Ondřej Šmíd, Renáta Šínová a kolektiv: Rozvod manželství

V knihkupectvích se na sklonku roku 2013 objevila monografie s rodinněprávní tematikou s názvem „Rozvod man­želství“. Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D., se v jed­notlivých kapitolách monografie věnuje komplexně problematice rozvodu. Jak se vedoucí autorského kolektivu trefně zmi­ňuje v úvodu monografie, rozvod manžel­ství je na začátku třetího tisíciletí běžnou součástí společenského života. Autoři mo­nografie se tak snaží vypořádat s celospo­lečenskou otázkou, a sice, jak by měl být rozvod manželství v dnešní době vnímán. Je vhodné, při splnění zákonných podmí­nek, usnadnit manželům rozvodové říze­ní, či naopak více dbát vážnosti a trvalos­ti tohoto institutu a podmínky zpřísnit? Vzhledem k rozvodovosti, která v České republice činí přes 40 %, je tak předmět­ná monografie vhodná nejen pro odbor­nou, ale též pro nejširší veřejnost. 

Monografie reaguje na aktuální otáz­ky spojené s rekodifikací soukromého práva v České republice a zabývá se tak právními instituty zakotvenými v záko­ně č. 89/2012 Sb., novém občanském zákoníku (dále jen „o. z.“) a v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Nová právní úprava je však v knize také vhodně komparována s úpravou účinnou do 31. 12. 2013. Dále monografie upravuje otázky s rozvodem často velmi úzce související jako je domácí násilí, rozvod manželství s mezinárodním prvkem, mediace a ta­ké tzv. administrativní rozvody. Aktuál­ní otázky, se kterými se praktikující práv­níci v dnešní době nejčastěji setkávají, doplňují autoři velmi vhodně o kapito­lu sedmou. Ta se zabývá úpravou rozvo­du manželství v celkem 14 zahraničních zemích. Právě komparativní studie je to­tiž více než přínosná pro širokou veřej­nost. Čtenáři je na několika stránkách představena právní úprava v daném stá­tu a na základě toho si může udělat sám představu o tom, zda by v České repub­lice uvítal právní úpravu rozvodu jedno­dušší či naopak přísnější.

Monografie systematicky provádí čte­náře, když se v první kapitole věnuje jednak historickému vývoji právního institutu rozvodu, a dále zejména hmotněprávní úpravou rozvodu, která roze­bírá jak tzv. nesporný rozvod, tak roz­vod manželství, z něhož vzešly nezletilé děti. Kapitola je doplněna stručným vý­kladem o administrativních rozvodech a úvahami de lege ferenda.

Kapitola druhá přináší zajímavou kom­paraci, neboť se věnuje hmotněprávní úpravě rozvodu na Slovensku a rozboru jednotlivých situací. Slovenská úprava v současné době s formou tzv. nesporné­ho rozvodu nepočítá, avšak vzhledem k li­beralizaci tohoto institutu je již rekodifikační komisí navržen jako součást nového občanského zákoníku. I na tomto místě je však autory zmíněn fakt, že v takovém případě musí být řádně zkoumán zájem nezletilých dětí a v žádném případě ta­ké nesmí jednodušší právní úprava vyjít vstříc manželům, kteří se rozvedou pouze z nějakého rozmaru či dokonce „z nudy“.

Ve třetí kapitole soustředí autoři svo­ji pozornost na společenský jev, jenž je bohužel v poslední době jevem čím dál častějším, a sice domácí násilí. Velmi srozumitelným a zajímavým způsobem je zde čtenáři popsáno, jak lze domácí násilí rozpoznat, dále jsou popsány for­my a fáze cyklu domácího násilí a ta­ké specifika předběžného řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí, které je s účinností od 1. 1. 2014 upraveno v zá­koně o zvláštních řízeních soudních, a sice v ustanovení § 400 a násl. z. ř. s.

Čtvrtá kapitola se poté zabývá pro­blematikou rozvodu v České republice, tentokrát však rovinou procesněprávní.

Rozvod manželství představuje v aktu­ální české právní úpravě jediný způsob zániku manželství za života obou man­želů a řízení o rozvod manželství vykazu­je značná specifika oproti spornému na­lézacímu řízení. Autoři monografie tato specifika velmi důkladně ve čtvrté kapi­tole rozebírají. Kapitola vycházející pře­vážně z právní úpravy zakotvené v záko­ně č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu, a dále v z. ř. s. je vhodně doplně­na o právní úpravu obsaženou v zákoně č. 202/2012 Sb., o mediaci a jeho aplikovatelnost na řízení o rozvod manželství.

Pátá kapitola je komplementární dopl­nění kapitoly druhé, neboť je opět podrob­ně zaměřena na slovenskou právní úpravu rozvodu, a sice na procesněprávní aspek­ty. Velmi zajímavý je kupříkladu rozdíl­ný postup České republiky a Slovenska, pokud jde o řízení o rozvod manželství, ze kterého vzešly nezletilé děti. Dle usta­novení § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, totiž v přípa­dě, že manželé mají nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dí­těte v době po rozvodu manželů. Dokud tedy neexistuje pravomocné rozhodnu­tí upravující poměry nezletilého nesvéprávného dítěte, nelze dle českého práva manželství rozvést. Na Slovensku však není vedeno samostatné řízení, které by vyústilo v rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilému dítěti, nýbrž dochází v sou­ladu s ustanovením § 113 odst. 1 sloven­ského zákona č. 99/1963 Zb., občianského súdného poriadku, k obligatornímu spojení řízení o úpravě práv a povinnos­tí k nezletilým dětem pro dobu po rozvo­du manželství s řízením o rozvod man­želství, a tudíž je vydán jediný rozsudek.

Vzhledem k tomu, že v současné době dochází čím dál tím více k zřetelnějšímu stírání hranic jednotlivých států a lidé tak uzavírají národnostně smíšená manžel­ství, je jim věnována pozornost v kapitole šesté. V té je čtenáři přiblížena jak úprava unijní, zejména nařízení Brusel IIbis, tak úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Po­slední kapitola, jak je již uvedeno výše, čtenáři velmi poutavým způsobem při­bližuje právní úpravu rozvodu manžel­ství ve 14 vybraných světových zemích.

S ohledem na výše uvedené publi­kace jistě osloví čtenáře jak z řad lai­ků, studentů právních oborů, tak i od­borníků, neboť nabízí ucelený pohled na právní institut rozvodu manželství, se kterým autoři publikace velmi vhod­ně spojují další právní instituty, a sna­ží se odpovědět na nejrůznější otázky, kterými je rozvod manželství protkán.

Můžete koupit Z d e