Judikatura a stanoviska

Úhrada nákladů obhajoby

publikováno: 29.02.2016

Při rozhodování o povinnosti obviněného k úhradě odměny a hotových výdajů uhrazených obhájci ustanovenému státem je třeba přihlédnout k tomu, v jakém rozsahu byl obviněný uznán vinným a v jakém rozsahu byl obžaloby zproštěn. Jiný postup by představoval zásah do vlastnického práva a práva na spravedlivý proces zaručených Listinou v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1.

K otázce změny pracovního poměru podle § 39 odst. 5 zákoníku práce

publikováno: 04.02.2016

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 8. prosince 2015 sp. zn. II. ÚS 3323/14
Oznámí-li zaměstnanec v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a nepodá-li zaměstnanec ani zaměstnavatel speciální žalobu v uvedené dvouměsíční lhůtě, pak se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh podle § 39 odst. 5 zákoníku práce nelze zaměňovat s určovací žalobou podle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Je tomu tak proto, že žaloba na určení podle zákoníku práce je k určovací žalobě podle § 80 písm. c) o. s. ř. ve vztahu speciality, a také proto, aby po uplynutí dvouměsíční lhůty (při splnění zákonem stanovených podmínek) mohla nastoupit domněnka o sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou.

Úplnost výroku rozhodnutí správního orgánu

publikováno: 15.01.2016

Povinnost uvést ve výrokové části rozhodnutí správního orgánu právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno (§ 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), je splněna i tehdy, když je příslušné ustanovení právního předpisu uvedeno v tzv. návětí (záhlaví) rozhodnutí, které je třeba pokládat za součást výrokové části rozhodnutí.

Retroaktivita – vedení exekuce na majetek manžela

publikováno: 14.01.2016

Přechodné ustanovení článku LII, bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. je v rozporu se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Tato retroaktivní změna použitelných způsobů exekuce a rozsahu exekučně postižitelného majetku manžela povinného mohla vést k vyloučení zákonné výluky ze společného jmění manželů a tak k porušení práva manžela vlastnit a pokojně užívat majetek ve smyslu článku 11 Listiny.

K otázce uplatnění námitky započtení, které nebylo předmětem původního návrhu

publikováno: 13.01.2016

Jestliže se obecný soud v odůvodnění svého pravomocného rozhodnutí vypořádal s námitkou započtení, kterou uplatnil žalovaný jako procesní obranu vůči žalobou uplatněnému nároku žalobce ve smyslu ustanovení § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věcně se tak vyjádřil k tomu, zda má žalovaný započitatelný nárok vůči žalobci, nebrání tato skutečnost tomu, aby se žalovaný domáhal tohoto svého nároku žalobou v samostatném soudním řízení. V tomto případě se nejedná o překážku věci rozsouzené (§ 159a odst. 5 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013; nyní § 159 odst. 4 o. s. ř.), neboť uvedený nárok žalovaného nebyl předmětem původního řízení. Jestliže obecný soud dospěl právě na základě této skutečnosti k závěru, že nebyly splněny podmínky řízení o takové žalobě původního žalovaného, o této žalobě bez relevantního zákonného důvodu odmítl věcně rozhodnout a řízení o ní zastavil, porušil tímto svým postupem základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Pořádková pokuta za opožděné dodání listin advokátem

publikováno: 12.01.2016

Samotné pozdní založení důkazního materiálu do spisu advokátem nelze bez dalšího stíhat pořádkovou pokutou. A to přesto, že k takovému podání došlo bezprostředně před nařízeným jednáním, na něž se soudní senát připravoval dle stavu spisu před založením předmětných listin, a to ani v případě, že by nařízené jednání muselo být kvůli tomu odročeno. V takovém případě se totiž může advokát snadno ocitnout v nebezpečí střetu dvou protichůdných právních imperativů, a to na jedné straně dodržení povinností vyplývajících ze zákona o advokacii a stavovských předpisů (splnění příkazu klienta, který není v rozporu s právními předpisy, v intencích projednávané věci tedy dodáním důkazního materiálu, byť i opožděně), na druhé straně striktního dodržení pokynů soudu. Advokát se zde de facto vystavuje riziku buďto kárného postihu pro porušení svých stavovských povinností tím, že pokynu klienta nevyhoví, anebo naopak riziku uložení pořádkové pokuty ze strany soudu v důsledku toho, že příkaz svého klienta splní.

Zastoupení advokáta před Ústavním soudem

publikováno: 11.01.2016

Advokát jako účastník nebo vedlejší účastník nemusí být v řízení před Ústavním soudem povinně zastoupen jiným advokátem.

Nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka

publikováno: 08.12.2015

Je porušením práva na spravedlivý proces, pokud se při posuzování otázky nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka soud nezabýval otázkou dobré víry nabyvatele.