Judikatura a stanoviska
Nájem nebytových prostor; znalecký posudek
publikováno: 03.11.2014
Splňuje-li znalecký posudek předložený účastníkem řízení předpoklady stanovené v § 127 odst. 2 a § 127a o. s. ř., pohlíží se na něj jako na znalecký posudek vyžádaný soudem; to platí i tehdy, jde-li o revizní znalecký posudek.
Rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-129/14 PPU
publikováno: 23.10.2014
Pravidlo, podle kterého uplatňování zásady ne bis in idem v schengenském prostoru vyžaduje, aby uložená sankce již byla vykonána, nebo byla právě vykonávána, není v rozporu s Listinou základních práv. Pokud sankce spočívá v trestu odnětí svobody a pokutě, obou uložených jako hlavní sankce, nestačí pouze zaplacení pokuty k učinění závěru, že sankce již byla vykonána.
Užití akademického titulu
publikováno: 23.10.2014
Pokud fyzická osoba získala nárok na užití akademického titulu a rozhodne se mít tento údaj uvedený, resp. zapsaný u svého jména v rejstříku (společenství vlastníků jednotek, obchodním či jiném), nemůže jí být tento nárok upřen.
Mimosmluvní odměna v řízení o odstranění neoprávněné stavby
publikováno: 20.10.2014
Soud v řízení o odstranění stavby může rozhodnout několika způsoby. Přitom není vázán návrhem účastníků. Hodnotu předmětu řízení tak lze vysledovat až z konečného rozhodnutí. Není-li možné hodnotu předmětu řízení stanovit již při jeho zahájení, resp. v době započetí úkonu právní služby, lze dospět k jedinému závěru, a to, že hodnotu jeho předmětu nelze vyjádřit v penězích. Je tak třeba přiznat mimosmluvní odměnu advokáta podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, v němž hodnotu jeho předmětu nelze vyjádřit v penězích.
Kolik stojí průtahy v řízení?
publikováno: 16.10.2014
Z hlediska posouzení naplnění čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod v případech újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je podstatné, zda při jejím určení byly zohledněny všechny relevantní okolnosti případu.
Doručování výzvy k zaplacení soudního poplatku účastníkovi zastoupenému advokátem
publikováno: 13.10.2014
Pokud pak jde o doručování účastníkům řízení, tak s ohledem na ust. § 50b odst. 4 písm. b) o. s. ř. lze souhlasit s právním názorem žalobce, že má-li účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen jeho právnímu zástupci, ale i jemu, což se vztahuje i na výzvu k zaplacení soudního poplatku. Tuto výzvu bylo tedy třeba doručit nejen právnímu zástupci žalobce, ale i žalobci samému. Soud I. stupně tudíž pochybil, když výzvu k zaplacení soudního poplatku nedoručil přímo též odvolateli, ale toliko jeho právnímu zástupci, neboť šlo o případ, kdy odvolatel sám měl v řízení něco vykonat.
Nejvyšší státní zastupitelství: Výkladové stanovisko k poskytování informací ze strany státních zastupitelství vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny
publikováno: 11.09.2014
1 SL 718/2014 Sbírka výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství I. Při poskytování informací vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny státní zástupci vycházejí ze zásady, že vyšetřovací komise zřizovaná v souladu s čl. 30 odst. 1 Ústavy pro vyšetření věcí veřejného zájmu nesmí zasahovat do působnosti státního zastupitelství (§ 3 odst. 1 zákona o státním zastupitelství), zejména přezkoumávat rozhodnutí státního zástupce stíhat nebo obžalovat určité osoby; není oprávněna ani vykonávat dohled nad výkonem působnosti státního zastupitelství v trestních věcech. II. Státní zástupce může vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny na základě její písemné odůvodněné žádosti sdělit jen podstatné informace ze spisů sloužících pro potřebu postupu státního zastupitelství [§ 138 písm. b) až g), n), o) Kancelářského řádu státního zastupitelství], nebrání-li tomu účel trestního řízení (§ 1 odst. 1 trestního řádu), jakož i povinnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. O rozsahu, v jakém budou informace poskytnuty, rozhodne státní zástupce vykonávající v dané věci dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, které v takové věci vykonává dohled.
Nejvyšší státní zastupitelství: Stanovisko ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů při výkonu působnosti státního zastupitelství
publikováno: 05.09.2014
1 SL 708/2014 Sbírka výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství I. Znalecké zkoumání duševního stavu osoby podezřelé z trestného činu ve stadiu prověřování je výjimečně možné postupem podle § 105 odst. 1 tr. řádu za použití § 158 odst. 3 písm. b) tr. řádu. II. Znalce lze přibrat výlučně jen v těch případech, kdy existují důvodné pochybnosti o duševním stavu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, vůči níž by jinak bylo zahájeno trestní stíhání (např. již z konkrétního způsobu spáchání činu je zřejmé, že osoba čin pravděpodobně spáchala pod vlivem bludu nebo halucinace).