Judikatura a stanoviska
Odměna zástupce za zastupování v přestupkovém řízení
publikováno: 30.06.2017
exkluzivně Nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2017 sp. zn. II. ÚS 1795/16.
Soudy neposvětily nulovou toleranci alkoholu na pracovišti
autor: Richard W. Fetter publikováno: 22.05.2017
exkluzivně Zákoník práce zaměstnancům ukládá povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
Nález ÚS k důvodům přípustnosti dovolání
publikováno: 15.05.2017
exkluzivně Nesprávné právní posouzení věci podle § 241 a odst. 1 o. s. ř. se může týkat jakékoliv otázky hmotného nebo procesního práva, jejíž odlišné posouzení by se mohlo promítnout do výsledku řízení. Může přitom vyvstat i v souvislosti se skutkovými zjištěními, přesněji řečeno se způsobem, jakým k nim odvolací soud dospěl. Jde o to, zda byla v konkrétním případě respektována zákonem stanovená pravidla pro hodnocení důkazů, včetně zákazu svévole, jenž lze jako obecný princip vyvodit přímo ze zásady právního státu. I když dovolatel podle názoru dovolacího soudu nesprávně posoudí, zda se jím předestřený dovolací důvod či otázka, od nichž se má odvíjet přípustnost dovolání, týká právního posouzení věci, toto pochybení s ohledem na nejednoznačnost rozhraničení právních a skutkových otázek nesmí mít vůči němu takové důsledky, že se proti rozhodnutí odvolacího soudu již nebude moci bránit prostřednictvím ústavní stížnosti. Dovolací soud musí za současné zákonné úpravy provést uvedené hodnocení v rámci posouzení splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., a nikoliv již při posuzování jeho obsahových náležitostí podle § 241 a odst. 2 a 3 o. s. ř. V posledně uvedeném případě posuzuje splnění předmětných obsahových náležitostí pouze z toho hlediska, zda dovolatel jasně a určitě uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a zda vymezil dovolací důvod, nikoliv zda dovolatelem předestřená právní otázka či právní posouzení nejsou ve své podstatě pouhou polemikou se skutkovými zjištěním.
NS určil pravidla elektronické komunikace s účastníky řízení
publikováno: 03.05.2017
Plénum Nejvyššího soudu schválilo ve čtvrtek 5. ledna 2017 stanovisko k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě.
K principu omezené důvěry v dopravě a trestní odpovědnost řidiče za dopravní nehodu
publikováno: 01.05.2017
Řidič osobního motorového vozidla může v souladu s principem omezené důvěry v dopravě spoléhat na to, že pokud s dostatečným předstihem (řádně) dává ostatním účastníkům silničního provozu najevo svoji vůli odbočit vlevo, a ověřil si, že neexistuje překážka, která by mu v tom bránila, může v odbočovacím manévru pokračovat. Povinnost dbát zvýšené opatrnosti stanovenou v § 21 odst. 1 zák. o silničním provozu nelze podle názoru Ústavního soudu interpretovat tak, že řidič musí zohlednit i možné úmyslné porušení pravidel jinými účastníky silničního provozu.
Dospějí-li soudy současně k závěru, že podstatnější vliv na vznik škodlivého následku mělo úmyslné protiprávní jednání poškozeného, a nedbalost je dovozena jen z toho, že obžalovaný si nepočínal dostatečně obezřetně, protože nevzal v úvahu jednání poškozeného, není možné učinit závěr o vině tak, jak to provedly obecné soudy v projednávané věci.
Fatálnější dopad než podmíněné odsouzení pak může mít na odsouzeného v těchto věcech navazující rovina civilní. Především náhrada imateriální újmy na zdraví odvozená od výroku o vině může dosáhnout i několika milionů korun a kromě lidského traumatu spojeného s tragickou dopravní nehodou navíc ještě dlouhodobě zatěžuje člověka (stěžovatele), který byl účastníkem dopravní nehody. Proto musí být vina stěžovatele bezpečně prokázána.
Kárné provinění advokáta a trestní řízení
publikováno: 28.04.2017
Řízení o kárném provinění advokáta není z hlediska judikatury Evropského soudu pro lidská práva řízením o trestním obvinění. Usnesení kárného senátu kárné komise České advokátní komory, kterým byl advokát uznán vinným kárným proviněním, jehož se dopustil jednáním porušujícím povinnosti uložené mu ust. § 16 a 17 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, proto nevytváří překážku „rei iudicatae“ s účinky „ne bis in idem“, pro kterou by bylo nutné podle § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu zastavit jeho trestní stíhání pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku, jehož se měl advokát dopustit v postavení schovatele přisvojením si svěřených peněžních částek vůči týmž osobám, ve vztahu k nimž spáchal i uvedené kárné provinění, za které byl kárně postižen.
Úkon právní služby
publikováno: 27.04.2017
Úkon, který učinil vůči příslušnému orgánu účastník řízení, aniž by z daného úkonu bylo zjevné zastoupení účastníka řízení, nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu.
Evropský soud pro lidská práva: Systematické prověřování korespondence vězeňkyně s advokátem
publikováno: 27.04.2017
Systematické sledování korespondence vězeňkyně s jejím právním zástupcem bez odpovídající ochrany proti zneužití.