Poslanci se přeli o maření spravedlnosti, na hlasování ale nedošlo

publikováno: 14.06.2018

Poslanci se opět přeli o navrhovaném zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti. Debata se protáhla a k hlasování o vládní novele trestního zákoníku se Sněmovna nedostala. Maření spravedlnosti míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Čin podle hlavního kritika Marka Bendy nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu.

Maření spravedlnosti se podle úprav ústavněprávního výboru mělo výslovně omezit na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Žádné další změny ústavně právní výbor nepodpořil. Patřil k nim požadavek Jana Chvojky na vyřazení tohoto činu ze zvlášť závažných, díky čemuž by kvůli němu nebylo možné nasazovat odposlechy. Poslanci Benda a Chvojka neprosadili ani vypuštění svádění k tomuto činu. 

Záporné stanovisko k zavedení trestného činu mažení spravedlnosti i svádění k tomuto činu zaujala také Česká advokátní komora. „Zejména požadavek na zakotvení trestnosti „svádění“ k maření spravedlnosti je zřejmou snahou po vyvolání obstrukcí v trestních řízeních, omezení aktivní obhajoby a mohl by se stát  i nástrojem pro vyloučení advokáta z řízení. Minimálně potenciál snižování důvěry mezi zástupci a účastníky řízení je zde zjevný,“ uvedl místopředseda ČAK JUDr. Tomáš Sokol. 

Česká advokátní komora na prvním místě odsuzuje jakékoliv snahy o maření spravedlnosti a bude s nimi bojovat uvnitř i vně svých řad, jakákoliv snaha po postihu takového jednání však musí být adekvátní, musí být prosta politických zájmů a případně přijatá úprava nesmí bezdůvodně podmiňovat rizikové postavení advokáta, ať již v civilním nebo trestním řízení. 

Hlasování se uskuteční patrně na příští schůzi, která začne zhruba za dva týdny.

Zdroj: ČTK + redakce BA