Novela zákona o zaměstnanosti
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 20.07.2017
Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti, je upravena zejména zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., (dále jen „z. o. z.“). Účelem zákona je účinně regulovat právní vztahy vznikající v oblasti zaměstnanosti, vytvořit vhodné právní nástroje a instituty, které by napomohly rozvoji trhu práce a snižování nezaměstnanosti se současným zlepšováním podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Proto zákonodárné orgány věnují těmto otázkám náležitou pozornost. V poslední době jde o novelu č. 206/2017 Sb., která se významným způsobem dotýká advokátní praxe. Je to např. legislativní řešení některých problémů v činnosti agentur práce, povinností uchazečů o zaměstnání, zákazu diskriminace při hledání zaměstnání apod.
Účinnost novely
Novela z. o. z. byla publikována ve Sbírce zákonů dne 14. července 2017 jako č. 206/2017 Sb. Právní účinnost jednotlivých ustanovení je časově rozčleněna. Většina ustanovení nabývá účinnosti patnáctý den po jejím vyhlášení, to jest 29. července 2017. Ustanovení týkající se povinnosti uchazeče o zaměstnání v době pracovní neschopnosti a nová pravidla pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením dnem 1. října 2017. Ustanovení upravující oblast přestupků nabyla účinnosti 1. července 2017 v souvislosti s účinností nového přestupkového zákona.
Změny v činnosti agentur práce
Povolení k činnosti agentur práce se zjednodušuje. Slučuje se podle § 60 odst. 1 z. o. z. do jednoho povolení, a to ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky našich občanů nebo cizinců a ke zprostředkování do zahraničí.Jedno povolení ke zprostředkování zaměstnání tak opravňuje agentury práce ke všem činnostem, které s tím souvisejí (§ 58 odst. 1 z. o. z. a stávající znění § 60 odst. 1 z. o. z.)
Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě bude mimo podmínek uvedených v § 60 odst. 2 z. o. z. i skutečnost, že fyzická osoba v posledních třech letech nevykonávala funkci odpovědného zástupce u subjektu, kterému bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání v případech uvedených v § 63 odst. 2 písm. a) až f). Jde např. o činnost v rozporu s povolením nebo o činnost bez pojištění apod.
Složení kauce
Právnická nebo fyzická osoba, která bude žádat o povolení ke zprostředkování zaměstnání, bude povinna složit kauci ve výši 500 tisíc korun. Tím žadatel o povolení ke zprostředkování zaměstnávání prostřednictvím agentury prokáže finanční způsobilost k reálnému výkonu této činnosti a zajištění požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání.
Prokázání finanční způsobilosti formou kauce je důležitým předpokladem reálného výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání. Cílem opatření je zajištění záruky úspěšné existence agentury práce.
Odejmutí povolení
Povolení ke zprostředkování zaměstnání se např. odejme tehdy, když agentura práce nebude na tomto úseku vyvíjet činnost nebo když nejméně po dobu dvou let dočasně nepřidělí žádného svého zaměstnance k výkonu práce u uživatele (pasivita agentury). Generální ředitelství Úřadu práce může rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání rovněž odejmout, jestliže agentura poruší povinnost, která je jí uložena v § 307 až § 309 zák. práce. Je to např. tehdy, jestliže agentura v dohodě s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance neuvede informaci o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele, které by měly být rovnocenné.
Odpovědný zástupce agentury
V § 60 odst. 10 z. o. z. jsou stanoveny podmínky, které musí splňovat odpovědný zástupce, aby agentuře bylo vydáno povolení. Doplňuje se, že funkci odpovědného zástupce bude možné vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně.Splnění této podmínky se nebude vyžadovat u fyzické osoby, která je současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby. Je tedy vyloučena nejen dohoda o provedení práce ale i dohoda o pracovní činnosti. Touto úpravou se vytváří vyšší záruka služeb poskytovaných agenturami práce.
Dále se zavádí opatření, jehož prostřednictvím se zamezuje, aby funkci odpovědného zástupce u agentury práce, která je právnickou osobou, nemohly vykonávat osoby, jež seve funkci odpovědného zástupce neosvědčily.
Předstírané zprostředkování
Do ustanovení § 140 z. o. z. se nově zařazuje správní přestupek, jehož se dopustí právnická nebo fyzická osoba, která zastřeně zprostředkovává zaměstnání. Tento nový přestupek koresponduje s ustanovením novely § 5 z. o. z., podle něhož se zastřeným zprostředkováním zaměstnání rozumí činnost právnické nebo fyzické osoby spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) z. o. z. (např. neexistující povolení ke zprostředkování).
Bez dohody o provedení práce
Podle dřívější právní úpravy si mohl uchazeč o zaměstnání „přivydělávat“ v dohodě o provedení práce k podpoře v nezaměstnanosti ještě maximálně polovinu minimální mzdy. Tuto možnost novela z. o. z. odstraňuje. Je to i z toho důvodu, že výkon tohoto zaměstnání poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“, např. v. účasti na nemocenském pojištění. Pokud jeho měsíční odměna v této dohodě nedosahuje minimálně částky 10 tisíc korun, tak není nemocensky pojištěn. Rovněž tento způsob zaměstnání nesměřuje k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce.
Novela z. o. z. ponechává možnost, aby někteří uchazeči o zaměstnání byli zařazeni do evidence. Jestliže budou vykonávat činnost na základě pracovněprávního nebo služebního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční mzda nebo odměna připadající na jeden měsíc nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tito zaměstnanci si tedy mohou „vydělávat“ maximálně 5 500 Kč měsíčně a mohou být zařazeni do evidence uchazečů.
Nové povinnosti uchazečů o zaměstnání
Novela z. o. z. vymezuje v § 5 písm. h) další pojem, který má závažné důsledky v oblasti povinností uchazečů o zaměstnání v případě dočasné pracovní neschopnosti. Podle tohoto ustanovení (účinnost od 1. října 2017) musí uchazeč o zaměstnání dodržovat režim dočasné pracovní neschopnosti. Spočívá v tom, že se musí zdržovat vmístě pobytu, které má vyznačeno na potvrzení o pracovní neschopnosti a dále musí dodržovat režim vycházek, které mu vyznačil lékař.
Nově se v § 21 z. o. z. zavádí, že je-li to důvodné, lékař vyhotoví potvrzení o tom, že uchazeč není dočasně schopen plnit povinnosti ve vztahu k úřadu práce. Potvrzení musí obsahovat označení místa pobytu, rozsah a délku povolených vycházek.
Potvrzení vydá na žádost uchazeče ošetřující lékař rovněž tehdy, není-li schopen plnit povinnosti z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení. V tomto případě nemusí jít o pracovní neschopnost.
Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu, psychologickým vyšetřením a dalšími vyšetřeními hradí úřad práce.
V případě dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz je uchazeč o zaměstnání povinen vystavené lékařské potvrzení doručit krajské pobočce úřadu práce. Je to v den vyhotovení tohoto potvrzení lékařem, nejpozději do 8 dnů. Tuto povinnost musí uchazeč plnit s účinností od 1. října 2017.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Podle § 81 z. o. z. jsou zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (tzv. povinný podíl).
Novela z. o. z. zřizuje evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kdy tento podíl zaměstnavatel plní odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
Správcem evidence bude Ministerstvo práce a sociálních věcí. V evidenci budou vedeny identifikační údaje dodavatele a odběratele, cena výrobků, služeb nebo zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelná do plnění povinného podílu způsobem podle § 81 odst. 2 písm. b) z. o. z., datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka, datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek a čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Osobní údaje budou uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování podle z. o. z. a pro účely kontrolní činnosti, kterou vykonává Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Lhůta je stanovena na 6 let od jejich vložení.
Vzhledem k tomu, že údaje budou do příslušné evidence vkládány dodavateli plnění, tito budou rovněž odpovídat za správnost vkládaných údajů.
Způsob plnění povinného podílu
Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné budou moci poskytnout pro účely plnění povinného podílu v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše limitu, který činí 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Podmínkou je, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené pro tento účel Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pouze plnění vložené do příslušné evidence si bude moci odběratel započíst pro účely plnění povinného podílu odběrem výrobků, služeb nebo zadáním zakázek.
Pro splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, bude nově rozhodující průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců v kalendářním čtvrtletí, které předchází odebrání výrobků, služeb nebo zakázky.
Zákaz diskriminacevpracovněprávních vztazích je upraven vzákoníku práce a vzákoně o zaměstnanosti
Novela z. o. z. podstatně rozšiřuje dosavadní ustanovení § 4a, jímž byla zakázána jakákoliv diskriminace. Toto ustanovení bylo rozšířeno o znění, že právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, členství v politických stranách apod. Výslovně se nově uvádí, že diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Toto ustanovení zahrnuje přímou a nepřímou diskriminaci i pozitivní diskriminaci.
Příspěvek na zřízení volného pracovního místa
Zaměstnavatel může dostat příspěvek od úřadu práce, jestliže zřídí nové pracovní místo a přijme na něj do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, který je veden na úřadu práce.
Prodlužuje se doba poskytování příspěvku na společensky účelné pracovní místo vyhrazené pro uchazeče o zaměstnání, kterému nelze zajistit zaměstnání jiným způsobem, a to z doby nejdéle 12 měsíců na nejdéle 24 měsíců. Prodloužení doby má za cíl zpružnit a více využívat tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. U nejvíce ohrožených skupin osob na trhu práce (pro něž bude delší poskytování příspěvků využíváno), tedy zejména u osob s nízkým (nejvýše základním) vzděláním a osob dlouhodobě nezaměstnaných není doba 12 měsíců dostatečná k jejich trvalému uplatnění na trhu práce.
Změny vdalších zákonech
Současněs novelou z. o. z. se mění i zákon o inspekci práce č.251/2005 Sb. Nové přestupky jsou v souladu s novým přestupkovým zákonem, který nabyl účinnosti 1. 7. 2017. Rozšířil se výčet přestupků na úseku agenturního zaměstnávání v zákoně o inspekci práce (č. 251/2005 Sb.) Nebude-li dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovat údaje vyžadované v § 308 zák. práce (např. informaci o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele) nebo nebude-li písemná, může inspekce práce uložit za tento přestupek pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Ustanovení § 16 zák. práce č. 262/2006 Sb., upravující rovné zacházení a zákaz diskriminace bylo doplněno v odstavci druhém. Obdobně jako v novele z. o. z. se § 16 zák. práce doplnil o diskriminační znaky, které jsou zakázány v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se např. národnosti, rasového nebo etnického původu a osobní údaje, které neslouží k plnění povinnosti zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Rozdíl je tedy patrný: v z. o. z. nelze občanovi odepřít právo na zaměstnání z důvodů diskriminačních, podle zák. práce je jakákoliv diskriminace zakázána v pracovněprávních vztazích.
Autor je odborníkem na pracovní právo, rozhodcem pracovních sporů podle oprávnění MPS a působí jako advokát v Praze.