Novinky v právních formách advokátních kanceláří v Německu - inspirace i pro Českou republiku?

1.   Úvod

Rizika odpovědnosti z chybného po­radenství stoupají, v případě, že hrozí škoda ve výši několika stovek milionů eur už často ani nelze pojistit veške­rou potenciálně vzniklou škodu. Kro­mě toho si partneři v posledních le­tech díky mimořádným insolvencím velkých mezinárodních kanceláří, kte­ré mají pobočky rovněž v Německu (Howrey, Dewey Leboeuf), uvědomili riziko odpovědnosti, pramenící z dese­tiletého nájmu prostor ve 30. poscho­dí frankfurtského mrakodrapu. Cesta k zamezení odpovědnosti, ohrožující samotnou existenci společnosti v pří­padě chybného právního poradenství, byla dlouhá.

Teprve necelých 20 let připouští ju­dikatura v Německu i jinou právní for­mu než GbR - (srovnatelnou s českým sdružením advokátů). Zatímco bavor­ský nejvyšší zemský soud (ObLG) v ro­ce 1994 judikoval, aby GmbH (s. r. o.) byla pro advokáty přípustnou právní formou společnosti,[1] a později připustil dokonce i AG (a. s.),[2] stanovil nejvyš­ší spolkový soud (BGH) svým rozsud­kem z 18. 7. 2011,[3] že GmbH&Co KG je pro advokáty formou nepřípustnou.

Zájem partnerů neodpovídat osobně za dluhy kanceláře nelze tak podle ně­meckého práva spojit s právní formou osobní obchodní společnosti, která je za­jímavá především z daňového hlediska.

2.    Formy společností dle německého práva

Advokátní kanceláře mohou mít ny­ní v Německu následující právní formy:

Jako hlavní záměr zákonodárce existu­jí, dříve velmi rozšířené, GbR a zejmé­na od roku 1994 partnerské společnos­ti (Partnerschaftsgesellschaft, PartG), které dle § 8 odst. 2 zákona o partner­ských společnostech (PartGG) omezu­jí odpovědnost partnera, zpracovávají­cího příslušný mandát, za nesprávné právní poradenství. Jednající partneři tak nemají možnosti, jak omezit veš­kerou odpovědnost volbou právní for­my společnosti. Kromě toho vznikají potíže při stanovování partnera, který je pověřený jen určitou právní oblastí, zejména ve velkých kancelářích, zalo­žených na rozdělení práce.

GmbH advokátů pak poskytuje sice požadované omezení odpovědnosti, neplní však přání ohledně daňově op­timální struktury, stejně tak jako AG.

V praxi upřednostňují větší kancelá­ře v Německu právní formy následov­ně: Ze 79  advokátních kanceláří, uvede­ných v tzv. azurové listině za rok 2013 (azur-Liste 2013) (jež poskytuje nej­lepší přehled o velkých kancelářích), je v současnosti 35 z nich partnerský­mi společnostmi, pět GmbH, jen tři GbR a dvě AG. Jen 45 z těchto 79 nej­významnějších velkých kanceláří pů­sobících v Německu si zvolilo němec­kou právní formu. Jedna kancelář má právní formu evropského hospodářské­ho zájmového sdružení.[4]

3.   Alternativy dle zahraničního práva

Až 33 ze 79 kanceláří si zvolilo právní formu dle zahraničního práva. Kromě tří kanceláří s právní formou spolku po­dle švýcarského práva (Verein schweize­rischen Rechts) a jednoho partnerství (partnership) dle britského práva, se těší značné oblibě zejména britská Li­mited Liability Partnership (LLP). Ze 79 uvedených kanceláří je 29, čili více než třetina, organizována v této brit­ské právní formě, často i kanceláře bez centrály nebo jediné pobočky v Anglii. Zmíněná forma totiž nabízí to, co ně­mecké právo zatím nabídnout nemůže: strukturu v daňovém ohledu velmi blíz­kou německé osobní obchodní společ­nosti, spojenou s omezením odpověd­nosti, která je v odborné literatuře sice sporná, v praxi však dosud akceptova­ná. I dle obchodněprávní judikatury SDEU[5]nepředstavuje z právního hle­diska žádný problém, pokud je kance­lář, činná v Německu, vedena v britské právní formě.

4.    Zákon o partnerské společnosti s profesním ručením omezeným (PartGmbB)

Stejně jako vedla v Německu konku­rence Ltd. k modernizaci a zpružnění práva GmbH (s. r. o.), pohnula k činům německého zákonodárce i konkurence LLP. Zabránit dalšímu útěku němec­kých kanceláří pod anglické korporát- ní právo chtělo Spolkové ministerstvo spravedlnosti, v úzké spolupráci s advo­kátní komorou, a to prostřednictvím ná­vrhu zákona o zavedení „partnerských společností s profesním ručením ome­zeným“ (PartG mbB). Návrh zákona byl mezičasem mírně změněn, násled­ně v červnu 2013 schválen německým parlamentem a do účinnosti vstoupil 19. 7. 2013.

Partnerská společnost s profesním ručením omezeným má být alternati­vou k dále existující „klasické“ part­nerské společnosti. Omezení odpověd­nosti majetkem společnosti za profesní pochybení nabízí pri splnění dvou pod­mínek: Zaprvé musí být uzavřeno po­jištění profesní odpovědnosti s pojist­nou částkou ve výši minimálně 2,5 mil. eur za každého partnera, zadruhé mu­sí firma společnosti obsahovat dodatek „s profesním ručením omezeným“ popř. „mbB“. Klient není chráněn jen tímto způsobem, z pojištění se uhradí ško­da klientovi i v případě, že je advokát s úhradou pojistného v prodlení, nebo pokud jedná s hrubou nedbalostí. Pod omezení odpovědnosti nespadá odpo­vědnost za smlouvy, které nebyly uza­vřené s partnerskou společností, ale s jednotlivými partnery, nebo za tako­vé smlouvy, jež nemají dostatečný vztah k mandantům, jako jsou smlouvy se zaměstnanci nebo nájemní smlouvy.[6]

5. Výhled

Zda bude nová právní forma úspěšná, závisí na tom, jak se vyvine judikatura k omezení odpovědnosti partnera v LLP a vývoji provozních nákladů LLP. Ta­ké veřejnost si musí nejprve zvyknout na novou právní formu.

V každém případě je třeba si dát v právním styku s kancelářemi, jež zvolí formu partnerské společnosti s profes­ním ručením omezeným, pozor na to, že omezení její odpovědnosti se vzta­huje jen na profesní odpovědnost a ne­ní tak totožné s omezeným ručením u GmbH (s. r. o.).

6. Český pohled

Situace českého advokáta, když vstu­puje do společnos­ti více advokátů, je srovnatelná s jeho německým kole­gou. Sdružení ad­vokátů je pro něj daňově výhodné, odpovídá však neo­mezeně jak za chy­by v právním po­radenství (i svých partnerů), tak i za ostatní závazky. Po­kud chce svou od­povědnost ome­zit volbou některé právní formy ob­chodní společnosti, nabízí se mu v sou­časné době v ČR jen s. r. o. nebo k. s. - pokud nechce LLP.

Forma obchodní společnosti je opro­ti sdružení daňově nevýhodná, proto­že se ze zisku společnosti musí odvádět 19% daň z příjmu právnických osob, sa­mozřejmě za podmínky vyplácení zis­ku, minimálně u zisku za rok 2013 pak ještě sráží daň ve výši 15 %.

Volba s. r. o./k. s. jako právní formy má další nedostatky. Zejména se jedná o chybějící flexibilitu právní úpravy roz­dělení zisku nebo v porovnání se sdruže­ním o úpravu vyloučení společníka. Dá­le například dle aktuálně platného práva nemůže společník jednoduše ze společ­nosti vystoupit nebo dát výpověď, proto například v případě sporu mezi partne­ry zůstane viset ve společnosti, co může být na obtíž oběma stranám. Jako advo­kát smí pracovat jen v s. r. o.

Lze ponechat otevřené, zda tyto ne­dostatky a případná větší „mezinárodnost“ označení LLP budou dostateč­nou motivací pro volbu této zahraniční právní formy. Z německé zkušenosti se však můžeme poučit: Specifika ad­vokátní činnosti si zaslouží zvláštních ohledů, a advokáti jsou schopni tato specifika prosadit i u zákonodárce. Praxe ukáže, zda bude alespoň v no­vém právu obchodních společností od roku 2014 překonán nedostatek chybě­jící flexibility.

ARTHUR BRAUN, Rechtsanwalt, bpv Braun Partners, Praha * MATHIAS AMADOR, Hamburg