Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny připravoval stát několik let

V EU je uváděno více než 12.000 nepůvodních druhů, z čehož deset až 15 procent je považováno za invazní. V Česku podle předkládací zprávy přesahuje počet známých nepůvodních druhů dva tisíce, podíl invazních je obdobný.

Evropské nařízení, které vstoupilo v platnost v srpnu 2016, zavedlo seznam invazních nepůvodních druhů. Jejich záměrné využívání omezuje skrze zákazy jednotlivých způsobů nakládání s nimi. V případě včasného zjištění nového zavlečení či vysazení druhu usiluje o co možná nejrychlejší vymýcení. Členské státy si mohou nastavit, jaká opatření mají být přijímána.

V Česku se mají opatření týkat například severoamerických druhů raků, které přenášejí patogen takzvaného račího moru, mývalů severních a psíků mývalovitých. Z rostlin předkládací zpráva zmiňuje bolševník velkolepý, u nějž jsou známa i zdravotní rizika, či netýkavku žláznatou.

Novela svěřuje monitoring druhů Agentuře ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s dalšími organizacemi. Zajištěno by mělo být rovněž informování veřejnosti a možnost, aby se podílela na zjišťování informací o výskytu invazních nepůvodních druhů.

Implementace evropského nařízení se dotkne také dalších českých zákonů, například zákona na ochranu zvířat proti týrání. Vzhledem k tomu, že může být nezbytnou součástí opatření k odstranění či regulaci invazních druhů živočichů i usmrcování, je nutné do zákona doplnit tyto případy mezi důvody, pro které usmrcení zvířete připouští. V zákoně o myslivosti se doplní oprávnění uživatele honitby, mysliveckého hospodáře i myslivecké stráže usmrcovat nepůvodní druhy.

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay