Peter Kerecman: Advokáti Davisti – Vladimír Clementis, Ján Poničan, Daniel Okáli
publikováno: 04.05.2017
Slovenská advokátska komora, Bratislava 2017, 461 stran, ISBN 978-80-971218-8-4.
Recenzovaná monografie předního slovenského historika advokacie Petera Kerecmana je dalším pokračováním série publikací vydaných Slovenskou advokátní komorou k připomenutí a hlubšímu poznání životních osudů významných a zajímavých osobností slovenské advokacie. Pro pravidelné účastníky konference o historii advokacie je kniha rozšířeným „písemným vyhotovením“ referátů, jež na této půdě autor postupně přednesl.
Skupina Davistů, tj. osobností vydávajících revue DAV, je známa především svojí činností uměleckou a politickou, zpracování jejich profesní dráhy doposud chybělo. Peter Kerecman se tak zaměřil na advokátské působení těch Davistů, kteří byli zároveň advokáty, a to s plným vědomím toho, že „advokácia v ich živote nebola totiž iba periférnou aktivitou, bola ich povolaním, spoluvytvárala ich uhol pohľadu na spoločnosť. Práve advokátske pôsobenie im prinieslo nezávislosť a prispelo k vytvoreniu predpokladov pre ich kultúrnu i politickú činnosť.“
Jádro skupiny Davistů tvořili slovenští studenti pražské právnické a filozofické fakulty, většinou narození mezi lety 1900 a 1904. Jejich setkání v první etapě DAVu (1924-1929) se tak odehrálo v Praze, kde navázali v podstatě celoživotní přátelství, pramenící mj. z jejich názorové shody ve věcech sociálních, uměleckých a politických. Davisté byli dobově považováni za „salonní komunisty“, poněkud se opomíjelo, že „Clementis, Okáli i Poničan žili život v súdnej sieni, zastupovali a obhajovali. Nielen robotníkov či komunistov. Právo a advokátske povolanie ovplyvnilo ich tvorbu. Vnieslo im zaiste trocha skepsy do vlastných náhľadov v živote, ale posilnilo presvedčenie o tom, že právo nesmie byť iba mŕtvymi paragrafmi, že súd nesmie byť súdom iba jedných a paragraf nesmie človeka pohltiť svojim rastom (ako varoval Jilemnický).“
Není bez zajímavosti, že etapy DAVu odrážejí nepřímo i průběh profesní dráhy budoucích advokátů Davistů. DAV tak s nimi přesídlil po ukončení jejich studií do Bratislavy a poněkud stagnoval v době, kdy se hlavní Davisté připravovali na advokátní zkoušky. Clementis, Okáli a Poničan však spolupracovali i na poli advokacie, doporučovali např. jeden druhého k advokátům, u nichž konali koncipientskou praxi. Sami pak pomáhali mladším právníkům ve skupině Davistů k získání potřebné praxe, Vladimír Clementis tak např. zaměstnával Augustina (resp. Gustáva) Husáka.
Jako advokáti měli Clementis, Okáli a Poničan celou řadu zajímavých případů, jimž je v knize podrobně věnována pozornost.
Peter Kerecman vycházel z bohatého archivního materiálu, mj. z dnes již digitalizované historické matriky Slovenské advokátní komory. Vybrané dokumenty tvoří obrazovou přílohu knihy, a to včetně např. právě žádosti o zápis do seznamu Augustina Husáka ze dne 4. 1. 1938 jako „osnovníka“ advokáta Vladimíra Clementise. Autor jednoznačně dokládá, že Gustáv Husák byl nejen advokátním koncipientem, ale i advokátem, a to jak za Slovenského štátu, tak i po osvobození v Československu. Podle dostupných archivních materiálů byl Husák v letech 1940-1944 čtyřikrát zadržen, vždy byl však propuštěn. „Dôvodom jeho prepustenia bolo, že Husákova protištátna činnosť bola za slovenského štátu nepatrná, v období od 1940 až do leta 1943 bol mimo komunistickej ilegality.“
Po válce se Davisté valnou měrou zapojili do politiky. Vladimír Clementis byl zprvu státním tajemníkem a posléze ministrem zahraničních věcí, Daniel Okáli nejprve předsedou Obecního národního výboru ve Skalici, dále pak působil v různých funkcích v rezortu vnitra. Ján Poničan naopak přešel k notářství a stal se i státním notářem.
Tragické osudy Davistů jsou spojeny s politickými procesy. Vladimír Clementis byl odsouzen k trestu smrti a popraven, Daniel Okáli a Gustáv Husák byli odsouzeni v procesu s tzv. buržoazními nacionalisty k dlouholetým trestům odnětí svobody. Všichni byli v 60. letech 20. století rehabilitováni.
Kerecmanův text provází úvodní slovo předsedy Slovenské advokátní komory Ľubomíra Hrežďoviče a úvahy syna Daniela Okáliho Ivana Okáliho Zopár poznámok o advokátoch – davistoch, socializme a demokracii, literárního historika Karola Csiby Literatúra v politike, politika v literatúre a emeritního předsedy Slovenské advokátní komory Antona Blaha Patrili k nám.
Čtenáři dostávají do ruky pečlivé a podrobné rekapitulace životních a advokátských osudů advokátů Davistů spolu s nahlédnutím do prostředí dobové advokacie na Slovensku. Monografie je nesporně významným přínosem v oboru dějin slovenské a československé advokacie, a neměla by proto v knihovně historika právnických povolání chybět.
Kniha není prodejná, ale zájemci mohou napsat paní Darině Stračinové z mediálního odboru SAK na e-mailovou adresu darina.stracinova@sak.sk , a ta zabezpečí doručení knihy na vámi uvedenou adresu.
JUDr. PhDr. Stanislav Balík