Judikatura a stanoviska
K otázce vzájemného návrhu účastníka řízení
publikováno: 21.12.2016
Jestliže účastník řízení uplatňuje svůj nárok v řízení před soudem za situace, kdy o části tohoto nároku již bylo pravomocně rozhodnuto zamítavým rozsudkem, znamená to, že i kdyby bylo dodatečně prokázáno, že jej tento účastník důvodně uplatnil v celém žalovaném rozsahu, jeho žalobě bude možné vyhovět jen ve zbývající, doposud nerozhodnuté části. Rozhodnutí nad její rámec brání překážka věci rozsouzené (§ 159a odst. 4 o. s. ř.), jejímž smyslem je zajištění právní jistoty pro účastníky řízení tam, kde již bylo o určitém nároku či jeho části pravomocně rozhodnuto. Uvedená překážka však již sama o sobě nemá vliv na to, v jakém rozsahu lze uplatněný nárok v mezích stávajícího předmětu řízení přiznat. Snížení výsledné částky, která má být přiznána, o část, o které již bylo rozhodnuto, by přicházelo v úvahu jen v případě, jestliže by rozsudkem, jenž ji měl založit, bylo žalobě vyhověno. V opačném případě by pro takové snížení nebyl dán žádný důvod a jeho provedení by mohlo mít za následek porušení práva dotčeného účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
K náhradě nákladů advokáta při zastupování více účastníků řízení
publikováno: 08.12.2016
Obecný soud není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení, v daném případě § 12 odst. 4 advokátního tarifu, podle něhož za společné úkony při zastupování více osob náleží advokátovi mimosmluvní odměna za každou zastupovanou osobu, avšak snížená o 20 %, ale je povinen aplikovat právní předpis jako celek; podle čl. 95 odst. 1 věty za středníkem Ústavy ČR je sice obecný soud při rozhodování oprávněn nepoužít podzákonný předpis pro jeho nesoulad se zákonem, pokud tak ovšem hodlá učinit, musí tento svůj postup řádně odůvodnit.
Případy, kdy obecný soud dospěje k závěru, že náhrada nákladů právního zastoupení je nepřiměřeně vysoká, upravuje § 60 odst. 7 s. ř. s., podle něhož, jsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo zčásti nepřiznává. Soud tak může uplatnit tzv. moderační (zmírňovací) právo. Také při postupu podle § 60 odst. 7 s. ř. s. je ovšem třeba zajistit procesní garance vyplývající z konstantní judikatury Ústavního soudu, podle níž moderační nákladové právo soudu představuje výjimku prolamující základní pravidlo pro rozhodování o náhradě nákladů řízení, tj. podle úspěchu (neúspěchu) ve věci; obecný soud je povinen poučit účastníky o zvažovaném použití moderačního práva a vytvořit pro účastníky procesní prostor, aby se k němu mohli vyjádřit.
Nepřípustnost odposlechů získaných podle trestního řádu v občanském soudním řízení a příslušnost soudu pro přípravné řízení trestní
publikováno: 08.11.2016
1. Odposlech získaný podle trestního řádu je přípustným důkazem v civilním řízení pouze tehdy, pokud bylo proti odposlouchávanému vedeno trestní řízení.
2. Zákonná pravidla pro určení příslušnosti soudu pro přípravné řízení trestní platila i před vydáním nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 4/2014 o zákonnosti vyhlášky – jednacího řádu státního zastupitelství, a jako taková musí být respektována. Úvaha Ústavního soudu o časových účincích nálezu se vztahuje k posuzované vyhlášce, a ne k jiným zákonným předpisům, když příslušnost soudu je stanovena trestním řádem, a ne jednacím řádem státního zastupitelství. K případné nepříslušnosti jako k vadě řízení lze přihlédnout v rámci přípustných opravných prostředků, popř. při hodnocení přípustnosti provedení důkazu, jenž by byl nařízen nepříslušným soudem.
Náhrada nákladů řízení ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
publikováno: 07.11.2016
Spoluvlastníci se nemohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví, aniž by se zároveň dohodli o jeho vypořádání; i když tedy mezi nimi není spor o to, že je namístě spoluvlastnictví zrušit, a neshodují se jen ve způsobu vypořádání, musí se obrátit na soud s žalobou jak na zrušení, tak i vypořádání spoluvlastnictví. To znamená, že předmětem řízení je i nárok na zrušení spoluvlastnictví, skutečný spor mezi účastníky je však jen ohledně způsobu vypořádání; tuto skutečnost je třeba zohlednit i při rozhodování o nákladech řízení. V takovém případě by posuzování úspěchu v řízení jen podle toho, že to byl žalobce, kdo podal žalobu na zrušení spoluvlastnictví, které bylo v této části vyhověno, bylo zjevně mechanické, formální a odhlíželo by od podstaty sporu mezi účastníky, ke které bylo vedeno dokazování.
K aplikaci ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. obecnými soudy
publikováno: 04.11.2016
Jestliže soud učiní závěr, že žalobce jako věřitel nesplnil svoji zákonnou povinnost podle § 142a odst. 1 o. s. ř., když nevyužil všechny jemu známé adresy žalovaného a nezaslal předžalobní výzvu na všechny tyto adresy, i přes to, že žalobce vynaložil rozumně požadovatelné úsilí a cílenou snahu, aby dlužníka upomenul a naplnil tím smysl povinné předžalobní výzvy podle § 142a o. s. ř., kterým je prevence před zbytečnými spory a ochrana před podáváním šikanózních žalobních návrhů, je takový výklad soudu natolik extenzivní, že se dostává do extrémního rozporu s účelem a smyslem zákona. Rozhodnutí soudu v takovém případě porušuje právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.
Snížení mzdy
publikováno: 01.11.2016
Skutečnost, že zaměstnanci nadále nebude poskytována část mzdy (její složka) stanovená zaměstnavatelem v závislosti na hodnocení pracovních výsledků zaměstnance nebo na základě jiných hledisek (že mu tuto část mzdy zaměstnavatel odebírá), je zaměstnavatel povinen zaměstnanci oznámit před začátkem výkonu práce, za kterou mu tato část mzdy dosud příslušela, a až do tohoto oznámení má zaměstnanec právo na mzdu v dosavadní (sjednané nebo stanovené) výši
Z judikatury ESLP
publikováno: 31.10.2016
Článek 9 Úmluvy (právo na svobodu náboženského vyznání)
EBRAHIMIAN proti Francii
Rozsudek z 26. 11. 2015, č. 64846/11
Z judikatury ESLP
publikováno: 25.10.2016
Článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života)
Versini-Campinchi a Crasnianski v. Francie