Judikatura a stanoviska
Sportovní bridž nespadá pod sport a nemůže být osvobozen od daně ve smyslu směrnice o DPH
publikováno: 26.10.2017
Soudní dvůr EU však nevyloučil, že členské státy mohou mít za to, že sportovní bridž spadá pod pojem „kulturní služby“ ve smyslu této směrnice.
Flagrantní případ nemístně přepjatého formalismu při interpretaci a aplikaci jednoduchého práva
autor: JUDr. Miroslav Vala publikováno: 20.10.2017
exkluzivně Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. 23C 73/2015-37
Úrok z prodlení z výživného a insolvenční řízení
autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D. publikováno: 17.10.2017
exkluzivně Novelou občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) zákonem č. 460/2016 Sb. byla s účinností od 30. 12. 2016 v § 921 odst. 2 o. z. jednoznačně deklarována možnost oprávněných osob domáhat se úroků z prodlení z výživného.
Pro odsouzení za pokus vraždy je třeba prokázat obžalovanému úmysl
publikováno: 02.10.2017
I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti muže odsouzeného za pokus vraždy a zrušil napadená rozhodnutí Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces a zásada, že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem.
Ústavní soud odmítl návrh na povolení obnovy řízení ve věci regulovaného nájemného, protože navrhovatelé nebyli účastníky řízení před ESLP
publikováno: 02.10.2017
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) odmítlo návrh na povolení obnovy řízení původně vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 1197 /14, neboť návrh byl podán osobami k tomu zjevně neoprávněnými.
ÚS: K pojmu skutečná škoda na vozidle
publikováno: 01.09.2017
Nález Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2017 sp. zn. II. ÚS 795/16
Právní názor, podle něhož se vedle nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla nelze domáhat náhrady škody odpovídající rozdílu mezi jeho tržní hodnotou před poškozením a po opravě, nerespektuje principy práva na náhradu škody a zejména se zcela míjí s ekonomickou realitou, přičemž by však mělo platit, že právo, jehož výklad a používání by ekonomickou realitu mělo respektovat, protože v opačném případě se stane kontraproduktivní, případně až virtuální. Jsou-li totiž nahrazeny pouze náklady na opravu věci, a nikoliv již rozdíl v její tržní hodnotě, nepřináší věc svému vlastníku stejný užitek a škoda způsobená protiprávním jednáním mu tak není nahrazena v plném rozsahu.
ÚS: K otázce překvapivého rozhodnutí odvolacího soudu ohledně aplikace institutu dobrých mravů na námitku promlčení
publikováno: 28.08.2017
Nález Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. III. ÚS 1020/16
Uplatnění námitky promlčení se může příčit dobrým mravům jen v případech odůvodňujících významný zásah do principu právní jistoty; posoudí-li odvolací soud takovou námitku odlišně od názoru soudu prvního stupně, jakož i od právní argumentace účastníků řízení, aniž jim dá příležitost vyjádřit se k jeho odlišnému náhledu, porušuje jejich právo být slyšen podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Tento závěr se uplatní rovněž při vadné aplikaci tzv. moderačního práva soudu podle § 150 o. s. ř., není-li vytvořen procesní prostor pro účastníky řízení, aby se k jeho eventuálnímu uplatnění vyjádřili.
Vypořádá-li soud námitky žalobce, nikoli však již obranné námitky druhé strany sporu, upírá tím fakticky možnost procesní obrany proti uplatněnému žalobnímu návrhu; takový postup je v rozporu s ústavně zaručeným právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Zároveň tím dochází k porušení rovnosti všech účastníků v řízení zaručené v čl. 37 odst. 3 Listiny.
Pokud dovolací soud při posuzování přípustnosti dovolání pomine konkrétně formulované námitky porušení základních práv a svobod v rozhodnutí odvolacího soudu, poruší tím povinnost chránit základní práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 4 Ústavy.
ÚS: K vymezení otázky zásadního právního významu v dovolání – rozdíl mezi otázkou skutkovou a právní
publikováno: 24.08.2017
Nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2017, sp. zn. II. ÚS 3643/15
Vzhledem k tomu, že rozhraničení mezi skutkovými a právními otázkami není vždy zřejmé, nemůže být účastník dovolacího řízení sankcionován, pokud má v dobré víře – byť mylně – za to, že uplatnil otázku zásadního právního významu (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. 10. 2010 ve věci stížnosti č. 35836, Adamíček proti České republice; stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Postup dovolacího soudu, který považuje uplatnění dovolacího důvodu, jehož podstatou je skutková otázka, za vadu podání, ovšem právě k takovému nežádoucímu následku vede.
Ústavně konformní výklad § 241a občanského soudního řádu (srov. usnesení ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13, U 5/68 SbNU 541), podle kterého námitka, jejíž podstatou je tvrzení o porušení ústavně zaručených práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu, může být uplatnitelná i jako dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, musí mít zároveň přesah i do rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolací soud, i když vyhodnotí dovolatelem předestřenou otázku jako otázku skutkovou, není zbaven povinnosti přinejmenším posoudit, zda namítané pochybení odvolacího soudu nemohlo založit porušení ústavně zaručených práv a svobod dovolatele.
Provádí-li posouzení otázky, zda je dovolací argumentace povahy právní či skutkové, které není posouzením formálních náležitostí dovolání (jako je např. opožděnost nebo neoprávněnost dovolatele) a má zásadní význam pro přípustnost dovolání, pouze předseda senátu, znamená takový postup porušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce.