Judikatura a stanoviska
Z judikatury ESLP
publikováno: 08.12.2015
Článek 5 Úmluvy (právo na svobodu a osobní bezpečnost)
FRANÇOIS v. France
Rozsudek z 23. dubna 2015 č. 26690/11
Zastoupení advokáta před Ústavním soudem
publikováno: 23.11.2015
Advokát jako účastník nebo vedlejší účastník nemusí být v řízení před Ústavním soudem povinně zastoupen jiným advokátem.
K otázce výkladu pojmu „jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii“ (§ 85b odst. 1 tr. ř.) a k otázce, zda o návrhu ve smyslu § 85b odst. 3 tr. ř.
publikováno: 06.10.2015
Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 306/214 ze dne 25. 6. 2015
Z judikatury ESLP
publikováno: 05.10.2015
Článek 2 Úmluvy (právo na život) LAMBERT proti Francii Rozsudek z 5. června 2015 č. 46043/14
Právo na obhajobu – neodkladné a neopakovatelné úkony
publikováno: 28.08.2015
V řízení před soudem mohou být jako důkazy použity zásadně jen takové výpovědi svědků či dalších osob, včetně rekognicí, jejichž provedení měla obhajoba možnost být přítomna a aktivně účastna. Pouze ve výjimečných případech lze připustit důkaz, jehož se obhajoba nemohla účastnit. Takto provedený důkaz však nemůže obstát jako stěžejní důkaz o vině. Teprve pokud úsilí o opakování důkazu bylo marné či onen úkon nelze opakovat z povahy věci, je možné připustit odsouzení obžalovaného založené rozhodující či plnou měrou na důkazu (výpovědi svědka či jiných osob), jehož se obhajoba nemohla účastnit, a to pouze za splnění dalších přísných kumulativních podmínek (řízení jako celek lze považovat za spravedlivé a existují skutečnosti dostatečně vyvažující nevýhody spojené s připuštěním takového důkazu, včetně možnosti řádného a spravedlivého posouzení jeho věrohodnosti a spolehlivosti). Aplikace § 211 odst. 2 písm. b) trestního řádu nesmí sloužit k obcházení práv obhajoby. V opačném případě dochází k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z hlediska zachování práva stěžovatele na spravedlivý proces je rozhodující, zda je soudní řízení, respektive trestní řízení, jedná-li se o trestní věc, spravedlivé jako celek, nikoliv v jednotlivosti úkonů.
Zmocněnec poškozeného jako svědek
publikováno: 25.08.2015
Neslučitelnost postavení zmocněnce poškozeného a svědka je ve smyslu ust. § 50 odst. 2 věta za středníkem omezena výhradně na hlavní líčení a veřejné zasedání, při kterém má vypovídat. Je-li zmocněnec vyslýchán u hlavního líčení nebo veřejném zasedání, nemůže současně realizovat práva zmocněnce poškozeného. Zmocněnec může zastupovat poškozeného před svědeckou výpovědí i po ní.
Náhrada nákladů poškozeného v trestním řízení
publikováno: 21.08.2015
Náklady vzniklé poškozenému v souvislosti s trestním řízenm jsou samostatným specifickým institutem (majetkovou újmou sui generis), který netvoří součást škody způsobené trestným činem.
Odpovědnost státu za škodu – důkazní břemeno
publikováno: 19.08.2015
Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. Obecné soudy v takové situaci určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.