Judikatura a stanoviska

Glosa: K rozsudku Nejvyššího soudu ve věci následků smlouvy uzavřené oběma manželi, jednal-li jeden z nich v duševní poruše

publikováno: 16.07.2018

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2651/2017

Evropský soud pro lidská práva: K nepřípustnosti obhajovat se v trestním řízení osobně

publikováno: 09.07.2018

Zákonem stanovená nepřípustnost obhajovat se v trestním řízení osobně, ale pouze prostřednictvím obhájce, není v rozporu s čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. c) Úmluvy.

K povinnosti řidiče zajistit připoutání spolujezdce bezpečnostním pásem z hlediska jeho trestní odpovědnosti

publikováno: 02.07.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2018 sp. zn. II. ÚS 492/17.

Priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy

publikováno: 26.06.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2018 sp. zn. II. ÚS 658/18.

K náhradě nákladů právního zastoupení při neexistenci přísudkové vyhlášky (normální je nesoudit se)

publikováno: 26.06.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1374/17

K otázce doměření nesprávně vyměřeného soudního poplatku

publikováno: 15.06.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018 sp. zn. II. ÚS 4026/17.

Náhrady nákladů řízení spojených s právním zastoupením státu, veřejných institucí či veřejnoprávních korporací

publikováno: 04.06.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2018 sp. zn. I. ÚS 3202/17.

Ústavní soud: Ke konceptu „nepoměrných obtíží“ určení hodnoty sporu pro rozhodnutí o výši přiznaných nákladů řízení podle advokátního tarifu

publikováno: 29.05.2018

Pojem „nepoměrné“ obtíže ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu implicitně předpokládá proporcionální poměřování mezi úsilím vynaloženým na zjištění hodnoty předmětu sporu a významem, který takové zjištění pro průběh sporu má. Jinými slovy, čím větší je disproporce mezi odměnou určenou dle § 8 advokátního tarifu, ve srovnání s odměnou dle § 9 téhož předpisu, tím spíše lze tolerovat jisté časové a finanční náklady vynaložené na ocenění předmětu sporu. Znalecký posudek představuje v tomto směru nepochybně nejpřesnější způsob stanovení hodnoty předmětu sporu, nejedná se však o způsob jediný. Soud může, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, vycházet i z jiných důkazů, shledá-li je hodnověrnými. Není tedy vyloučeno, aby soud pro účely ocenění sporem dotčených nemovitostí využil např. účastníkem předložené stanovisko realitní kanceláře, a to zejména za situace, kdy ostatní účastníci řízení obsah tohoto stanoviska nerozporují. Obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly. K právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je totiž i významně podhodnocený odhad ceny nemovitosti mnohem šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje.