NOZ v praxi: Závdavek

Dle důvodové zprávy má závdavek tři funkce, a to důkazní, zajišťovací a penální. 

Důkazní funkce spočívá v tom, že závdavek je dokladem o uzavření smlouvy, což nabývá na významu zejména v situaci, kdy smlouva nebyla uzavřena písemně a může být obtížné její existenci později prokázat. 

Zajišťovací funkce spočívá v tom, že slouží jako jistota, že smluvní povinnost bude splněna.

Penální funkce pak spočívá v tom, že se jedná o sankci, aniž by vždy bylo nutné vyčíslit konkrétní výši škody.

Osobně mi závdavek připomíná rezervační poplatky využívané realitními kancelářemi při převodech nemovitostí. Alespoň dle mých zkušeností se však realitní kanceláře příliš nadšeně netvářily na nápady, že pokud nebude obchod realizován z důvodu na jejich straně, nestačí rezervační poplatek vrátit, ale musí uhradit něco i ony (tehdy smluvní pokutu). Z podstaty závdavku však povinnost vrácení dvojnásobku vyplývá. Nicméně dle důvodové zprávy je úprava závdavku dispozitivní, realitní kanceláře tedy mohou zkusit úpravu smluvně změnit tak, že závdavek sice dostanou, ale sami žádný dvojnásobek hradit nebudou. Otázkou je pak soulad takového ustanovení, kdy bude poskytnut závdavek bez příslušného protiplnění, s dobrými mravy. Taktéž bez významu nemusí být to, že rezervační poplatek se minimálně v některých případech skládá do několika dnů po podpisu rezervační smlouvy, nikoli při jejím uzavření. Že by to v takovém případě závdavek nebyl?

JUDr. Petr Veselý, advokát v Praze