Novela občanského zákoníku jde do třetího čtení

Podle důvodové zprávy k novele mají projednávanézměny odstranit některé konfliktní situace, které při aplikaci kodexu vznikají a zjednodušit platnou právní úpravu například v oblasti práce nezletilých, v oblasti omezení svéprávnosti, společného jmění manželů i v oblasti peněžní jistoty při nájmu bytu. Nejzásadnější navrhovaná změna je v oblasti smluvního zastoupení, kdy jejím cílem je nastolit právní jistotu v otázce formy plné moci a zároveň sjednotit text zákona s aplikační praxí.

Přehled nejdůležitějších navržených změn:

Omezení svéprávnosti

V novele je navrženo prodloužit nejdelší možnou dobu, na kterou lze svéprávnost omezit, a to ze současných tří na pět let. Novela sleduje připomínky soudní praxe vzhledem k náročnosti, se kterou je agenda posuzování svéprávnosti člověka spojena, a též k tomu, že v některých případech se obecné pravidlo přezkumu každé tři roky jeví jako nepřiměřené. V případě tzv. ireversibilních stavů, kdy se stav člověka zjevně nezlepší, se navrhuje prodloužit nejdelší možnou dobu opětovného posouzení stavu na pět let. Stanovení doby, za kterou bude stav člověka opětovně posouzen, ovšem i nadále zůstane na zvážení soudu, stejně tak zůstane zachována možnost soudu při změně okolností bezodkladně změnit nebo zrušit rozhodnutí o omezení svéprávnosti.

Smluvní zastoupení

Novela přistupuje ke změně týkající se zástupčího oprávnění, konkrétně problematického ustanovení § 441 odst. 2 občanského zákoníku. Podle současného znění platí, že je-li pro právní jednání vyžadována zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Doslovný výklad tohoto ustanovení znamená, že plná moc udělená k sepsání veřejné listiny (notářského zápisu) by též musela být udělena ve formě notářského zápisu. V praxi je nastalá situace ovšem řešena soudní judikaturou (Nejvyšší soud již např. judikoval, že při založení obchodní korporace postačí plná moc v písemné formě s úředně ověřenými podpisy). Dané rozhodnutí založilo legitimní očekávání adresátů, vyvolalo ovšem také otázky, na které další případy lze závěry soudu vztáhnout. Z tohoto důvodu se navrhuje doplnit současně platný text zákona větou: „Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“ Cílem tohoto doplnění je nastolit právní jistotu v otázce formy plné moci a zároveň sjednotit text zákona s aplikační praxí.

Společné jmění manželů

Současně platné znění vede k výkladovým pochybnostem v situaci, kdy se manžel v době trvání manželství stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva a jeho podíl spadá do společného jmění. Otázkou dosud bylo, zda se druhý manžel stává oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, aniž by tím byla založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu, nebo zda se stane automaticky taktéž společníkem. Pro vyjasnění aplikačních problémů je v návrhu do § 709 odst. 3 doplněna následující věta: „Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“

Svěřenské fondy

Další novinkou by bylo zavedení evidence svěřenských fondů, a to z důvodů jejich netransparentní vlastnické struktury a vysokého potenciálu zneužití, především k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dnes je zakladateli a beneficientům fondu umožněno zůstat v anonymitě, statut svěřenského fondu totiž není předmětem veřejné evidence. Problém by mělo vyřešit zavedení konstitutivního zápisu do evidence svěřenských fondů (v případě fondů zřízených inter vivos/mezi živými osobami) resp. deklaratorního zápisu u svěřenských fondů zřízených pořízením pro případ smrti.

Nájem bytu a domu

V novele se dále navrhuje snížit hranici nejvýše přípustné výše peněžité jistoty za splnění povinností vyplývajících z nájmu bytu a domu. A to ze současného šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek, jak nyní upravuje současně platné ustanovení § 2254 občanského zákoníku. Podle důvodové zprávy se maximální výše jistoty, která je nyní stanovená na šestinásobek měsíčního nájemného, jeví v praxi jako nepřiměřeně vysoká s ohledem na nepříznivou sociální situaci občanů s nižšími příjmy, jakož i příjemců nepojistných sociálních dávek.

Sjednávání pracovněprávních vztahů nezletilými

Současně platná právní úprava umožňuje v § 35 uzavřít základní pracovněprávní vztah pouze s osobou, která dovršila 15 let věku a zároveň ukončila povinnou školní docházku. Takovéto omezení v možnosti zavázat se k výkonu závislé práce po dovršení patnácti let se ovšem, podle důvodové zprávy k novele, jeví jako nadbytečné a návrh se opět vrací k úpravě platné před rokem 2014, tedy že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky. Veřejný zájem i zájem nezletilého na dokončení povinné školní docházky by tak měl být dostatečně chráněn.

Zdroj: Advokátní kancelář Taylor Wessing