Judikatura a stanoviska
K výkladu subjektivní promlčecí lhůty podle § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve prospěch poškozeného
publikováno: 12.07.2016
Pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 106 odst. 1 obč. zák. č. 40/1964 Sb. je rozhodující den, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Předpoklady úspěšného uplatnění práva na náhradu škody na zdraví jsou porušení právní povinnosti ze strany zdravotnického zařízení tím, že zdravotnický pracovník porušil povinnost poskytovat zdravotní péči v duchu lege artis, dále prokázání existence škodlivého následku na straně pacienta a v neposlední řadě příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklým škodlivým následkem. Z uvedeného vyplývá, že zákonné slovní spojení „vědomost o vzniklé škodě“ nepokrývá pouze informace o ustáleném zdravotním stavu pacienta, ale obsahuje také další předpoklady možnosti uplatnění práva před civilním soudem.
K otázce posouzení neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí
publikováno: 12.07.2016
Při výkladu smluv má přednost takový výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Absence vymezení přesného spoluvlastnického podílu na společných částech domu nezakládá neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí kupní, na základě které byla později mezi stejnými smluvními stranami uzavřena kupní smlouva.
K civilní odpovědnosti sportovců za sportovní úrazy
publikováno: 09.06.2016
K tomu, aby porušení pravidel sportovní hry vedoucí ke škodě na zdraví mohlo být považováno za porušení prevenční povinnosti ve smyslu § 415 obč. zák. č. 40/1964 Sb., musí mít určitou vyšší intenzitu, tedy musí podstatným způsobem vybočovat z běžného způsobu hry.
K podmínkám vydání rozsudku pro zmeškání
publikováno: 09.06.2016
Rozsudek pro zmeškání je prostředkem, který slouží k dosažení efektivnějšího a rychlejšího rozhodování sporů, k jeho vydání však lze přistoupit pouze tehdy, odpovídá-li to vzhledem k ostatním okolnostem případu požadavkům vyplývajícím z obecných zásad civilního procesu. Při zvažování vydání rozsudku pro zmeškání je nezbytné respektovat nejen podmínky pro jeho vydání stanovené zákonem, ale také základní procesní práva účastníků řízení ve smyslu ust. § 1 a 3 o. s. ř.
Z judikatury Soudního dvora EU
publikováno: 09.06.2016
Unijní právo umožňuje zajištění žadatele o azyl, vyžaduje-li to ochrana národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku.
J. N. proti Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie č. C-601/15 PPU z 15. 2. 2016 (velký senát)
Neplatnost rozhodčí doložky – exekuce
publikováno: 09.06.2016
Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétní způsob jeho určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na fyzickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a odkazuje na touto fyzickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná podle ust. § 39 obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) pro obcházení zákona. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem určeným na základě takovéto absolutně neplatné rozhodčí doložky není způsobilým exekučním titulem, neboť rozhodce neměl k jeho vydání pravomoc.
Zápis do veřejného rejstříku
publikováno: 09.06.2016
Ust. § 25 odst. 1 a § 48 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, taxativně stanoví výčet skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku. Vzhledem k tomu se do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným zapisuje pouze údaj o tom, že na podíl byl vydán kmenový list, nikoli údaj o tom, že na podíl kmenový list vydán nebyl.
Odpovědnost vlastníka stromů
publikováno: 09.06.2016
Vlastník stromu je povinen předcházet pádu větví a v rámci prevence provést opatření alespoň snižující možnost vzniku škody. Nejde přitom o absolutní povinnost vlastníka počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat.