Pavel Mates, Martin Kopecký: Řádné opravné prostředky ve správním řízení (podle správního řádu a stavebního zákona)

Právní prostředky přezkumu správních rozhodnutí, které zná zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, se dělí na řádné opravné prostředky (mezi které patří odvolání, rozklad a odpor), mimořádné opravné prostředky (k nimž bychom zařadili obnovu řízení zahájenou na žádost a navrácení v předešlý stav) a dozorčí prostředky (mezi něž náleží obnova zahájená z moci úřední a přezkumné řízení).

Odvolání, rozkladu a odporu se věnuje i nová monografie nakladatelství Leges, s. r. o., nesoucí název Řádné opravné prostředky ve správním řízení (podle správního řádu a stavebního zákona). Brožovaná publikace vyšla v prosinci loňského roku (je tedy aktuální k datu 1. 12. 2015) v rámci edice Teoretik, která „…je věnována teoreticky zaměřeným monografiím, jejichž cílem je obohatit právní vědu o nové pohledy na jednotlivé instituty a obory českého práva.“[1]

Jak již samotný název napovídá, monografie přináší komplexní pohled na institut řádných opravných prostředků ve správním řízení. Činí tak na 176 stranách rozdělených do 14 kapitol (vyjímaje úvod, seznam zkratek, krátké pojednání o autorech, seznam použité literatury a summary).

Autory publikace jsou P. Mates, vedoucí katedry správního práva a veřejné správy VŠFS, docent na katedře práva a politologie FSE Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, člen rozkladových komisí několika ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, člen zkušební komise České advokátní komora a člen redakční rady Bulletinu advokacie, a M. Kopecký, advokát, docent na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedoucí katedry správního práva Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.

Jak sami autoři přiznávají, „[p]rocesní právo nepatří u studentů právnických ani jiných škol, kde se učí právo k nejoblíbenějším disciplínám. […] Správní právo procesní je na tom hůře, než justiční řády, jednoduše již proto, že soudní řízení je veřejné a zájemci jej mohou shlédnout, kdežto správní řízení je, až na výjimky, neveřejné, takže se s ním lze setkat vesměs až po ukončení studií.“[2]

P. Mates a M. Kopecký si tudíž uvědomovali, že úkol, který před nimi stál, nebyl vůbec jednoduchý. Poprali se s ním však výtečně. Jejich kniha přinášíinformace týkající se opravných prostředků ve správním řízení srozumitelným a čtivým způsobem (jak jen to je u právního textu možné).

V první kapitole autoři seznamují čtenáře se základními informacemi týkajícími se opravných systémů ve správním řízení, tedy s tím, co to jsou opravné prostředky a podle jakých kritérií se člení. V kapitole druhé nám pak autoři předestřou vstupní úvahy o řádných opravných prostředcích.

V dalších kapitolách se čtenáři dozvědí, kdo je oprávněn odvolání využít a za jakých podmínek (kapitola třetí a čtvrtá), jaké jsou náležitosti odvolání (kapitola pátá), v jakých lhůtách je nutné odvolání podat (kapitola šestá) a jaké jsou jeho účinky (kapitola sedmá). V druhé polovině publikace jsou podrobně vyloženy způsoby vyřízení jednotlivých opravných prostředků, a to včetně autoremedury.

Kapitola dvanáctá pojednává o řízení o rozkladu a kapitola třináctá o ostatních opravných prostředcích. Ve čtrnácté, poslední, kapitole publikace jsou samostatně rozebrána specifika týkající se právní úpravy stavebního řízení, která je jednou z nejvíce komplikovaných zvláštních úprav.

Odborný výklad je opatřen bohatým poznámkovým aparátem. Autoři při psaní monografie pracovali nejen s jinými publikacemi týkajícími se prezentované problematiky, ale i s judikaturou správních soudů, Ústavního soudu ČR a Evropského soudu pro lidská práva.

Drobnou výtkou (spíše pro nakladatelství, než pro autory publikace), kterou nutno vznést, je, že samotný text je na některých stranách (str. 65, 68, 69, 72, 73, 76, 77, 80, 81, 84, 85, 88, 89, 92, 93 a 96) špatně otištěn (mírně rozmazán - zdvojen). Tuto estetickou vadu však čtenáři určitě nakladatelství Leges odpustí.

Dle nakladatelství Leges je kniha Řádné opravné prostředky ve správním řízení (podle správního řádu a stavebního zákona)určena „…nejen odborné veřejnosti, tedy zaměstnancům orgánů veřejné správy všech stupňů a sféře akademické, ale i účastníkům postupů regulovaných správním řádem a jejich zástupcům.“[3] S takovýmto prohlášením nelze, než souhlasit. Monografii určitě ocení nejen „ostřílení“ a praxí vyškolení právníci, ale i právní laici účastnící se správního řízení.

Osobně jsem rád, že jsem se rozhodl po publikaci P. Matese a M. Kopeckého sáhnout a věnovat jí svůj čas. Věřím, že obdobně se bude cítit každý, kdo tak učiní.

Autor je doktorandem na Katedře trestního práva PrF MU a advokátním koncipientem.