Nový předseda NSS sbírá nápady k úpravám soudního řádu správního

Jedním z Mazancových cílů po nástupu do funkce bylo nastolit dialog s krajskými soudy, na který v posledních letech nebylo moc času. Schůzky s funkcionáři i pracovní porady soudců začaly nyní, v listopadu, a budou pokračovat ještě v prvních měsících roku 2019. Cílem je získat podklad pro návrhy zákonodárných oprav a změn s cílem řízení před správními soudy zefektivnit.

„Momentálně je naší časově a organizačně nejnáročnější agendou projekt „spanilých jízd“ po všech krajských soudech. Chci, aby soudci Nejvyššího správního soudu vyjížděli do krajů a setkávali se se svými kolegy ve vzájemných diskusích, slyšeli jejich náměty ke zlepšení práce i k případným nedostatkům, které jsme v našich vztazích v minulosti zaznamenali, aby se poznali s novými soudci a aby oni poznali nás. Slibuji si od toho ale také nápady k případným úpravám soudního řádu správního, protože přec jen řízení „na kraji“ a u nejvyššího soudu se podstatně liší. Výstupy projektu by měly sloužit také k vytvoření věcných návrhů k úpravě zákona, které bych pak rád projednal s Ministerstvem spravedlnosti,“ uvedl pro BA nový předseda NSS Michal Mazanec.

Soudní řád správní vznikal v letech 2000 a 2001. Vícekrát byl novelizován, změny se ale dosud nedotkly koncepce správního soudnictví a jeho základních principů. Za dobu téměř 20 let se právní a společenské prostředí výrazně proměnilo, zákonná úprava v některých svých momentech může řízení zpožďovat a komplikovat. Ostatně snaha o změnu procesního předpisu částečně souvisí i s přetížeností NSS.

„Počet nových věcí u Nejvyššího správního soudu stoupá v podstatě od roku 2010 a v  posledních čtyřech nebo pěti letech už dost dramaticky, takže oproti stavu před osmi lety, kdy se počet kasačních stížností pohyboval někde nad 2000 nových věcí ročně, v letošním roce očekáváme dokonce více než 4000 nových věcí. U krajských soudů je situace obdobná, od roku 2010 (7800 věcí) do roku 2017 (10 600 věcí) došlo také k rapidnímu nárůstu,“ doplnil Mazanec.

Nárůst počtu stížností nelze podle Mazance účinně řešit zvýšením počtu soudců - vícekrát se to ukázalo v české historii i v zahraničí. „Často tato cesta končí v bažinách rozbředlé a nesjednotitelné judikatury, v honbě za 'vyřizováním' tisíců nebo i desetitisíců zcela banálních věcí, které bez újmy na právech pro kohokoli mohou konečným způsobem být ukončeny před nižšími instancemi," řekl Mazanec.

Předchůdce nynějšího předsedy NSS JUDr. Josef Baxa řadu let vkládal energii do prosazení myšlenky Nejvyšší rady soudnictví, která by reprezentovala justici vůči exekutivě a parlamentu. Mazanec je ke zřízení rady v současných podmínkách skeptický. „Myslím také, že ani veřejnost nechápe tento problém jako zvlášť tíživý, zejména za situace, kdy je otázka zřízení Nejvyšší rady soudnictví nepřesně interpretována jako snaha o posílení soudcovské samosprávy," popsal Mazanec.

O soudcovskou samosprávu přitom podle něj nejde a jít nemůže. „V principu jde o důsledné prosazení ústavního principu dělby moci, totiž o to, aby justice tvořila plnohodnotnou složku státní moci, jasně oddělenou od moci výkonné a moci zákonodárné, a v systému brzd a vyvažování mocí byla také vybavena k tomu potřebnými nástroji zajišťujícími její nezávislost," uzavřel Mazanec.

Zdroj: ČTK + redakce BA; foto: NSS

P.S. Celý rozhovor s novým předsedou NSS najdete v Bulletinu advokacie č. 12/2018.