Odvolací řízení před Rozhodčím soudem pro sport (CAS)
autor: JUDr. Pavel Hamerník, Ph.D. publikováno: 21.10.2015
1. Úvod
Rozhodčí soud pro sport (CAS) se sídlem v Lausanne se stal tradiční destinací k vyřešení sporů ve sportu nejen díky odbornosti rozhodců, kteří mají přehled o specifické regulaci sportu, ale také zejména díky kratšímu trvání řízení, než je tomu u řádných soudů.[1] CAS byl původně založen Mezinárodním olympijským výborem (MOV) v roce 1984. Od roku 1994 jej místo MOV spravuje a financuje Mezinárodní rada pro sportovní arbitráž (ICAS), aby tím bylo posíleno nezávislé rozhodování CAS.[2] Setkáme se též s označením Nejvyššího sportovního soudu pro tento tribunál[3] a doputovala k němu i řada kauz týkajících se českých sportovců.[4] Tento článek se bude věnovat fázím odvolacího řízení před CAS, které vykazuje řadu originalit oproti běžným arbitrážím a dle statistik jde o nejčastěji využívanou proceduru CAS.[5] V odvolacím řízení lze napadnout rozhodnutí sportovních asociací, pokud jsou stěžovatelem vyčerpány všechny opravné prostředky dle stanov nebo předpisů dané asociace a které odkazují na možnost vyřešení sporů tribunálem CAS. Jde zejména o disciplinární verdikty, např. při rozhodování o sankcích v oblasti dopingu[6], ale mohou zde být konfrontována i jiná rozhodnutí sportovních asociací (kauzy týkající se přestupů, nominací do soutěží aj.).[7] Kromě odvolacího řízení nabízí CAS také řešení sporů v tzv. řádném rozhodčím řízení, které je k dispozici spíše pro spory komerční, nikoliv pro kauzy zmíněného disciplinárního charakteru.[8] V rámci CAS také existuje mediační řízení, které poskytuje neformální a nezávazné řešení sporů prostřednictvím mediátora. Jurisdikce CAS může být založena na základě rozhodčí smlouvy, stanov či jiného dokumentu, například podmínkou účasti sportovců na olympijských hrách je souhlas sportovce s exkluzívní jurisdikcí CAS.[9] Jednotlivé kroky procesu a struktura orgánů CAS jsou upravené v Kodexu CAS, v orig. Code of Sports-related Arbitration (dále jen Kodex CAS).[10]
2. Podání a lhůty k zahájení odvolacího řízení
Podání k CAS zasílají strany sporu výhradně Kanceláři CAS (Court Office), která následně přeposílá veškerou dokumentaci mezi nimi a rozhodci.[11] Odvolací řízení je iniciováno prohlášením o odvolání stěžovatele (Statement of Appeal).[12] Toto podání může být buď stručnější za účelem zachování lhůty k odvolání (jelikož jde o první ze dvou odvolacích podání), ale záleží na strategii stěžovatele, jak obsáhlé Prohlášení o odvolání zvolí.[13] Lhůta k podání prohlášení o odvolání totiž činí jen 21 dní od doručení napadaného finálního rozhodnutí sportovní asociace, pokud její předpisy nestanoví lhůtu jinou.[14] Záleží tedy na časových možnostech stěžovatele, zda již v prohlášení o odvolání stihne uplatnit plnou argumentaci, protože do deseti dnů ode dne, kdy vyprší lhůta k odvolání, stěžovatel dále předkládá druhé odvolací podání, tzv. Appeal brief. Zde má možnost buď rozvést detailní právní argumentaci, kterou nemohl stihnout v prohlášení o odvolání, nebo naopak jen učiní prohlášení, že detailní argumenty již stihl dostatečně popsat v prohlášení o odvolání.[15] Dle podmínek čl. R 37 Kodexu CAS je možné ještě požádat CAS o předběžná opatření. Ovšem je nutné prokázat, že rozbor meritu věci naznačuje, že by mohl mít stěžovatel rozumnou šanci na úspěch v dané kauze, dále že mu hrozí riziko značné hmotné škody, kterou by bylo těžké později zhojit, resp. zájmy stěžovatele převažují nad zájmy protistrany, pokud jde o riziko škody.[16]
Odpůrce na argumentaci stěžovatele následně odpovídá podáním, dle Kodexu CAS označeném jako Answer, a to ve lhůtě dvaceti dní od obdržení podání Appeal Brief stěžovatele, které je odpůrci přeposláno Kanceláří CAS.[17] V praxi se počítá začátek zmíněné lhůty k odvolání a veškeré další lhůty vymezené Kodexem CAS ve světle procesního práva švýcarského lex fori, kde CAS sídlí, nikoliv tedy dle úpravy zahraničního hmotného práva, které si strany zvolí k vyřešení sporu. Švýcarsko je stranou Evropské úmluvy o počítání lhůt (European Convention on the Calculation of Time Limits) a jejich běh se počítá ve světle tohoto dokumentu. Počátek lhůty k odvolání k CAS je den následující po doručení rozhodnutí sportovní asociace.[18] Podání jsou k CAS doručována dle náležitostí Kodexu CAS popsaných níže v textu tohoto příspěvku, v kombinaci komunikačních prostředků faxu, e-mailu a dopravy kurýrem.
3. Výběr jazyka a rozhodců
Jazykem podání je buď angličtina, nebo francouzština, případně se na jiném jazyce dohodnou strany sporu později, avšak je třeba při tom brát v potaz náklady na tlumočení a překlady, případně zda zvolený jazyk ovládají i rozhodci nebo Kancelář CAS.[19] Stěžovatel si vybere svého rozhodce ze seznamu rozhodců CAS již ve výše popsaném prohlášení o odvolání.[20] Odpůrce pak zvolí rozhodce do deseti dnů od obdržení zmíněného prohlášení o odvolání. Případně tak dle čl. R53 Kodexu CAS učiní prezident odvolací sekce CAS. Čl. 54 Kodexu CAS dává prezidentu odvolací sekce CAS pravomoc jmenovat předsedu rozhodčího panelu bez konzultace stran sporu (komunikace prezidenta odvolací sekce CAS o předsedovi rozhodčího panelu probíhá alespoň s rozhodci, které si strany zvolily).[21] Rozhodce si strany sporu musejí zvolit ze seznamu rozhodců CAS. Pokud tak neučiní, Kancelář CAS je k tomu vyzve a stanoví lhůtu k této volbě.[22] Ustanovení tříčlenného rozhodčího panelu by nemělo trvat déle, než měsíc. Případně z důvodu urychlení procedury lze jmenovat jen jednoho společného rozhodce dohodou stran nebo při absenci této dohody tak učiní prezident odvolací sekce CAS, který, zdá se, má při absenci dohody stran finální slovo ve variantě jediného rozhodce ve světle okolností případu dle čl. R 50 Kodexu CAS.
4. Prostředky doručování podání a dokumentů k CAS
Prohlášení o odvolání je možné poslat faxem do dne vypršení lhůty k odvolání, ale jen současně za podmínky, že je podání odesláno k CAS kurýrem v tento den (počet kopií podání musí korespondovat s počtem stran sporu, rozhodců a jeden exemplář je určen kanceláři CAS).[23] Elektronicky e-mailem lze posílat přílohy, pokud jsou řádně označené.[24] V době psaní tohoto příspěvku zatím nebyla dokončena avizovaná nová úprava CAS o elektronickém doručování (CAS guidelines on electronic filing), která již měla být dávno přijata, proto je nutné průběžně ověřovat oficiální stránky CAS, jaký je aktuální stav v této otázce.[25]
5. Rozhodnutí způsobilé k odvolání
Akt sportovní asociace je možné považovat za rozhodnutí způsobilé k odvolání také v případě, kdy není jako rozhodnutí označeno. Rozhodujícími faktory jsou obsah a účinky jednání sportovní asociace vůči subjektu, který se odvoláním k CAS brání. Např. fotbalový klub Galatasaray SK inicioval u Světové fotbalové federace (FIFA) vyšetřování sporného hráčského přestupu a FIFA dopisem neoznačeném jako rozhodnutí odmítla svou kompetenci k šetření v této věci. CAS považoval tento dopis za negativní rozhodnutí způsobilé k odvolání, mající právní účinky vůči klubu Galatasaray SK.[26] Ve své judikatuře CAS také akceptoval, že absence rozhodnutí vede ke stejnému výsledku, tzn. fakticky jde o rozhodnutí způsobilé k odvolání dle Kodexu CAS, když sportovní asociace bezdůvodně nerozhodla či oddaluje rozhodnutí nad rámec rozumné doby.[27]
6. Jurisdikce
Dle čl. R 55 Kodexu CAS je třeba také rozhodnout o tom, zda má CAS vůbec jurisdikci spor rozhodovat a to buď formou předběžného rozhodnutí (preliminary decision) nebo v samotném finálním nálezu (award on the merits). Pokud odpůrce odmítá jurisdikci CAS, musí tak učinit nejpozději ve své odpovědi (Answer) na podání Appeal Brief stěžovatele ve světle čl. R 55 (1) Kodexu CAS. Rozhodci CAS obyčejně nerozdělují řízení na výše uvedené dvě fáze a jen výjimečně se uchýlí k oddělenému rozhodování o jurisdikci.[28] K tomu se dle autorů Rigozziho a Haslerové rozhodci odhodlají jen na základě žádosti některé ze stran sporu (zejména v případě, kdy lze otázku jurisdikce jednoduše, rychle a úsporně vyřešit a oddělit ji od právních otázek samotného meritu věci. To znamená, že by nebylo procesně spravedlivé, aby se odpůrce musel dlouze vyjadřovat k argumentům týkajících se také meritu věci, když současně existuje vysoká pravděpodobnost, že se případ přes fázi rozhodnutí o jurisdikci nedostane).[29] Obdobné účinky má rozhodnutí CAS o tom, že podání bylo doručeno k CAS pozdě a nebyla tak splněna podmínka dle čl. 49 Kodexu CAS. Také toto rozhodnutí lze napadnout u ŠFT.[30] CAS rozhodne o své jurisdikci bez ohledu na to, zda probíhá řízení v téže věci u státního soudu či jiné rozhodčí instituce. O jurisdikci nerozhodne jen v případě, že existují nějaké závažné důvody, za které ovšem nelze považovat řízení u jiné instituce ve stejné věci.[31]
7. Princip jednokolové výměny písemných podání
Dle článku R 56 Kodexu CAS nemohou strany sporu doplnit svá podání (výše popsané Appeal Brief stěžovatele a Answer odpůrce). Dle zmíněného čl. R 56 Kodexu CAS se však mohou od tohoto pravidla odchýlit nakonec nejen strany sporu nebo o jiném postupu může rozhodnout předseda rozhodčího panelu, ovšem pouze ve výjimečných případech. Kancelář CAS to nezapomíná v komunikaci s účastníky řízení připomenout. V praxi se lze přesto setkat s tím, že rozhodci osloví strany sporu k doplňujícím vyjádřením. Např. stěžovatel může reagovat na některé argumenty odpůrce uvedené v jeho odpovědi na Appeal Brief, a to do 15 dní a odpůrce (pokud si to přeje) získá pak 10 dní na to, aby odpověděl na text stěžovatele.[32] Současně článek R 56 (2) Kodexu CAS umožňuje rozhodcům vyzvat strany sporu s jejich souhlasem ke smíru a to kdykoliv během řízení.
8. Volba práva
Strany sporu si dle čl. R 58 Kodexu CAS zvolí primárně předpisy sportovní asociace (applicable regulations), plus subsidiárně právní úpravu (rules of law), které se budou aplikovat v meritu sporu.[33] Pokud tak neučiní, spor bude řešen dle práva sídla sportovní asociace, která rozhodnutí vydala nebo dle úpravy, o které rozhodne rozhodčí panel (a toto rozhodnutí musí rozhodčí panel odůvodnit). Procesní právo Lex arbitri je vzhledem k sídlu CAS v Lausanne vždy právo švýcarské.
9. Charakter řízení de novo
Článek R 57 Kodexu CAS dává možnost vyřešení případu v plném rozsahu ve světle skutečností a práva. Jde o pravomoc řešit spor, jako by jej ani předtím žádná instance neřešila. Veškerý přezkumný proces může zahrnout řízení od samého počátku vzniku sporu, s výhradou dle článku R 57 (3) Kodexu CAS, dle kterého mohou rozhodci vyloučit zabývání se důkazy, které byly provedeny již v předchozím řízení.[34] CAS nicméně může vydat nové rozhodnutí, které nahrazuje napadené rozhodnutí (což je časově výhodnější varianta pro stěžovatele) nebo zrušit rozhodnutí a vrátit případ zpět předchozí instanci (varianta, která celý spor prodlouží).
10. Ústní jednání
Rozhodci se dále stran sporu zeptají, zda trvají na ústním řízení. Konečné rozhodnutí je však v tomto ohledu na rozhodcích, což je opětovně v komunikaci se stranami sporu kanceláří CAS zdůrazňováno. Pokud mají rozhodci dostatečný objem informací z písemných podání, vycházejí při svém rozhodování pouze z nich. V praxi není ústní jednání nařízeno, jen pokud si to strany přejí.[35] Při ústním řízení jsou vyslechnuty prezentace stran sporu, probíhá výslech svědků či expertů. Následují závěrečná shrnující stanoviska a argumenty stran, kde hovoří odpůrce jako poslední. Nicméně v zde řešeném odvolacím řízení by měl být poslední na řadě stěžovatel, aby ve svém závěrečném shrnutí argumentů reagoval na vše, čím argumentovala sportovní asociace (která by technicky měla přednášet své argumenty jako první).[36] Stanoviska mají být stručná a omezená na předmět předchozích písemných podání v přiměřeném rozsahu. Pokud se strany nedohodnou jinak, nejsou ústní řízení veřejná. Z jednání může být sepsán zápis podobně jako u řádného rozhodčího řízení s odkazem na čl. R 44 (2) Kodexu CAS a strany také mohou požádat o záznam jednání na CD. Existuje také varianta výslechu svědků a odborníků prostřednictvím video konference.
11. Rozhodčí nález
CAS upravuje možnost rozhodnout případ v odvolacím řízení již do tří měsíců od obdržení spisu rozhodčím panelem.[37] V praxi se však s prodlevami také setkáme. Tříměsíční lhůta může být prodloužena např. na základě odůvodněné žádosti předsedy rozhodčího panelu, o které rozhodne prezident odvolací sekce CAS.[38] Stává se, že k tomu dojde v rámci stejného řízení i opakovaně. Kancelář CAS o tom informuje strany sporu a dá jim na vědomí předpokládané datum, kdy bude rozhodnuto ve věci. Lhůty dané k finálnímu verdiktu jsou orientační a ty nejsou napadnutelné pro neplatnost v případě, že je rozhodčí panel překročí.[39] Panel rozhoduje dle čl. 59 Kodexu CAS většinově. Pokud nastane rozkol při rozhodování, stěžejní je pozice předsedy rozhodčího panelu, který učiní finální rozhodnutí. Doba k napadání pro neplatnost verdiktu k ŠFT počíná běžet od doručení originálního podepsaného rozhodnutí, nikoliv od faxového či e-mailového doručení. Lze jej také publikovat na stránkách CAS, pokud se ovšem strany sporu nedohodnou dle čl. 59 Kodexu CAS na tom, že si zveřejnění textu rozhodnutí nepřejí.[40]
Dle čl. 63 Kodexu CAS lze požádat prezidenta odvolací sekce CAS ve lhůtě 45 dní od doručení nálezu o upřesnění či opravu jeho textu, pokud obsahuje mj. nejasnosti, matematické chyby nebo ratio nekoresponduje s jeho odůvodněním. Proti rozhodnutí prezidenta odvolací sekce CAS o předložení textu k upřesnění rozhodčímu panelu se nelze odvolat (nicméně straně sporu, která o upřesnění textu rozhodnutí nežádala, CAS poskytne možnost k vyjádření).[41] Do jednoho měsíce pak dojde či nedojde k vyhovění žádosti. V případě, že prezident odvolací sekce žádosti vyhoví, je předán podnět rozhodčímu panelu ke korekci a opravený text nálezu se pak stává integrální součástí původního rozhodnutí. Jinými slovy, rozhodnutí o upřesnění/opravě nemůže sloužit k tomu, aby bylo možné znovu napadat původní rozhodnutí, když už k tomuto dávno uplynula lhůta k podání před ŠFT nebo původní rozhodnutí bylo předtím napadáno neúspěšně.[42]
12. Náklady řízení
V rámci iniciace řízení dle čl. R 64 Kodexu CAS nejprve Kancelář CAS požádá strany sporu o zaplacení předběžně odhadnutých nákladů za práci rozhodců a administrativní výlohy CAS, než se vůbec bude o věci rozhodovat. Největší problém pro stěžovatele spočívá v tom, že musí zaplatit výše uvedené náklady s předstihem před samotným rozhodováním jednak za sebe, ale také za protistranu, pokud ta předběžné náklady odmítá zaplatit. Jestliže stěžovatel nezaplatí za oba účastníky řízení, CAS v řízení nepokračuje a proces odvolání tím dle čl. R 64 odst. 2 Kodexu CAS končí. Tento fakt nutně vede ke kontroverzi, zda taková podmínka splňuje přístup ke spravedlivému rozhodování, když řada sportovních asociací v podstatě nutí sportovce, aby se neobraceli k řádným soudům, ale na arbitráž v Lausanne.[43] Proto tedy ICAS teprve nedávno založila fond pro právní pomoc dle předpisu CAS Legal Aid Guidelines (dále jen Guidelines),[44] vztahující se na spory, které byly iniciované po 1. září 2013 (čl. 23 Guidelines). Tyto Guidelines nelze aplikovat retroaktivně (čl. 7 Guidelines). Obecně stěžovatelé i odpůrci mohou dle tohoto dokumentu požádat CAS, aby náklady na rozhodce CAS a jeho administrativu nesl CAS samotný, když by si řízení před CAS mohli dovolit jen za cenu odepření prostředků na každodenní život či na úkor řádného postarání se o rodinu. Případně je za těchto podmínek možné žádat o pro bono právního zástupce. Pokud není žádosti ve formě dosti přísně stanoveného detailního formuláře vyhověno, nezbývá, než předběžné náklady zaplatit.[45] Také stačí mít „štěstí“, pokud odvolání směřuje proti disciplinárnímu rozhodnutí mezinárodní sportovní asociace, protože v takovém případě se náklady na rozhodce a administrativní výlohy CAS nemusejí platit.[46] Jinak obecně o konečných nákladech rozhodčího řízení CAS je rozhodnuto až v samotném rozhodčím nálezu (či spíše v dodatečném dopise finančního ředitele CAS o nákladech řízení)[47] a tvoří je mj. tedy poplatek za řízení 1000 CHF, dále dle čl. 64 (4) administrativní náklady CAS, hodinová sazba práce rozhodců[48], případně náklady na účast expertů a svědků. Dle čl. 65 Kodexu CAS rozhodčí panel kromě výše uvedených nákladů pak rozhoduje i o nákladech samotných stran, pokud jde o odměny právních zástupců či svědků, případně co musela strana sporu zaplatit za překladatelskou činnost. Strany sporu musejí o tyto náklady žádat ve své argumentaci. Praxe hrazení nákladů je velmi nekonzistentní a to také z důvodu, že partie o nákladech řízení jsou v publikovaných rozhodnutích vymazány.[49]
13. Cesta ke Švýcarskému federálnímu tribunálu
K ŠFT se lze odvolat s cílem zrušení rozhodčího nálezu a to do 30 dnů od obdržení podepsaného originálu stěžovatelem. Nicméně šance na výhru u této soudní instituce je velmi nízká s ohledem na limitované důvody přezkumu verdiktů CAS a náklady nejsou také zanedbatelné.[50] Zatímco před CAS není zastupování advokátem povinné, u ŠFT je tomu naopak a veškeré úkony může činit jen švýcarský advokát. Předběžné náklady na takové řízení se pohybují okolo CHF 5000 u věcí disciplinárních, u věcí komerčních až CHF 40 000 v závislosti na hodnotě sporu.[51] Čl. 192 švýcarského zákona o soukromém mezinárodním právu (dále jen PILA, v literatuře často užívaná zkratka anglické verze) umožňuje zrušení nálezu na základě těchto, jak již bylo zmíněno, velice limitovaných důvodů: 1) pokud rozhodce či panel rozhodců nebyl řádně ustanoven, 2) rozhodčí orgán nesprávně akceptoval svou jurisdikci nebo ji naopak neoprávněně odmítl 3) rozhodčí orgán řešil ve sporu otázky, které neměl nebo naopak opominul některé nároky řešit, 4) rovnost stran řízení byla porušena, resp. též právo na řádné slyšení a nález byl v rozporu s veřejným zájmem.[52]
Dle Kodexu CAS se strany sporu mohou výslovně dohodnout na tom, že nemůže být napadán nález žádným způsobem za účelem jeho zrušení a výslovně tak vyloučí kroky vedoucí ke zrušení nálezu v rozhodčí smlouvě nebo v následně uzavřené smlouvě, zejména na začátku rozhodčího řízení (pouze za předpokladu, kdy strany nemají sídlo ve Švýcarsku). Tím se stane nález CAS oznámený stranám pro ně konečným a závazným. Nicméně ŠFT neakceptoval vyloučení své jurisdikce pouhým odkazem ve stanovách sportovní asociace, protože tento způsob nereflektuje skutečnou vůli sportovce.[53] Pokud se objeví nové okolnosti týkající se již rozhodnutého sporu u CAS, na základě kterých nebylo možné kauzu při jejich absenci řádně hodnotit, pak je možné požádat o revizi nálezu CAS buď opět u ŠFT nebo se strany sporu dohodnou na tom, že pro takové případy může dojít k revizi rozhodnutí již na úrovni CAS (jurisdikce ŠFT není v tomto případě povinná).[54]
14. Závěr
Z výše uvedeného příspěvku je patrné, že každý krok sportovní arbitráže odvolacího řízení CAS je pevně ukotven v Kodexu CAS, s některými dílčími, avšak minimálními odchylkami ponechávající prostor dohodě stran. Účelem vymezení těchto kroků je zájem na rychlosti řízení, jelikož rozhodování CAS má ve výsledku mnohdy vliv na sestavování týmů, nominace do mezinárodních soutěží či na výsledkovou listinu sportovních disciplín. Rychlost a odbornost rozhodců je tedy hlavním trumfem volby této instituce oproti řádným soudům, což uznal i ŠFT, považující CAS za plnohodnotně nezávislý rozhodčí tribunál.[55] CAS má nicméně stále některé nedostatky. Dluh CAS stále spočívá v transparentnosti rozhodování. CAS se hlásí k precedenčnímu rozhodování, přesto ne všechny nálezy jsou zveřejněny.[56] Stejně tak volba předsedy rozhodčího panelu v odvolacím řízení je zahalena tajemstvím. Nárůst nákladů řízení je též relevantním hlediskem a budoucí praxe ukáže, zda nově nastavená pravidla o právní pomoci pomohla vyřešit tento problém.
Autor je vědecký pracovník Ústavu státu a práva AV ČR, v.v.i.
[1] Švýcarská advokátní komora (SAV/FSA) a CAS spolupořádají v Lausanne v každé olympijské sezóně konferenci zaměřenou na problematiku CAS a účastní se jí přes tři sta právníků či sportovních funkcionářů, což dokazuje rostoucí zájem o tuto instituci (téma konference vždy reflektuje aktuální otázky v oboru, např. v roce 2012 s titulem International Sports Law and Jurisprudence of the CAS a v roce 2014 Arbitrating Disputes in Modern Sports World).
[2] Vznik ICAS uspíšil názor Švýcarského federálního tribunálu (ŠFT), který vyjádřil obavy nad nezávislostí CAS, pokud je stranou sporu MOV (Gundel vs. FEI and CAS, ATF 119 II 271). ICAS je složena z dvaceti zkušených právníků (v orig. experienced jurists), z nichž čtyři jsou jmenováni mezinárodními sportovními federacemi, čtyři Asociací národních olympijských výborů, čtyři Mezinárodním olympijským výborem, další čtyři členové jsou jmenováni výše uvedenými dvanácti členy se zřetelem na ochranu zájmů sportovců a poslední čtyři jsou jmenováni šestnácti výše uvedenými členy na základě výběru osobností, které jsou nezávislé na subjektech jmenující členy ICAS. Aktuální složení ICAS lze najít na oficiální internetové stránce CAS, dostupné na http://www.tas-cas.org/en/general-information/news-detail/article/icas-john-coates-re-elected-as-icas-president.html.
[3] Např. MAVROMATI D. v publikaci BERNASCONI M. (Ed.):, International Sports Law and Jurisprudence of the CAS, 4th CAS and SAV/FSA Conference Lausanne 2012, Bern: Colloquium - Editions Weblaw, 2014, s. 150. O historii CAS viz. REEB M.: The Role and Functions of the Court of Arbitration for Sport (CAS) v publikaci BLACKSHAW I. - SIEKMANN R. - SOEK J.: The Court of Arbitration for Sport 1984-2004, Den Haag: T.M.C. Asser Press, 2006 (dále jen The Court of Arbitration for Sport 1984-2004).
[4] Např. CAS OG Nagano 1998/004-005 Czech Olympic Committee, Swedish Olympic Committee and S v. IIHF, mající vliv na program utkání českých hokejistů v Naganu nebo CAS 98/200 AEK Athens and SK Slavia Praha v. UEFA o otázce vlastnictví více klubů stejným subjektem v evropských fotbalových soutěžích. Dále např. CAS 2002/A)362 (atletika), CAS 2008/A)1468, CAS 2009/A)1834 nebo CAS 2013/A)3249 (fotbal). K mediálně sledovaným patřila zejména kauza cyklisty Romana Kreuzigera, viz. http://www.tas-cas.org/en/general-information/news-detail/article/cycling-uci-v-roman-kreuziger.html.
[5] Statistiky jednotlivých řízení jsou k dispozici na internetových stránkách CAS, viz. http://www.tas-cas.org/en/general-information/statistics.html.
[6] CAS se významně podílí na výkladu a aplikaci Světového anti-dopingového kodexu, viz. DAVID P.: A Guide to the World Anti-Doping Code, A Fight for the Spirit of Sport, Cambridge University Press, 2008 nebo McLAREN R.: CAS Doping Jurisprudence: What Can We Learn?, International Sports Law Review, 2006, vol. 6, no. 1, s. 4-22.
[7] CAS však neřeší verdikty rozhodčích či zákroky v průběhu sportovní hry, viz. LEWIS A., TAYLOR J.: Sport: Law and Practice, West Sussex, Tottel Publishing Ltd., 2. vydání, 2010 (dotisk), s. 346-348. Spory v této kategorii je možné rozhodovat na úrovni CAS jen např. v případě korupce rozhodčího.
[8] V tomto duchu je též tento tribunál rozdělen na sekce řízení Odvolacího a Řádného, obě mající svého prezidenta (v orig. President of the Appeals Arbitration Division, resp. President of the Ordinary Arbitration Division).
[9] Švýcarský federální tribunál (dále jen ŠFT) je velmi liberální, když ve své judikatuře akceptoval jurisdikci CAS na základě pouhého odkazu ve stanovách či předpisech sportovní asociace. Podle ŠFT s ohledem na specifika sportovního sektoru poskytuje CAS řízení s garancemi nezávislosti a nestrannosti, viz. RIGOZZI A. - HASLER E. v kapitole komentáře ke Kodexu CAS, in ARROYO M. (ed.): Arbitration in Switzerland, The Practitioner‘s Guide, Kluwer Law International, 2013, s. 989 (dále jen RIGOZZI A. - HASLER E., Komentář Kodexu CAS). Kriticky k tomuto přístupu v německém právu viz. DUVAL A., The Pechstein ruling of the Oberlandesgericht München - Time for a new reform of CAS?, dostupné na http://www.asser.nl/SportsLaw/Blog/post/the-pechstein-ruling-of-the-oberlandesgericht-munchen-time-for-a-new-reform-of-cas.
[10] Text Kodexu CAS je publikován na oficiálních internetových stránkách CAS (http://www.tas-cas.org/en/index.html) nebo v tištěné formě, viz. Code of Sports-related Arbitration and Mediation Rules, CAS, 5th edition, 2013, včetně příloh. Při studiu starší literatury k problematice CAS je třeba upozornit na to, že poslední novelizace Kodexu CAS proběhla v roce 2013 a některé lhůty či ustanovení Kodexu se mění. Tento článek pracuje s verzí Kodexu CAS z roku 2013 a navazujícími dílčími úpravami k právnímu stavu 1. července 2015.
[11] Čl. R 31 odst. 1 a 3 Kodexu CAS.
[12] Čl. R 48 (1) Kodexu CAS.
[13]Nicméně dle čl. R 48 Kodexu CAS Prohlášení o odvolání musí splňovat alespoň minimální náležitosti. Kromě kopie napadaného rozhodnutí a textu stanov odkazující na jurisdikci CAS jde o uvedení jména a adresy stěžovatele, čeho se domáhá. V Prohlášení o odvolání stěžovatel také nominuje rozhodce (více o nominaci rozhodce dále níže v textu tohoto příspěvku). V této fázi je třeba zaplatit nevratný poplatek CHF 1000, jinak nebude v řízení pokračováno, což Kancelář CAS bez kompromisu v komunikaci se stěžovatelem připomíná. Pokud Prohlášení o odvolání nemá tyto minimální náležitosti, Kancelář CAS stanoví dodatečnou kratší lhůtu k doplnění podání.
[14] Čl. R 49 Kodexu CAS. K těžkostem spojeným s tak krátkou lhůtou viz. HAAS U.: The „Time Limit for Appeal” in Arbitration Proceedings before the Court of Arbitration for Sport (CAS), (2) CAS Bulletin 3 (2011), dostupné na http://www.tas-cas.org/d2wfiles/document/5940/5048/0/Bulletin202_2011.pdf
[15] Viz. čl. R 51 Kodexu CAS. Kromě detailní argumentace stěžovatel třeba také navrhuje svědky či experty na podporu své argumentace. Pokud stěžovatel spěchá (např. z důvodu termínu nominace na Olympijské hry apod.), může s Prohlášením o Odvolání předložit dle čl. 52 (3) Kodexu CAS žádost o zrychlené řízení, o které rozhoduje prezident odvolací sekce CAS (za předpokladu, že odpůrce souhlasí).
[16] Viz. RIGOZZI A.: Provisional Measures in CAS Arbitrations, v publikaci The Court of Arbitration for Sport 1984 – 2004, s. 216-234. Za stejných podmínek lze žádat zastavení výkonu rozhodnutí sportovní asociace. O předběžné opatření lze požádat CAS dokonce ještě před samotným podáním Prohlášení o odvolání, což je novinka po novelizaci Kodexu CAS v roce 2013, viz RIGOZZI A. - HASLER E. - QUINN B.: The 2011, 2012 and 2013 revisions to the Code of Sports-related Arbitration, Jusletter 3.6. 2013, s. 8. Zde prozatím rozhoduje prezident odvolací sekce CAS, jelikož ještě nebyl sestaven rozhodčí panel.
[17] Čl. R 55 Kodexu CAS. Odpůrce tím dodá nejen vlastní argumentaci, ale vznáší i případnou námitku proti jurisdikci CAS nebo navrhuje svědky či experty.
[18] Viz. čl. 3 (1) Evropské úmluvy o počítání lhůt (v orig. Time-limits expressed in days, weeks, months or years shall run from the dies a quo at midnight to the dies ad quem at midnight). O lhůtách též čl. R 32 Kodexu CAS.
[19] Čl. R 29 Kodexu CAS.
[20] Seznam rozhodců je ve světle náležitostí čl. S 14 a S 15 Kodexu CAS uveřejněn na oficiálních internetových stránkách CAS.
[21] Jmenování předsedy rozhodčího panelu prezidentem odvolací sekce CAS je předmětem kritiky nejen v literatuře zde již citovaného díla RIGOZZI A. - HASLER E., Komentář Kodexu CAS, ale stejně argumentuje ve své žalobě proti sportovní asociaci ISU u německých soudů rychlobruslařka Pechsteinová, viz. DUVAL A., The Pechstein ruling of the Oberlandesgericht München - Time for a new reform of CAS?, dostupné na http://www.asser.nl/SportsLaw/Blog/post/the-pechstein-ruling-of-the-oberlandesgericht-munchen-time-for-a-new-reform-of-cas. Důvodem je fakt, že dle čl. S 7 Kodexu CAS prezident odvolací sekce CAS má vazbu na ICAS, která CAS spravuje a na jejíž složení mají stále vliv mezinárodní sportovní asociace. Rychlobruslařka Pechsteinová také žaluje Švýcarsko u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), jelikož podle ní nezajistilo řádné dodržování spravedlivého procesu dle Evropské úmluvy o lidských právech v její kauze při napadání verdiktů CAS před ŠFT. Svou stížnost č. 67474/10 podala k ESLP v únoru 2013 a doposud o ní nebylo rozhodnuto.
[22] Seznam rozhodců sestavuje ICAS z osobností, které se do jejího výběru dostanou zejména prostřednictvím Mezinárodního olympijského výboru, mezinárodních sportovních asociací či národních olympijských výborů (čl. S 14 Kodexu CAS).
[23] Čl. R 31 (3) Kodexu CAS, RIGOZZI A. - HASLER E. - QUINN B.: The 2011, 2012 and 2013 revisions to the Code of Sports-related Arbitration, Jusletter 3.6. 2013.
[24] Čl. R 31 (5) Kodexu CAS.
[25] Nová úprava slibována na konferenci Arbitrating Disputes in Modern Sports World, 5th CAS and SAV Conference, 5.-6.9. 2014, Beau-Rivage Palace, Lausanne ve světle čl. R 31 (4) Kodexu CAS. Zatím, alespoň v době odevzdání tohoto příspěvku, bylo možné nově aktivovat tzv. E-filing, ale až jako další krok po výše popsaném zaslání Prohlášení o odvolání faxem a kurýrem, viz. http://www.tas-cas.org/en/e-filing/e-filing.html (v orig. The e-filing service can only be activated after the opening of arbitration proceedings by the CAS Court Office. This implies the prior filing of a Statement of Appeal by facsimile or courier, within the deadline set out in Art. R49 of the CAS Code).
[26]BERNASCONI M.: When is a decision an appealable decision, v publikaci The Proceedings Before CAS, 2006, CAS & FSA)SAV Conference, Laussanne, 2006. Berne: Editions Weblaw, Zurich: Schulthess, 2007, s. 273.
[27] Ibid.
[28] RIGOZZI A. – HASLER E., Komentář Kodexu CAS, s. 992.
[29] Ibid. s. 992. Na jiném místě stejní autoři připouštějí, že snaha o rozdělení řízení Odpůrcem nahrává spíše právě Odpůrci a případnému zneužití formou zdržování procesu (s. 1031 publikace). Proti rozhodnutí o jurisdikci se lze odvolat k ŠFT do 30 dní od notifikace, resp. obdržení podepsaného originálu rozhodnutí, včetně žádosti o vydání předběžného opatření, aby CAS bez rozhodnutí ŠFT o jurisdikci nepokračoval v řízení.
[30] RIGOZZI A. – HASLER E., Komentář Kodexu CAS, s. 1009. Autoři připomínají, že s jurisdikcí je spojena též otázka samotné existence řádných prostředků před sportovní asociací, což CAS neřeší ex officio, ale je na sportovní asociaci, aby nejprve prokázala, že takové řádné prostředky existují. Až po té stěžovatel musí dokázat, že došlo k jejich vyčerpání, resp. že tyto prostředky byly neadekvátní a neefektivní či nebylo třeba je vůbec vyčerpávat před podáním k CAS. Za vyčerpání řádných prostředků lze totiž považovat i situaci, kdy bezdůvodně sportovní asociace nerozhoduje ve věci. Jinými slovy rozhodnutí CAS o nevyčerpání řádných prostředků lze též napadat u ŠFT, viz. COCCIA M.: The jurisprudence of the Swiss Federal Tribunal on challenges against CAS awards, CAS Bulletin, 2/2013, s. 9, dostupné na http://www.tas-cas.org/bulletin/bulletin-tas.html.
[31] Zde autoři také upozorňují, že Kodex CAS v čl. R 55 (4) obsahuje špatné znění (konkrétně termín substantive grounds), které není v souladu s čl. 186 (1) Švýcarského zákona o mezinárodním právu soukromém.
[32] Přitom dle čl. R 56 Kodexu CAS by mělo jít pouze o výjimečné okolnosti, kdy je další písemné podání dovoleno. Určitou nekonzistenci v této otázce také přiznává literatura (viz. RIGOZZI A. – HASLER E.: Komentář Kodexu CAS, s. 1034).
[33] Předpisy sportovní asociace (regulations) mohou odkázat na právní úpravu (rules of law), když autoři E. Haslerová a A. Rigozzi dávají za příklad čl. 66 (2) Stanov FIFA (jde o tzv. nepřímý odkaz v úpravě sportovní asociace na právní úpravu). Naopak strany sporu mohou odkázat na právní úpravu také přímo ve smlouvě, viz. RIGOZZI A. – HASLER E., Komentář Kodexu CAS, s. 1049.
[34] Ibid., s. 1036. Otázkám rozsahu kontroly a výhodám či nevýhodám na jaké úrovni rozhodovat de novo se věnuje FINDLAY H. ve výše cit. publikaci The Court of Arbitration of Sport 1984 – 2004, s. 280 a násl.
[35] RIGOZZI A., HASLER E., Komentář Kodexu CAS, s. 1043. Zejména přeje-li si ústní řízení s
ěžovatel, mělo by být nařízeno.
[36] Ibid, s. 1044.
[37] Čl. R 59 (5) Kodexu CAS.
[38] Čl. R 59 (5) Kodexu CAS.
[39] RIGOZZI A. - HASLER E.: Komentář Kodexu CAS, s. 1058. Kromě výše popsané prodlevy z iniciativy rozhodců dochází i dle čl. R 32 (2) Kodexu CAS ke změně lhůty k vydání nálezu z iniciativy stran sporu.
[40] Z neznámého důvodu CAS někdy nález nezveřejní, přestože strany sporu proti tomu nic nenamítají. Např. Kancelář CAS byla v tomto ohledu urgována k zveřejnění verdiktu CAS 2013/A)3249 z března 2014, avšak doposud tak neučinila.
[41] RIGOZZI A. - HASLER E.: Komentář Kodexu CAS, s. 1065. Tato procedura však nepřerušuje lhůtu k napadání rozhodnutí CAS před ŠFT.
[42] RIGOZZI A. - HASLER E.: Komentář Kodexu CAS, s. 1067.
[43] TROVA E. - ALEXANDRAKIS V. - SKOURIS, P.: The Law of Olympic Games of European Union, Baden-Baden, Nomos, 2011, s. 102, nebo LUKOMSKI J.: Arbitration Clauses in sport governing bodies´statutes: consent or restraint? Analysis from the perspective of Article 6 (1) of the European Convention on Human Rights, The International Sports Law Journal, 1-2/2013.
[44] Legal Aid Guidelines, dostupné na http://www.tas-cas.org/en/arbitration/legal-aid.html.
[45] Legal Aid Application Form dostupný na http://www.tas-cas.org/en/arbitration/legal-aid.html. Žadatel musí transparentně vyplnit položky příjmů a výdajů, včetně osobních či rodinných finančních poměrů.
[46] Těžko lze dnes pochopit rozdělení na odvolání proti verdiktům vnitrostátních sportovních asociací (řízení, kde je třeba zaplatit náklady za rozhodování rozhodců a CAS) a odvolací řízení disciplinárního charakteru směřující od mezinárodní asociace (které je zdarma, jen nevratný poplatek CHF 1000 se platí i zde), přestože CAS má pravomoc i disciplinární řízení směřující od mezinárodní sportovní asociace za určitých okolností zpoplatnit, viz. čl. R 65.4 Kodexu CAS. Nutno dodat, že zdarma je též řízení Ad hoc CAS tribunálů, řešících spory v rámci každých olympijských her od roku 1996 (k tomuto řízení viz. KAUFMANN-KOHLER G.: Arbitration at the Olympics,Issue of Fast-track Dispute Resolution and Sports Law, Hague – London - New York, Kluwer Law, 2001). Na olympiádě platí také zjednodušená procesní pravidla řešení sporů před CAS Ad Hoc tribunály, které rozhodují spory během 24 hodin.
[47] Stane se, že dopis je doručen s velkým časovým odstupem od data nálezu, třeba i 6 měsíců (CAS 2013/A)3249).
[48] Rozhodci jsou placeni dle sazebníku zveřejněného na webových stránkách CAS s účinností od 1.3. 2013, viz. http://www.tas-cas.org/arbitration-costs (případně str. 138 a násl. publikace Code of Sports-related Arbitration and Mediation Rules, CAS, 5th edition, 2013).
[49] Viz. RIGOZZI A. - HASLER E.: Komentář Kodexu CAS, s. 1074, resp. dle autorů se zdá, že nikdy nelze počítat s plným hrazením nákladů i vítězné straně sporu s ohledem na měřítka čl. 64 (5) Kodexu CAS, tj. záleží na průběhu řízení, finanční situaci stran, složitosti případu atd. Např. částka z nejmenovaného případu z praxe CAS za práci rozhodců a administrativní náklady Kanceláře CAS ve výši CHF 35 000 za konstatování, že CAS nemá jurisdikci, bez vyřešení samotného sporu, je velmi odrazující.
[50] COCCIA M.: The jurisprudence of the Swiss Federal Tribunal on challenges against CAS awards, v publikaci BERNASCONI M. (Ed.), International Sports Law and Jurisprudence of the CAS, 4th CAS and SAV/FSA Conference Lausanne 2012, Bern: Colloquium - Editions Weblaw, 2014, s. 208.
[51] viz. RIGOZZI A., Challenging Awards of the Court of Arbitration for Sport, Journal of International Dispute Settlement, Vol. 1, No. 1 (2010). Rychlobruslařka Pechsteinová (o které bylo zmíněno výše, že žaluje sportovní asociaci ISU u německých soudů a Švýcarsko u Evropského soudu pro lidská práva) neúspěšně napadala rozhodování CAS (dokonce dvakrát) u ŠFT a nyní se tedy pokouší o zvrácení pro ni neúspěšného vývoje v jiných jurisdikcích. K tomu vydal CAS prohlášení dne 27. 3. 2015, dostupné na http://www.tas-cas.org/en/media)media-releases.html.
[52] PILA se aplikuje na tzv. mezinárodní arbitráže (Swiss International arbitration), tj. když rozhodčí tribunál má sídlo ve Švýcarsku (tedy CAS v Lausanne) a jedna ze stran sporu má sídlo či bydliště mimo Švýcarsko. Nicméně od 1. ledna 2011 ve světle nové úpravy civilního procesu má ŠFT jurisdikci také k přezkumu vnitrostátních rozhodčích nálezů (Swiss Domestic Arbitration, tj. kdy všechny strany sporu mají sídlo či bydliště ve Švýcarsku), pokud se ovšem strany sporu nedohodnou na jurisdikci soudu ve švýcarském kantonu, viz COCCIA M., The jurisprudence of the Swiss Federal Tribunal on challenges against CAS awards.
[53] 4P.172/2006, Cañas, 22. 3. 2007. ŠFT tedy na jednu stranu nic nenamítá proti odkazům ve stanovách sportovních asociací na jurisdikci CAS k řešení sporů ve světle rychlosti a odbornosti CAS, ale současně si ponechává kontrolu nad přezkumem rozhodování CAS, aby jurisdikce ŠFT nebyla vyloučena pouhým odkazem ve stanovách, viz COCCIA M.: The jurisprudence of the Swiss Federal Tribunal on challenges against CAS awards.
[54] Tak tomu bylo například u kauzy Meca-Medina a Majcen, kdy CAS akceptoval jurisdikci k revizi svého rozhodnutí na základě dohody stran ve světle tvrzení vědecké studie, která ukázala, že zakázané látky lze najít v těle závodníka na základě požití stravy skládající se ze surovin pěstovaných na území, kde byly organizovány sportovní soutěže a kde závodníci absolvovali test na tyto látky zakázané anti-dopingovou úpravou, viz. RIGOZZI A., Challenging Awards of the Court of Arbitration for Sport, Journal of International Dispute Settlement, Vol. 1, No. 1 (2010), CAS 2000/A)1270 Meca Medina & Majcen v FINA.
[55] MESTRE A.: The Law of the Olympic Games, Den Haag, T.M.C. Asser Press, 2009, s. 58 ve světle kauzy Lazutina u ŠFT (A and B v. IOC and FIS, 4P. 267-270/2002, 27.5. 2003). V odst. 3.3.3. případu Lazutina ŠFT registruje také literaturu zpochybňující nezávislost CAS, avšak nedal na názory tam uvedené.
[56] ERBSEN A.: The Substance and Illusion of Lex Sportiva, ve výše cit. publikaci The Court of Arbitration for Sport 1984-2004. Dále také KAUFMANN-KOHLER G., Arbitral Precedent: Dream, Necessity or Excuse? 23 (3) AI 357, 365 (2006). Přístup ke kompletní judikatuře pak mají jen ti, kteří se okolo CAS pohybují, nikoliv ti, kteří spoléhají na oficiální internetové stránky CAS.