Oblekem projevíte vaši individualitu a příslušnost k advokátnímu stavu

Každý advokát si je vědom toho, že by měl dobře reprezentovat sebe a svou kancelář. Jakou roli v tom, podle Vás, hraje správný výběr oblečení a co o nás, advokátech, naše oblečení vypovídá?
Bohužel nemohu s Vámi souhlasit, že si je každý advokát vědom, že by měl dobře reprezentovat sebe i svou kancelář. Oblečení člověka vypovídá o mnohém. Zejména v úvodu si o jeho nositeli podle oblečení jeho protějšek tvoří názor veškerý, protože jiná data zpravidla nemá. Pokud i jiná data tento protějšek má, stejně se nedokáže ubránit pocitům, kterými na něho oblečení působí. Z těchto, ale i jiných důvodů je oblečení významným komunikačním prostředkem. Na každém potom je, aby si zvolil, co a jak tímto oblečením komunikovat. Uvědomme si, že být správně a vkusně oblečen je téměř to nejjednodušší, co advokát může udělat pro to, aby přesvědčil okolí o svých kvalitách. Musí ovšem vědět, jak na to. Za velice důležitou skutečnost považuji i to, že mnoho právních bitev neprobíhá přece před soudem, ale na kolbištích advokátních kanceláří, a tak, jako protistrana reaguje na úroveň kanceláře, její adresu apod., reaguje i na oblečení advokáta, jeho hodinky, automobil atd. Může se to zdát povrchní, ale funkce úspěšného advokáta byla téměř vždy spjata s vyšší společenskou třídou a k té zkrátka tyto věci patřily a patří.

O módě se v poslední době mezi advokáty hovoří téměř výlučně v souvislosti s advokátními taláry, ale asi by nebylo vhodné tuto problematiku redukovat pouze na ně. Myslíte si, že se čeští advokáti umějí správně oblékat i mimo jednací síně? Změnilo se u nás v tomto směru něco v posledních letech?
Soud rozhoduje při řízení nestranně a kritérium vhodného oblečení (tedy ani talár) by nemělo v tomto ohledu hrát roli. Záměrně říkám nemělo, protože soudy tvoří soudci a to jsou – světe div se, také lidé, a proto ani oni nejsou resistentní proti vyjadřovacím schopnostem, které má oblečení zúčastněných advokátů, a to i vzhledem ke skutečnosti, že talár je povinný jen u jednání před trestními soudy, u obou soudů nejvyšších a soudu Ústavního. Proto otázka vhodného, správného, elegantního, decentního a padnoucího obleku u soudu i mimo soudní síně je naprosto legitimní, a to nejen z důvodu, že advokát je bezesporu společensky prestižní profese, u které se jaksi očekává i určitá úroveň ošacení. S postupující dobou se oblečení advokátů až na výjimky spíše zhoršuje a mohu Vás ujistit, že staromilectví není mou vlastností. Jen se domnívám, že správné a vkusné oblečení o člověku mnohé vypovídá a projevování určité slušnosti a úcty patří k ,,dobrému tónu“.

Můžete jednoduše popsat rozdíl mezi konfekcí a ručně šitým oblečením? Kdy zvolit jedno nebo druhé a proč?
Nejde primárně o to, zda je oblek konfekční, či ušitý krejčím. Podstatné je to, aby oblek takzvaně ,,seděl“, a v tom je kámen úrazu. Konfekční oblek zkrátka perfektně sedět nemůže. Představte si jednoduchý případ. Dotyčný má konfekční velikost saka 54. Velikost 54 znamená, že má jasně stanovenou délku obvodu hrudníku, a ta je 110 cm. Jak ovšem může konfekce při této obvodové míře vědět, zda její nositel má tvar hrudníku ve tvaru elipsy, či tvaru do písmene O? Dále má tato velikost saka 54 jasně stanovenou délku rukávu, a ta je 64 cm. Může snad konfekce znát délku rukou nositele? Délka saka v této velikosti 54 je 80 cm. Může snad konfekce vědět, jak vysoký daný jedinec je či zda má krátké tělo (vrchní část od pasu nahoru) a dlouhé nohy, či naopak? Pokud by měl daný muž dle konfekčních tabulek naprosto konfekční velikost, pak by s tím problém nebyl. On ji ale zpravidla nemá. V nedávné době jsem se seznámil s dvěma muži. Otcem a synem. Synovi bylo 34 let a jeho otci 67. Syn byl o hlavu vyšší než jeho otec a měl i vzhledem ke svému věku poměrně sportovní postavu. Jeho otec, ač důstojný muž, již jaksi neměl postavu mladistvou, nicméně oba měli naprosto totožné míry přes prsa, pas i boky. To znamená, že měli naprosto stejnou konfekční velikost. Domnívat se, že sako, které vypadalo dobře na otci, vypadalo stejně dobře i na jeho synovi, by bylo mylné. Vypadalo komicky, a to je hlavní důvod, proč by muž, který dbá svého zevnějšku, neměl existenci dobrého pánského krejčího podceňovat. Dříve muži chodili oblečeni minimálně ve správných velikostech a obleky jim seděly. Proč? Protože konfekce se teprve rodila a většina mužů chodila ke krejčímu. Dá se tedy říci, že konfekci mohu v ojedinělých případech zvolit a být správně oblečen v případě, že skutečně mám ,,ideální“ konfekční míry, anebo v případě, kdy chci být oblečen nedbale.

Řekněme, že celé roky nakupuji kvalitní konfekční obleky a módní doplňky a mám naprosto konfekční velikost. Co by mě mělo přimět k tomu, abych dal přednost ručně šitému oblečení?
Pro to je mnoho důvodů a několik jich uvedu. Jednak je to záležitost jisté prestiže, ale připouštím, že toto není nejdůležitější faktor. Za důležité ovšem považuji zejména nepřebernou škálu možností látek, které vyhovují mým potřebám. Jsem silný a potím se, a tudíž potřebuji nosit tenké látky celoročně, a opačně, v případě, kdy jsem např. hubený a zimomřivý. Je má kůže senzitivní na určité příměsi? Mám určitou konkrétní představu o vzhledu a kvalitě látky? Vím, jak dlouhé mají být kalhoty či jak dlouhé rukávy saka mám mít? Chci mít sako jednořadé či dvouřadé? Po zodpovězení těchto otázek může každý jednoduše dojít k odpovědi na Vaši otázku. Bohužel domněnka, že sličná obsluha v konfekčním obchodě zná sama správné odpovědi, např. na tyto otázky, je naivní, takže nejistota, která tímto může vzniknout, jaksi předpovídá i pravděpodobný nezdar při správné volbě doplňků a jejich sladění.

Upřímně, myslíte si, že klient pozná, pokud advokát není dobře oblečen? Není to spíše tak, že stejně jako advokát sám i klient věnuje v obchodním jednání pozornost spíše jiným věcem?
Jsem si jist, že klient i kdokoli jiný pozná, zda to advokátovi sluší či ne, zda je elegantní a decentně oblečený apod.  To vnímáme všichni a všude, samozřejmě vyjma určitých ojedinělých případů. Jako právník Vám mohu potvrdit to, že důležitější jsou samozřejmě znalosti a schopnosti advokáta, avšak opakuji: šaty jsou výrazným výrazovým prostředkem, kterým působíme na okolí, a to bych rozhodně nepodceňoval.

Člověk si nemůže nevšimnout, že některým pánům prostě oblek „padne“, jako by se s ním narodili, někdo i v drahém obleku může působit rozpačitě. Dá se nošení obleku učit a naučit?
Otázka celkového padnutí a možné jisté rozpačitosti byla částečně již zodpovězena ve Vaší předchozí otázce, nicméně naučit se oblek nosit je obdobné tomu, když ženy dělají své první krůčky v botách s vysokým podpatkem. Některé to jde ihned, protože je to v podstatě a zjednodušeně její přirozeností, či své první krůčky začala v útlém dívčím věku a než dorostla do dospělé ženy, tak se to naučila. Některá žena zpočátku vypadá rozpačitě, ale časem se to naučí každá. Pokud tedy chce vypadat hezky a žensky. A každá taková žena i ví, jaké střevíčky jsou ,,ty“ správné. Stejné je to u mužů v šatech.

Teď k praktické stránce věci. Pokud chci kvalitní a padnoucí oblečení, asi musím být ochoten si za kvalitu připlatit. Otázka je jednoduchá: kolik stojí kvalita a kde ji mám hledat?
V konfekčním prostředí je dnes velká nabídka a, pokud skálopevně netrvám na nákupu v ČR, (ale i zde je to možné), nemusí být vždy nezbytné investovat vysoké desetitisícové sumy. Pokud budeme hovořit v cenách před slevami, které jsou pro ČR příznačné, tak se dá kvalitní oblek pořídit od cca 20 000 Kč. U levnějších obleků kvalitu opravdu nehledejme. Tedy až na výjimky. Ve slevách je možno odečíst i 50-60 %, avšak uvědomme si, že je to výprodej, tzn. lidé před námi o toto zboží neměli zpravidla z určitého důvodu až takový zájem a obchodníka to vedlo ke zlevnění. Cena obleku od dobrého krejčího z kvalitní látky nemůže být zpravidla menší než 50 000 Kč (jen práce krejčího trvá cca  40 hodin, něco stojí látka, kvalitní knoflíky apod.). Záměrně jsem opět zdůraznil dobrého krejčího, protože špatných krejčích je dost a ti mohou své výrobky nabízet za ceny i diametrálně rozdílné. Výsledek je ovšem doslova tristní a myslím si, že než jít ke špatnému krejčímu, je lepší si koupit konfekci. Budu v ní totiž zpravidla vypadat lépe. A kam pro padnoucí oblek z kvalitní látky jít? Každá liška chválí svůj chvost, nicméně v rámci ČR existuje pro naše obleky fakticky konkurent pouze jeden a toho zmiňovat nebudu. Rád bych ovšem čtenáře ujistil o tom, že v případě, že by krejčí odvádějící skutečně špičkovou práci v ČR existovali ve větším počtu, tak bych to uvedl, protože pro nás by konkurence byla inspirující. I my se stále učíme, avšak v rámci ČR není bohužel od koho.   

Na Vašich internetových stránkách zmiňujete módní poradenství a styling, který má korespondovat s účelem a dojmem, společenským postavením. Můžete přiblížit, jak takové poradenství probíhá? Může se na něj klient nějakým způsobem dopředu připravit?
Módní poradenství a styling jsou relativně nová označení, která se mi osobně příliš nelíbí. Nicméně vzhledem k častému tápání dnešních mužů v tom, jak se správně obléci na danou příležitost, vyvstala obecná potřeba pro jejich usměrnění a radu. Muž by si měl umět správně zodpovědět například to, jaké je jeho postavení ve společnosti a co od něho okolí očekává, respektive jakým dojmem by měl na ně působit. Nebýt nikdy ,,přeoblečen“, nebo být naopak oblečen nedostatečně či nesprávně. To jsou asi základní kontury toho, co je potřeba oblečením v tomto směru sledovat, a to je objektem činnosti módního poradce a stylingu, který tvoří. Například lze uvést, že jinak vypadá oblek do denního profesního prostředí advokáta a jinak advokátův oblek pro volný čas, v rámci kterého navštíví například dobrý restaurant.  U advokátů by ovšem tento rozdíl neměl být výrazný. A právě proto to vyžaduje orientaci v klasické pánské módě a tradičním stylu i smysl pro detail, a to nemusí být pro mnoho lidí vůbec jednoduché.

Měl by si, podle Vás, muž vybrat oblek sám, nebo přizvat na pomoc partnerku?
Nemyslím si, že by pomoc ženy v tomto případě byla nezbytná. Ženy zpravidla pánskému oblečení rozumí toliko z pohledu, zda se jim dotyčný muž v šatech líbí či nikoli. To je zcela určitě důležitý faktor, protože jednou z funkcí oblečení je líbit se ženám a to je vhodné si upřímně říci. Nicméně tak, jako si my, muži, nedokážeme většinou reálně představit pocity, které žena hodnotí při výběru například podprsenky, kdy dotyčná velice detailně v soukromém prostředí zkušební kabinky před zrcadlem z mnoha úhlů a pohledů zkoumá tvar svých prsou, požadovanou svůdnost té části dekoltu, kterou své okolí umožněním pohledu potěší apod., nedokáže zpravidla zase ona zohlednit naše potřeby či představy.  A upřímně – nebylo by nám zprostředkování těchto představ a potřeb ženě žinantní? Výběr oblečení či jeho zkoušení je totiž pro většinu lidí velice intimní záležitostí a nezažil jsem naštěstí případ, kdy by žena nazouvala muži při zkoušení obuvi boty, což je v tradičních obuvnictvích všude ve světě běžné, a muž by byl vystaven situaci, kdy by prodávající ženě ukázal své, po celém dni propocené ponožky. Proto v dobrých oděvních obchodech prodávají zboží zákazníkům zpravidla příslušnici stejného pohlaví již od pradávna.

Pochopil jsem, že módní styling nekončí u advokáta výběrem obleku, košil, kravaty či manžetových knoflíčků. Jak je to s dalšími módními doplňky?
V případě advokáta tímto módní styling a poradenství takřka končí. Advokát není rockovou hvězdou apod., a proto je střídmá decentnost zcela na místě. Je samozřejmé, že dobrý krejčí, který je i poradcem a stylistou, poradí i s výběrem obuvi, která se v případě klasické pánské módy takř­ka nemění, či s výběrem hodinek anebo např. distingované vůně či účesu. Nicméně i tyto obory jsou profesemi vyžadující vysokou odbornost a je proto vhodné svěřit se do rukou jednotlivých odborníků, kteří svou prací přispějí ke zdárnému celkovému výsledku, tzn. správné image advokáta.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na Váš seriál o oblékání v příštích číslech Bulletinu advokacie a na webu bulletin-advokacie.cz.

Více informací na www.rexim.eu.

Najdete nás také na facebooku.