Poznámky k článku „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“

autor: JUDr. Václav Vlk
publikováno: 18.12.2012

Souhlasím s váženou kolegyní Veronikou Petrovou (viz „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“), že právní úprava doručování je taková, že stačí, že se listina vypravená advokátem dostane do sféry vlivu orgánů veřejné moci. Zákonodárce vymezil jako sféru vlivu institucí jejich datovou schránku či jinou schránku pro elektronickou poštu. Zcela se shoduji s autorkou v tom, že orgány veřejné moci v tomto směru skutečně naprosto zvláštním způsobem interpretovaly právo, když přestaly rozlišovat okamžik, kdy jim bylo doručeno do elektronické podatelny, a žádaly, aby okamžikem doručení byla skutečnost, kterou nemůže odesílatel nijak ovlivnit, a to je to, kdy si příslušný úředník rozbalí poštu. Převedeno do obrazné skutečnosti, otevře dopis. Přes veškerou pečlivost, kterou článku autorka věnovala, si však dovolím upozornit, že jsem byl pravděpodobně zcela nepochopen.

Od okamžiku zavedení datové schránky a ostatně při elektronické komunikaci není listina soudu doručena okamžikem, kdy byla odeslána, ale okamžikem, kdy byla soudu doručena. Pojem doručení a pojem dodání jsou dva totožné pojmy, které neznamenají nic jiného, než že se, ať už elektronicky, nebo fakticky vypravená listina dostala do sféry vlivu orgánu veřejné moci. Je lhostejné, zdali je podatelna faktická, s roztomilou paní za přepážkou, nebo podatelna elektronická, do níž ve formě toku dat dorazila příslušná listina. Listina je prostě v moci soudu, a tím je věc skončena.

Ovšem zásadní rozdíl je v tom, že byť se do své datové schránky přihlásíte a jejím prostřednictvím provedete úkon nutný k odeslání listiny, není listina soudu doručena tím okamžikem, kdy jste zadali odeslání, ale až okamžikem, kdy byla doručena do elektronického úložiště soudu. Toto je zcela v souladu se záměrem zákonodárce a dochází tak k změně dosavadní praxe při doručování, kdy je lhůta zachována, pokud je zásilka předána – listina předána k přepravě orgánu, který zajišťuje doručování – pošta. Jinými slovy, pokud někdo vzal dopis, strčil ho do obálky, napsal na něj adresu a odnesl ho na poštu, v ten okamžik se z něj veškerá zodpovědnost snímala a byla z hlediska procesních účinků listina již soudu doručena, protože byla podána k poštovní přepravě. Tak to však ve věci elektronické pošty není. Okamžik kliknutí, které znamená odeslání, není shodný, a to ani náhodou, s okamžikem, kdy je či byl dopis doručen na poštu a předán tam k přepravě. Elektronický tok dat mezi kliknutím a doručením elektronického toku dat do datové schránky soudu je zcela k tíži odesílatele, a to i v případě, že dochází k odeslání i prostým způsobem, tedy cestou běžné elektronické adresy s ověřeným podpisem. Nic jiného nelze ostatně z citovaných usnesení a nálezů uzavřít. Pokud by totiž platila pro elektronickou komunikaci úprava stávající, zněla by tedy třeba klíčová věta z usnesení Nejvyššího správního soudu 9 Afs 28/2010 takto: podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem odeslání datové zprávy na adresu schránky orgánu veřejné moci. Tak však žádný judikát nezní. Proto advokáti pozor, pozor a ještě jednou pozor.

Autor, předseda výboru pro vnější vztahy ČAK, je advokátem v Praze.

Související články:
Datové schránky pohledem advokátní koncipientky (JUDr. V. Petrová)
Ještě jednou k datovým schránkám (JUDr. T. Sokol)
Dva problémy s datovými schránkami (JUDr. V. Vlk)