Judikatura a stanoviska
Překážka věci rozhodnuté a znovuotevření řízení o určení otcovství po více než 50 letech
publikováno: 05.02.2019
Nález Ústavního soudu ze dne 8. 1. 2019 sp. zn. I. ÚS 2845/17.
Potravinové banky - povinnost obchodních řetězců darovat potraviny
publikováno: 31.01.2019
Nález Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16.
Evropský soud pro lidská práva: K odposlechům komunikace mezi advokátem a klientem
publikováno: 19.01.2019
Profesní tajemství nebrání záznamu a přepisu zákonně odposlouchávané komunikace mezi advokátem a jeho klientem tam, kde obsah komunikace zakládá domněnku, že se advokát podílel na trestné činnosti, a za podmínky, že není dotčeno právo klienta na obhajobu.
Soudní dvůr EU: K otázkám nároku na placenou dovolenou
publikováno: 13.01.2019
Pracovník nemůže automaticky přijít o nabytý nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok proto, že o ni nepožádal. Pokud však zaměstnavatel prokáže, že pracovník nečerpal placenou dovolenou za kalendářní rok záměrně a s plnou znalostí věci poté, co mu bylo umožněno jeho nárok na tuto dovolenou skutečně uplatnit, nebrání unijní právo ztrátě tohoto nároku ani s tím související neexistenci finanční náhrady v případě ukončení pracovního poměru.
Nejvyšší správní soud: Diskriminace spotřebitele jako zájemce o nájem bytu
publikováno: 10.01.2019
K diskriminaci spotřebitele, který je zájemcem o nájem bytu, může dojít již tím, že je bez objektivního důvodu poskytovatelem dotazován na národnostní původ. K přijetí závěru o diskriminaci není nezbytné, aby byla prohlídka bytu z důvodu příslušnosti zájemce k určitému etniku odmítnuta či došlo k jinému jednání, při kterém by byl diskriminační přístup otevřeně projeven; postačí, že byl zájemce dotazován na svůj národnostní původ.
Soudní dvůr EU: K finanční náhradě dědicům za nevyčerpanou dovolenou zemřelých
publikováno: 09.01.2019
Dědici zemřelého pracovníka mohou od jeho bývalého zaměstnavatele požadovat finanční náhradu za placenou dovolenou za kalendářní rok, kterou tento pracovník nevyčerpal. Nárok zemřelého pracovníka na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou totiž může přejít na jeho dědice v rámci dědictví.
K pojistnému plnění z pojištění hypotečního úvěru
publikováno: 07.01.2019
Nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 3009/17.
Ústavní soud: Očkovací povinnost a participační práva dítěte ve sporu rodičů o jeho očkování
publikováno: 05.01.2019
Zjistí-li Ústavní soud, že v přezkoumávaném řízení před obecnými soudy došlo k porušení ústavně zaručených práv dítěte, jehož se řízení týkalo, je v souladu s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte povinen zasáhnout. Není vyloučeno, aby výhrada svědomí jednoho z rodičů vůči zákonné očkovací povinnosti byla úspěšně uplatněna i v situaci názorového sporu mezi rodiči ohledně očkování jejich dítěte; v takovém případě však bude nutné vážit svobodu svědomí rodiče oponujícího očkování (čl. 15 odst. 1 Listiny) nejen s veřejným zájmem na ochraně zdraví, ale také s totožnou svobodou svědomí druhého rodiče, při zohlednění, že právo na péči o dítě a jeho výchovu náleží oběma rodičům (čl. 32 odst. 4 Listiny). Dostatečně naléhavé důvody pro oprávněnost namítané výhrady svědomí navíc nelze založit na předchozí špatné zkušenosti s očkováním spočívající v projevu méně závažných vedlejších účinků očkování u dotčeného dítěte, ani na poukazu na velmi závažnou reakci jiné osoby na zcela odlišné nepovinné očkování, ani na samotných pochybnostech o přínosu očkování pro dotčené dítě. Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, ve smyslu čl. 12 Úmluvy o právech dítěte se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, ale zahrnuje také další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v záležitosti dítěte a jak byl zohledněn jeho zjištěný názor (vyjádřilo-li jej dítě). Za dodržení tohoto práva odpovídá soud. Je-li dítě způsobilé být v řízení vyslechnuto přímo soudem a není-li to rozporné s jeho nejlepším zájmem, pak by to měl být rovněž přímo soud, kdo dotčenému dítěti přístupnou formou vysvětlí, jak v jeho záležitosti bylo rozhodnuto a jak přitom byl zohledněn jeho názor. Právo dítěte být slyšeno v záležitosti, která se jej týká, podle čl. 12 Úmluvy o právech dítěte není obecně vázáno na žádný věkový limit dítěte; konkrétní podoba jeho realizace nicméně vždy musí reflektovat věk, vyspělost a nejlepší zájem dítěte. Je-li účastníkem soudního řízení nezletilé dítě zastoupené ustanoveným kolizním opatrovníkem, které je schopné pochopit, že je vedeno soudní řízení, které se jej týká, vyžaduje jeho právo na projednání jeho věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny také určitou komunikaci a kontakt mezi tímto dítětem a jeho opatrovníkem, a to způsobem a v míře odpovídající věku, vyspělosti, preferencím a nejlepšímu zájmu dítěte. Pokud takové dítě vůbec neví, že je řádným účastníkem řízení a že jej v tomto řízení někdo zastupuje a jak, či dokonce že je vůbec vedeno řízení v jeho věci, pak zpravidla dochází k porušení jeho práva dle čl. 38 odst. 2 Listiny. I dítě má právo být důležitým subjektem a účastníkem řízení, nikoli jen objektem ochrany a pasivním pozorovatelem rozhodování o své záležitosti.