nevhodným vystupováním vůbec. To pak dopadá nejen na advokáta, ale i na jeho klienta. Ať chceme, či nechceme, rozhodování soudu ovlivňuje řada faktorů. Na vlastní oči jsem viděl, jak advokát v šortkách(!) obrátil narůstající hněv soudce v jednací síni proti svému klientovi. Nejednáme zkrátka jen sami za sebe. Naše slovní, ale i jiné projevy dopadají do sféry zájmů našich klientů. Nemám nic proti módním výstřelkům. Otevřeně ale přiznám, že když u nás byla na pohovoru koncipientka s výrazným piercingem, nevzali jsme ji. Divíte se? Požadavek, aby advokát používal vhodný oděv při výkonu advokacie, znamená samozřejmě oděv přiměřený situacím. Ne to, že má mít oblek, když píše doma smlouvu na počítači (jak zaznělo na sociálních sítích).

Důvod druhý:

Do divadla se nechodí v žabkách, do Vídeňské opery vás nepustí bez smokingu a do skutečně dobrého podniku bez kravaty. Velké korporace mají předepsaný dress code, ač nevylučují výjimky typu Casual Fridays. Definování standardů pro výkon profese ale není jen věcí obecné etiky a estetiky. Představuje východisko pro daňovou uznatelnost nákladů, spojených s prací advokáta. Dělníci mají montérky a lékaři bílé pláště. Nikdo nepochybuje o tom, že jde o nákladovou položku. Tak proč by to mělo být jiné u advokátů? 

Podrobný zápis z jednání tohoto představenstva najdete Z D E.